Digitální technologie

Pád dvojčat totálně převrátil svět internetu

8. září 2016 četba na 8 minut
Webová stránka stanice Fox News

Webová stránka stanice Fox News

Foto: archiv

Hroutící se mrakodrapy Světového obchodního centra neznamenaly jen to, že svět zabředne do nekonečných tahanic na Blízkém východě. Zásadně ovlivnily i pohled na moderní technologie.

Bylo mi dvaadvacet. Přes oběd jsem u ďábelské topinky četl papírové noviny a na telefon, který měl luxusní třířádkový displej, mi přišla textová zpráva od kamaráda, kterého zrovna vyhodili ze školy. Poslední hodiny vysokoškolských prázdnin plynuly zvolna.

Až někdo zapnul televizi. A celý svět věděl nebo se v dalších dnech postupně dozvídal jasnou zprávu: Svět se změní.

15 let zpátky

Internet a elektronická komunikace byly před 15 lety na vzestupu a přebíraly moc ve starém světě. Nejokázalejší teroristický útok a náhlá potřeba provést ještě okázalejší bezpečnostní opatření z nich ale udělaly prostředí, na které by se měly zaměřit tajné služby, prostředí, které bylo do té doby příliš svobodné. 

PODÍVEJTE SE, JAK VYPADALY WEBY 11. ZÁŘÍ 2001

FOTOGALERIE

Webová stránka stanice CNN Webová stránka stanice ABC News Webová stránka serveru BBC

Jak vypadal internet 11. září 2001? Pro letmou představu: webové stránky jako takové měly za sebou teprve 10 let historie. Neexistoval Facebook ani Google a mobilnímu světu vládla finská Nokia. Přesto už si mohl internet započítat jednu globální kauzu. Pifku na něj dozajista měl někdejší americký prezident Bill Clinton, jehož románek se stážistkou Monikou Lewinskou prosákl do médií z do té doby masově neznámé blogosféry.

Jeho nástupce George Bush proto nenechal nic náhodě a v rámci kontroverzního zákona Patriot Act dal tajným službám do rukou kromě jiného i možnost sledování elektronické komunikace. A na budoucí skandály bylo zaděláno.

Nové platidlo – data

Na web vtrhl i byznys. A jedna věc pro něj důležitá: důvěra zákazníků. Objevilo se nové platidlo – osobní data. To ale před patnácti lety tušili jen vizionáři, kteří o tom psali do papírových časopisů a sborníků.

Internetový svět se totiž poté, co se oklepal ze splasknutí své první bubliny, změnil. Takzvaný Web 2.0 otočil strany. Na internetu už nešlo o to, co na stránky dají jejich tvůrci, ale naopak, tvořili ho sami uživatelé.

Objevilo se nové platidlo – osobní data. To ale před patnácti lety tušili jen vizionáři…

Google přišel s revolučním vyhledávačem, který poslal tradiční katalogy odkazů do zapomnění, protože neustále prohledával celý bující svět webových stránek. Těch bylo v roce 2001 29 milionů, dnes jejich počet atakuje miliardu.

V roce 2004 se zjevil na prestižních amerických univerzitách Facebook, malá službička, která měla během pár let zválcovat zavedenou konkurenci v podobě MySpace a dalších nadějných sociálních sítí.

Dnes má víc uživatelů než Čína obyvatel. K dokonalosti dotáhl koncept nové filozofie internetu YouTube, tedy služba postavená na tom, že žije z reklam kolem videí, která na něj nahrají jeho uživatelé.

Komunikuji, tedy jsem

První dekáda jednadvacátého století přinesla zásadní změnu v komunikaci. Internetové stránky, e-mail, internetové komunikátory jako ICQ a mobily začaly nahrazovat klasickou obchodní i osobní poštu.

Ukázka komunikace o útocích 11. září 2001 na serveru Metafilter
Debata o útocích na komunitním serveru Metafilter
Delší konverzaci si pak můžete přečíst ZDE

A jednoduchý starý svět s jasnými pravidly se roztříštil do jedniček a nul, které bylo nutno skládat s mnohem větší erudicí, než tomu bylo dosud.

Kromě nových postupů, které to přineslo byznysu, se musely adaptovat i bezpečnostní složky. Těm totiž internet přidělal plno práce.

