Spotřeba plynu v Íránu roste geometrickou řadou. Ještě v roce 1990 se jednalo o pouhých 24 miliard metrů krychlových. V roce 2005 již spotřeba přesáhla 100 miliard kubíků a odhady pro letošní rok hovoří o 255 miliardách kubíků. „Zemní plyn používá 99 procent obyvatel ve městech a 60 procent na venkově," uvedl na počátku srpna íránský prezident Hassan Rouhání.
Tak vysoký objem spotřeby nejde dohromady s efektivním využíváním energie. Pro srovnání: Německo s podobným počtem obyvatel, rozsáhlým průmyslem a dominantní pozicí plynu ve vytápění loni spálilo 75 miliard kubických metrů zemního plynu.
Katar spotřebuje víc než Francie
Plýtvání s palivy není pouze íránskou specialitou. Týká se všech zemí okolo Perského zálivu. Tak například malý emirát Katar s dvěma miliony obyvatel loni podle statistické ročenky ropného koncernu BP spotřeboval 45 miliard kubíků plynu, tedy více než Francie nebo Turecko.
Celý region Blízkého východu spálil v minulém roce 490 miliard kubíků. Předstihl tak objem spotřeby plynu v zemích Evropské unie.
Srovnání spotřeby plynu v zemích Perského zálivu s vybranými státy Evropy
Výše spotřeby za rok 2015
Státy Perského zálivu | Spotřeba (mld. m3) | Státy Evropské unie | Spotřeba (mld. m3) |
Írán | 191,2 | Německo | 74,6 |
Saúdská Arábie | 106,4 | Velká Británie | 68,3 |
Spojené arabské emiráty | 69,1 | Polsko | 16,7 |
Katar | 45,2 | Česká republika | 7,2 |
Kuvajt | 19,4 | Slovensko | 4,3 |
Zdroj dat: Ročenka BP
Příčiny tak vysoké spotřeby není těžké nalézt. Arabské monarchie u Perského zálivu se orientují na energeticky náročná odvětví průmyslu, mezi něž patří petrochemie či výroba hliníku. Zemní plyn je navíc hlavním palivem pro výrobu elektřiny, jejíž spotřeba je i kvůli všudypřítomným klimatizacím v budovách enormní.
Motivace k úspornému chování zatím v arabském světě či v Íránu chybí. Ceny paliv a energií jsou stanovené uměle nízko, ne-li přímo dotované státem. Masivní dotování kritizují ostatní země, jež upozorňují na skrytou podporu tamního průmyslu, i ekologové varující před dopadem na globální klima.
Neudržitelně vysoké státní dotace
Podle studie Mezinárodní energetické agentury utratily země v regionu Perského zálivu na dotování cen benzinu, nafty, zemního plynu a elektřiny v předminulém roce téměř 204 miliardy dolarů. Hlavní podíl na této sumě měl Írán se 78 miliardami dolarů následovaný Saúdskou Arábií (71 miliard).
Až v poslední době se situace mění. Státní rozpočty ropných zemí si po zhroucení cen na komoditních burzách nemohou dovolit vyplácet tak vysoké částky. Na přelomu loňského a letošního roku nastalo zdražení cen paliv v Saúdské Arábii, Ománu a Bahrajnu.
Letos v srpnu se k nim přidal i Kuvajt, kde litr premiového benzinu podražil o 83 procent. Výsledná cena, která v přepočtu dosahuje necelých sedmi korun za litr, sice působí z pohledu evropských motoristů lákavě, ale pro Araby zvyklé na mnohem nižší hodnoty to představuje pořádný šok.