Třetí z odstavených jaderných reaktorů v Japonsku opět vyrábí elektrickou energii, v komerčním provozu bude od počátku září. Stalo se tak v elektrárně Ikata na ostrově Šikoku. Restart bloku nezastavily ani dvě desítky nesouhlasných stížností a žalob.

Japonské veřejné mínění je po fukušimské havárii na otázku jaderné bezpečnosti velmi citlivé. Po zkušenosti z března roku 2011 se není čemu divit. Fukušimská havárie sice nezpůsobila přímá úmrtí z ozáření, ale 174 tisíc lidí přišlo o domov a ekonomické škody se odhadují na 100 miliard dolarů.

Podle předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou japonské reaktory po důkladných kontrolách a modernizaci bezpečné. „Z technického hlediska není důvod je nespustit. Problémem je však jejich akceptovatelnost u veřejnosti," říká Drábová.

Právě tlak veřejného mínění způsobil, že dva znovu spuštěné bloky elektrárny Takahama byly letos v březnu po pár týdnech provozu opět odstaveny. Odvolání provozovatele elektrárny, společnosti Kansai Electric Power, soud v červenci zamítl. Majitel elektrárny zřejmě souboj vzdal a začal z reaktorů odvážet jaderné palivo.

Čekání na slovo guvernéra

Kromě jednoho bloku na ostrově Šikoku tak dnes v celém Japonsku vyrábějí proud už jen dva reaktory v elektrárně Sendai na jihu země. Ty byly znovu spuštěny jako první v srpnu a říjnu loňského roku.

Další vývoj se pokusil odhadnout japonský Institut energetické ekonomiky. Do konce března příštího roku má být v provozu sedm bloků, do března roku 2018 jejich počet vzroste na 19. Šanci na návrat k aktivní činnosti má 35 z celkem 42 provozuschopných reaktorů v Japonsku.

Mapa rozmístění jaderných elektáren v JaponskuAutor: Wikimedia Commons

Restartování bloků přitom není levnou záležitostí. V praxi není možné bez nákladných investic do modernizace a zvýšení bezpečnosti. Světová jaderná asociace odhadla náklady na opětovné spuštění jednoho reaktoru na 700 milionů až jednu miliardu dolarů v závislosti na jeho stáří.

Japonským specifikem je, že tamní jaderný regulátor rozhoduje pouze v „první instanci" a konečné slovo o schválení provozu má guvernér prefektury, na jejímž území se elektrárna nachází. Guvernéři jsou pod tlakem z obou stran a nepopulární rozhodnutí se snaží oddalovat.

Nejistota na trhu fosilních paliv

Opětovné spuštění japonských reaktorů může mít dopad na globální trh se zemním plynem a uhlím. Ještě v roce 2010 se totiž v zemi vycházejícího slunce vyrobilo z jádra 27 procent elektřiny. O dva roky později už byl podíl nulový.

Výpadek musely nahradit elektrárny spalující fosilní paliva. Japonsko zvýšilo jejich dovoz a jeho tísně využily producentské země. V prvních měsících a letech po fukušimské havárii Japonci platili za zkapalněný plyn výrazně vyšší cenu než Američané a Evropané.

Pokud se větší počet japonských reaktorů vrátí do provozu, přetlak na světovém trhu s fosilními palivy ještě zesílí. Návrat jádra do hry tak dělá starosti nejen japonským protiatomovým aktivistům, ale také tradičním dodavatelům uhlí a plynu do Japonska – Australanům a Indonésanům.