Bezpečnost nade vše

Internet byl divokým západem jednadvacátého století. A stále tak trochu je. Situace z cyberpunkových románů se do reality dostaly rychleji, než sami tvůrci čekali.

Internet byl divokým západem jednadvacátého století. A stále tak trochu je.

Pro bezpečnostní oddělení firem i tajných služeb to ale představovalo hrozbu. Znamenalo to klasický postup – restrikce a sledování. Obyvatelé postkomunistických zemí na to byli víceméně zvyklí, ale pro zbytek svobodného světa to bylo něco jiného.

Soukromí je stále považováno za významný statek. I když duchovní otec a šéf Facebooku Mark Zuckerberg tvrdí, že je to jen přežitek minulého století. Tajné služby, policie, ale na druhé straně i hackeři ve službách vlád nebo mafií umí prostřednictvím internetu ničit, sledovat, ale i ovlivňovat veřejné mínění. Mít pod kontrolou elektronickou komunikaci je dnes klíčové.

NSA o nás ví vše

První kauzy sledování elektronické komunikace se dostaly na povrch už dva roky po samotném 11. září. V hlavní roli byla americká tajná služba NSA, která sledovala telefony klientů operátora Verizon.

A je to stále NSA, která, často krytá legislativou, sleduje cvrkot i na sociálních sítích a spekuluje se o tom, že má v pevných discích nebo chytrých telefonech zadní vrátka k jejich ovládání nebo sledování. Symbolem těchto aktivit se stal tajný program PRISM, který vyzradil bývalý spolupracovník služby Edward Snowden.

Internet, který usiluje o to udržet si odstup od politiky a otcové zakladatelé se snaží bránit jeho nezávislost a svobodu, tak postupně dostává hranice. Jeho anonymita mizí, ale díky otevřenosti systému se stěhuje do spodních pater do takzvaného DarkNetu.

Plní se tak dávná vize zakladatelů bezpečnostních firem. Brzy budou dva internety: ten bezpečný a nablýskaný s oficiálními informacemi – a ten druhý, špinavý a nebezpečný, kde se dá sehnat cokoliv. Ale na vlastní nebezpečí. Romantika cyberpunku ožívá.

Kdyby ty mobily nebyly…

Samostatnou kapitolou jsou mobilní telefony. Původně jen krabičky s anténou, které měly zrychlit komunikaci, se proměnily na kapesní počítače. Už ani prezidenti si brzy nevystačili s červeným telefonem v Oválné pracovně nebo v Kremlu.

Technologie nám daly nové možnosti, ale zároveň nové starosti.

Ve hře je tak znovu šifrování, zabezpečení a tajné odposlechy světových politiků. Svět se po jedenáctém změnil. Ten internetový se změnil extrémně. A je otázkou, jak by vypadal, kdyby tehdy žádné mrakodrapy nespadly.

Technologie nám daly nové možnosti, ale zároveň nové starosti – svoboda přinesla i odpovědnost za svou existenci ve virtuálním světě. Odpovědnost, kterou si řada z nás pořád neuvědomuje.

Oproti minulosti je mnohem jednodušší někoho najít. Spoustu informací na sebe totiž prozradíme sami. Výměnou za služby nebo prostě jenom proto, abychom své zážitky sdíleli s přáteli nebo s celým internetem. Před zneužitím dat hackery nebo vládou pak brání data jen bezpečnostní politika a sebevědomí velkých služeb v Silicon Valley, které neváhají svou vládu za sledování jejich dat žalovat.

Instantní svět současnosti

A jak by vypadalo 11. září dnes? Zásluhou služeb, jako je Periscope, bychom mohli všechno sledovat v přímém přenosu včetně záběrů zevnitř samotných dvojčat. Pozice lidí by prozradily jejich mobilní telefony.

Poslední slova úředníků v hořících železobetonových monstrech by padala nejspíš přes Twitter nebo WhatsApp a fotky by mohla média přebírat rovnou z Instagramu nebo Facebooku. Záplava informací by se převalila přes displeje mobilů a do pár hodin by se profilové fotky na Facebooku pravděpodobně zabarvily americkými vlajkami.

Instantní účast a instantní soustrast. Instantní emoce. Svět se změnil.

Jan Beránek v minulosti působil v MF Dnes, Hospodářských novinách a České televizi. Nyní se věnuje startupové a internetové scéně na serveru Lupa.cz.