Spotřeba plynu v Íránu roste geometrickou řadou. Ještě v roce 1990 se jednalo o pouhých 24 miliard metrů krychlových. V roce 2005 již spotřeba přesáhla 100 miliard kubíků a odhady pro letošní rok hovoří o 255 miliardách kubíků. „Zemní plyn používá 99 procent obyvatel ve městech a 60 procent na venkově," uvedl na počátku srpna íránský prezident Hassan Rouhání.

Tak vysoký objem spotřeby nejde dohromady s efektivním využíváním energie. Pro srovnání: Německo s podobným počtem obyvatel, rozsáhlým průmyslem a dominantní pozicí plynu ve vytápění loni spálilo 75 miliard kubických metrů zemního plynu.

Katar spotřebuje víc než Francie

Plýtvání s palivy není pouze íránskou specialitou. Týká se všech zemí okolo Perského zálivu. Tak například malý emirát Katar s dvěma miliony obyvatel loni podle statistické ročenky ropného koncernu BP spotřeboval 45 miliard kubíků plynu, tedy více než Francie nebo Turecko.

Celý region Blízkého východu spálil v minulém roce 490 miliard kubíků. Předstihl tak objem spotřeby plynu v zemích Evropské unie.

Srovnání spotřeby plynu v zemích Perského zálivu s vybranými státy Evropy

Výše spotřeby za rok 2015

Státy Perského zálivu Spotřeba (mld. m3) Státy Evropské unie Spotřeba (mld. m3)
Írán 191,2 Německo 74,6
Saúdská Arábie 106,4 Velká Británie 68,3
Spojené arabské emiráty 69,1 Polsko 16,7
Katar 45,2 Česká republika 7,2
Kuvajt 19,4 Slovensko 4,3

Zdroj dat: Ročenka BP

Příčiny tak vysoké spotřeby není těžké nalézt. Arabské monarchie u Perského zálivu se orientují na energeticky náročná odvětví průmyslu, mezi něž patří petrochemie či výroba hliníku. Zemní plyn je navíc hlavním palivem pro výrobu elektřiny, jejíž spotřeba je i kvůli všudypřítomným klimatizacím v budovách enormní.

Motivace k úspornému chování zatím v arabském světě či v Íránu chybí. Ceny paliv a energií jsou stanovené uměle nízko, ne-li přímo dotované státem. Masivní dotování kritizují ostatní země, jež upozorňují na skrytou podporu tamního průmyslu, i ekologové varující před dopadem na globální klima.

Neudržitelně vysoké státní dotace

Podle studie Mezinárodní energetické agentury utratily země v regionu Perského zálivu na dotování cen benzinu, nafty, zemního plynu a elektřiny v předminulém roce téměř 204 miliardy dolarů. Hlavní podíl na této sumě měl Írán se 78 miliardami dolarů následovaný Saúdskou Arábií (71 miliard).

Až v poslední době se situace mění. Státní rozpočty ropných zemí si po zhroucení cen na komoditních burzách nemohou dovolit vyplácet tak vysoké částky. Na přelomu loňského a letošního roku nastalo zdražení cen paliv v Saúdské Arábii, Ománu a Bahrajnu.

Letos v srpnu se k nim přidal i Kuvajt, kde litr premiového benzinu podražil o 83 procent. Výsledná cena, která v přepočtu dosahuje necelých sedmi korun za litr, sice působí z pohledu evropských motoristů lákavě, ale pro Araby zvyklé na mnohem nižší hodnoty to představuje pořádný šok.