Energetika

Pařížská klimatická dohoda vstupuje v platnost. Její cíle bude těžké naplnit

4. listopad 2016 četba na 4 minuty

Foto: Shutterstock

Zatím nejambicióznější globální plán na snížení emisí skleníkových plynů vstupuje dnešním dnem v platnost. Pařížskou dohodu již ratifikovalo 94 zemí, které dohromady vypouštějí 65,8 procenta všech emisí. Podaří se její náročné cíle naplnit? Podle aktuální studie firmy PwC to bude velmi náročné.

Trend je nadějný, ale k zastavení procesu globálních změn klimatu to zatím nestačí. Takový je závěr studie, kterou k problematice emisí oxidu uhličitého vypracovala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC).

Podle této studie zvládl celý svět v loňském roce snížit míru své uhlíkové náročnosti o 2,8 procenta, což představuje zatím rekordní hodnotu. Navzdory tomuto pokroku však i loni celkové emise ze spalování fosilních paliv rostly, i když jen o 0,2 procenta.

Snižování emisí se týká i České republiky, která se ve studii PwC neobjevuje. Pro nás platí unijní závazek snížit emise mezi lety 2030 a 1990 o 40 procent. „Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 procent, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů," upozorňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Limit emisí vyčerpáme za 24 let

Pokud by svět pokračoval ve starých kolejích, povolený objem emisí k udržení růstu průměrné teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia by vyčerpal již v roce 2036. „Naše studie zjistila, že národní cíle stanovené v Pařížské dohodě posunou tento problém jen o čtyři roky – do roku 2040. Pokud vlády celého světa chtějí udržet růst pod hranicí dvou stupňů, budou muset přijmout ambicióznější cíle a urychlit přechod k nízkouhlíkové ekonomice," zdůraznil Jonathan Grant, který má problematiku změn klimatu v PwC na starosti.

Ale ani to nemusí stačit. Ekologické organizace považují cíl udržet růst teploty do dvou stupňů za nedostatečný a varují před nevratným narušením klimatu na planetě. Podle jejich názoru má růst dosáhnout maximálně 1,5 stupně.

Vývoj emisí v roce 2015

Přehled za 19 největších ekonomik světa

Země Uhlíková náročnost ekonomiky Změna objemu emisí
Svět (celkem) -2,8 % 0,2 %
Čína -6,4 % 0,04 %
Velká Británie -6,0 % -3,8 %
USA -4,7 % -2,4 %
Jihoafrická rep. -4,5 % -3,2 %
Mexiko -4,4 % -2,0 %
Kanada -4,2 % -3,1 %
Japonsko -2,7 % -2,3 %
Turecko -2,6 % 1,3 %
Indie -2,0 % 5,4 %
Jižní Korea -1,4 % 1,1 %
Německo -1,1 % 0,5 %
Austrálie -0,5 % 1,8 %
Francie -0,2 % 0,9 %
Rusko 0,0 % -3,7 %
Argentina 0,0 % 1,4 %
Indonésie 0,6 % 5,4 %
Brazílie 0,8 % -3,0 %
Saúdská Arábie 1,1 % 4,6 %
Itálie 4,7 % 5,5 %

Zdroj dat: PwC – Low Carbon Economy Index 2016

Jistou naději přináší změna přístupu Číny, která v minulosti vynikala v růstu emisí oxidu uhličitého do ovzduší. V loňském roce zde již objem emisí stagnoval a po očištění o růst čínské ekonomiky klesla uhlíková náročnost o 6,4 procenta. To je nejvíce z 19 sledovaných zemí.

„Propad spotřeby uhlí je nejdůležitějším faktorem ve snižování čínských emisí. Je to zčásti důsledek vládní politiky zvyšovat kvalitu ovzduší a efektivitu elektráren. I když její podíl zůstává nízký, solární energetika loni v Číně rostla o 70 procent," zmínil Jonathan Grant.

Severní Amerika se snaží, Arabové ne

Pohled na vývoj v ostatních zemích ukazuje, že ne každý přispívá ke snižování emisí stejnou měrou. Významnější pokles loni vykázala Velká Británie, Spojené státy, Kanada a překvapivě také dvě rozvíjející se ekonomiky – Mexiko a Jihoafrická republika. Vypouštění oxidu uhličitého je naopak na vzestupné dráze v Saúdské Arábii a Itálii.

Právě Saúdská Arábie patří do nepočetné skupiny „ignorantů", jejichž podpis pod Pařížskou dohodou dodnes chybí. Dalšími členy tohoto klubu jsou Irák, Nikaragua, Sýrie a Uzbekistán. Všichni ostatní – včetně Kuby či Severní Koreje – již klimatickou dohodu podepsali.