Posloucháte hudbu v počítači či mobilu? Máte ji staženou, nebo používáte některou ze streamovacích služeb? Odpověď hlavně na druhou otázku se snaží ze svých posluchačů vymámit producenti a vydavatelé. Právě streamovaná hudba má být budoucností hudebního průmyslu, který má sestupnou tendenci, ale právě streaming má přinést jeho oživení. Dokazují to i čísla – posluchači na celém světě si loni prostřednictvím streamovacích služeb poslechli celkem 164 miliard skladeb, když o rok dříve jich bylo 106 miliard.

Streamem proti pirátství

Nová data z Norska navíc odhalují, že právě hudební streamy ze země zcela vytlačily hudební pirátství. Podle serveru Music Businesss Worldwide země dokázala najít způsob, jak podpořit své obyvatele, aby zcela přešli na poslech hudby přes streamování. Průzkum zaměřený na nový hudební průmysl se ptal Norů ve věku pod 30 let, zda si ilegálně stahují hudbu z internetu. Studie prováděná Mezinárodní federací fonografického průmyslu (IFPI) odhalila, že došlo k výraznému poklesu takových lidí, kteří si nezákonně stahují obsah z internetu.

Důvod je jednoduchý – mladí lidé mají daleko širší nabídku, jak se ke „své" hudbě dostat. Více jak ¾ příjmů z norského hudebního průmyslu nyní vykazují streamovací služby jako Spotify nebo Tidal/WiMP, píše Music Business Worldwide. A jak podotýká server Business Insider (BI) – během pěti let klesnul podíl lidí, kteří připustili, že si někdy ilegálně stáhnou nějaký soubor z webu, z 80 procent na pouhá čtyři procenta.

Průzkum rovněž odhalil, že pouhé jedno procento mladých přiznává, že pirátsky získané nahrávky jsou hlavním zdrojem jejich hudby, o čtyři roky předtím to bylo více než 70 procent. Marte Thorsbyová z norské IFPI pokles vysvětluje tím, že streamovací aplikace „nabízejí nyní služby, které jsou lepší a zároveň i uživatelsky více přátelské, než ilegální platformy".

Příjmy rostou

Podle Thorsbyové je digitální hudba dominantní na norském trhu. Není to nic neobvyklého, nabírá na popularitě po celém světě, ale Norsko je v tomto směru zajímavé tím, že právě tam došlo k poklesu pirátství. Podle IFPI v Norsku příjmy ze streamovacích hudebních serverů stouply mezi roky 2012 a 2013 o 60 procent. Na rozdíl od zbytku světa jde o výrazný nárůst. Odborníci odhadují, že globální tržby z digitálních streamovacích serverů tvoří jen 27 procent celkových příjmů.

Policie v Norsku se internetovým pirátstvím už téměř nemusí zabývat. Jak ale upozornil portál Torrent Freak, země se nikdy nemusela výrazněji potýkat s nelegálním sdílením souborů jako třeba v USA nebo ve Velké Británii. V Norsku nikdy nedošlo k soudnímu procesu s někým, kdo si nezákonně stahoval hudbu, ani nemusely být zablokovány žádné pirátské stránky.

Zaspání hudebního průmyslu

Digitální hudbu museli začít od začátku tisíciletí zohledňovat i giganti nahrávacího průmyslu – Sony, Universal nebo Warner Music. A dokonce ji z původního „nepřítele" často vnímají skoro jako zachránce další budoucnosti. A přitom tomu tak nemuselo být, kdyby před 10 lety vydavatelé nezaspali trend doby, čímž umožnili neuvěřitelný a celosvětový nástup internetového pirátství.

V boji proti němu sice dosáhli několika dílčích vítězství – nejznámější je „likvidace" serveru Napster v roce 2001, tehdy nejnavštěvovanější platformy pro ilegální stahování hudby. Ale na jeho místo přibyly desítky dalších, ať už známé torrenty, nebo jiné tzv. peer-to-peer sítě. Zaspání významně využila společnost Apple, která v rámci své služby iTunes umožnila legální stahování digitální hudby, což jí vyneslo výrazný přísun zisků a navíc službu rozvinula ve velmi funkční prostředek pro podporu prodeje svých dalších produktů.

Streamování hudby má být záchranou hudebního průmyslu. Podle odborníků jsou však jeho možnosti zatím nevyužité, protože řada lidí o něm zatím ještě neví, nebo ho teprve objevuje. „Nesmíme zapomínat, že jsme ve streamovacím dětství a že ty hlavní změny teprve určitě přijdou," dodává Marte Thorsbyová.