V drogovém byznysu se ročně protočí až 330 miliard dolarů, roční náklady na produkci drog se ale pohybují mezi 13 až 15 miliardami dolarů. Problémem je, že většinu trhu tvoří černý neboli nelegální trh a příjmy z prodeje drog tam plynou hlavně narkomafii.
O změnu tohoto stavu se už pět let snaží Světová komise pro drogovou politiku (The Global Comission on Drug Policy, GCDP), která je složená z řad světových politiků i odborníků. Členem panelu je i psychiatr a expert na drogovou politiku Pavel Bém, který kdysi řídil Prahu. Nyní ale už několik let pracuje znovu ve své původní profesi.
„Smyslem iniciativy bylo ukázat světu, národním vládám i nadnárodním organizacím, že současná protidrogová strategie generuje obrovské zdravotnické, společenské a ekonomické náklady, které jsou hrozbou pro civilizovaný svět," říká Bém v rozhovoru pro Dotyk BYZNYS. „Mnoho lidí si také neuvědomuje skutečnost, že negativní důsledky drogové války jsou v podstatě jako pupeční šňůrou spjaty i se současnou migrační vlnou," dodává.
Bém v rozhovoru uvádí, že „liberálnější" přístup České republiky k drogové problematice je v civilizovaném světě dáván často za příklad. „Budoucnost drogových politik leží v regulaci, nikoliv v bezbřehé liberalizaci drogových trhů. Tato regulace přiblíží legální drogy k těm nelegálním, či naopak, ty zakázané k povoleným, říká Bém.
V iniciativě The Global Commission on Drug Policy (GCDP) jste od jejího vzniku v roce 2011. Co je jejím cílem? Ukázat, že boj s drogami je svým způsobem nesmyslný?
Přesně tak. V roce 2011 se sešlo na základě iniciativy bývalého brazilského prezidenta Fernanda Henrique Cardosa, mexického prezidenta Ernesta Zedilla, kolumbijského prezidenta Cesara Gavirii a bývalé švýcarské prezidentky Ruth Dreifussové 22 významných politiků, prezidentů, premiérů či vysokých představitelů nadnárodních organizací včetně bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana a udělali zásadní průlom v – do té doby respektované – mezinárodní politice boje proti drogám.
V první řadě konstatovali, že současná situace mezinárodní regulace drog je neudržitelná. Je neúspěšná, nepřináší žádoucí a očekávaný efekt. Za druhé, že tzv. válka proti drogám se ve skutečnosti stala válkou proti lidem. Existuje nevyčíslitelné množství faktů, které poukazují na nechtěné a negativní důsledky této války: stojí obrovské množství lidských životů, je příčinou epidemií infekce HIV, virových hepatitid, tuberkulózy, a to zejména ve skupině nitrožilních uživatelů drog. Je také důvodem obrovské mortality a morbidity.
Mnoho lidí si také neuvědomuje skutečnost, že negativní důsledky drogové války jsou v podstatě jako pupeční šňůrou spjaty i se současnou migrační vlnou ze zemí severní Afriky či Blízkého a Středního východu.
A není to tedy problém jen některých regionů?
Tento problém je zdravotnickou hrozbou pro celý svět a nelze jej vymezit jen na některá teritoria. Nelze tedy říct, že je to problém pouze Afriky, Asie či východní Evropy. Myslet si, že šíření epidemií mezi uživateli drog se vyhne i České republice, by proto bylo naprosto naivní.
Smyslem iniciativy bylo ukázat světu, národním vládám i nadnárodním organizacím, že současná protidrogová strategie generuje obrovské zdravotnické, společenské a ekonomické náklady, které jsou hrozbou pro civilizovaný svět.
Na druhé straně zde máme státy, regiony či celé kontinenty, kde represivní opatření vedou k neuvěřitelné eskalaci organizovaného zločinu a násilí, a ty mají pochopitelné dopady na obyčejné lidi, například na zemědělce, kteří nemusí být ani drobní pěstitelé surovin, ze kterých se drogy vyrábí. Mají jen tu smůlu, že jsou ve špatném čase na špatném místě.
Takže tento (možná dobře míněný) boj proti drogám přináší ve výsledku nesrovnatelně vyšší škody, než jsou ty, které generují samotné drogy, jako je heroin nebo kokain.