Showbyznys

Norové jako první končí s analogovým radiem

27. duben 2015 četba na 4 minuty

Foto: redakce

Jak moc se přiblížila digitalizace rozhlasového vysílání? Má smysl k ní ještě vůbec přistupovat, když internet podle mnohých nabízí se streamovaným obsahem v zádech výhodnější a širší alternativu? Norsko je důkazem, že i přes rostoucí oblibu služeb jako Spotify a dalších, digitalizace rozhlasu takový smysl má již nyní. V česku státní rozhlas představil plán na spuštění, ale nejdříve za deset let.

Od roku 2017 v Norsku skončí radiové vysílání na vlnách FM. Podle serveru Radio.no norská ministryně kultury již dokončila návrh zákona, který bude znamenat první historický konec vysílání na krátkých vlnách v rámci celé země. Norsko totiž plánuje přechod na digitální vysílání – tzv. Digital Audio Broadcasting (DAB) – které se stane národním standardem.

Norská vláda stanovila datum konce FM vysílání již před čtyřmi lety, nyní tedy ministryně předkládá finální návrh. Vláda dospěla k závěru, že země je schopna splnit všechny požadavky nutné pro hladký přechod na digitální příjem. „Posluchači budou mít přístup k rozmanitější a širší nabídce rozhlasového obsahu. Získají také lepší kvalitu zvuku a nové funkce," uvádí ministryně kultury Thorhild Widveyová v prohlášení. „Digitalizace také výrazně zlepší záchranný pohotovostní systém, zvýší konkurenci a nabídne nové příležitosti pro inovace a rozvoj," dodala.

Rychlá dohoda

Rozhlasový trh se v Norsku dohodl na rychlém a koordinovaném plánu přechodu, potvrdil Lasse Kokvik ze skupiny SBS Radio, která je jedním z významných rádiových hráčů v Norsku. DAB v současnosti nabízí v Norsku 22 národních stanic oproti pěti na FM, přičemž má kapacitu pro dalších 20 stanic. Náklady na vysílání prostřednictvím FM jsou navíc osmkrát vyšší než náklady na DAB, uvádí zpráva ministerstva. Systém DAB v Norsku funguje od roku 1995, o 12 let později pak byla spuštěna vylepšená verze – tzv. DAB+. Podle ministryně Widveyové bude na provozovatelích, zda si vyberou DAB, nebo DAB+, ale je pravděpodobné, že většina si od roku 2017 vybere vyšší standard DAB+.

Česko nejdříve za 8 let

Přechod na DAB zvažují i další země v Evropě a jihovýchodní Asii, ale žádná z nich zatím nepotvrdila podle Radio.no konkrétní datum přechodu. Výhledově se digitalizovat rozhlas chystají i Češi, kteří před čtyřmi roky ukončili analogové televizní vysílání. Televizními multiplexy se šíří i několik rozhlasových stanic (ČRo) a lokálně jsou u nás některé stanice dostupné i přes DAB. Hlavní doménou tuzemských rádií i nadále zůstává klasické analogové vysílání a internet.

Zhruba před měsícem vedení státního Českého rozhlasu (ČRo) představilo koncepci digitálního vysílání. Prvním krokem bude ještě letos spuštění pilotního vysílání v Praze z vysílače Žižkovská věž. „Chceme ještě letos rozjet experimentální vysílání, které by ale mělo být plnohodnotné. Tedy v zásadě ostré vysílání v DAB s plným výkonem 20 kilowattů, už na finálním kmitočtu, na kterém budeme vysílat potom v tom řádném vysílání," uvedl Karel Zýka, ředitel odboru techniky ČRo.

Soukromý odpor

Státní rozhlas však v Česku naráží na odpor soukromých stanic. Jedním z důvodů je financování samotného technického přechodu, jen pokrytí největších českých měst by mělo stát 25 milionů korun ročně. Dalším z důvodů je financování tzv. přechodného období, kdy rozhlasové stanice musí financovat vysílání jak v novém digitálním, tak i dosluhujícím analogovém vysílání.

Michel Fleischmann, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a provozovatel rádií Frekvence 1 a Evropa 2, uvedl, že není vůbec jasné, zda je „nějaká digitalizace potřeba, zda vůbec něco takového chtějí posluchači". ČRo již představil svoje varianty, jak přechod na DAB zaplatit. Buď je ve hře možnost zvýšení koncesionářských poplatků o 5 procent na 47 korun měsíčně, nebo by mohl investovat část z miliardy korun, kterou by dostal od státu v rámci vratky DPH nebo případně i úpravou zákona o DPH, což by rozhlasu umožnilo uplatnit nárok na odpočet DPH.

„Je to problém finanční, miliarda vám stačit nebude a navýšení poplatku ukazuje, že na financování digitalizace nemáte," adresoval Fleischmann svoji kritiku vedení ČRo. Jako o uvažovaném termínu změny v Česku se hovoří o roku 2025, kdy končí soukromým rozhlasovým stanicím současné licence.