Energetika

Plynárenští megalomani Dráb a Pálka přecenili své síly a směřují ke krachu

10. říjen 2016 četba na 7 minut
Šéf skupiny CE Group Ladislav Dráb na fotografii ve výroční zprávě za rok 2011.

Šéf skupiny CE Group Ladislav Dráb na fotografii ve výroční zprávě za rok 2011.

Foto: CE Group

Měli velké plány. Chtěli stavět tranzitní plynovod z jižních Čech do Rakouska, podzemní zásobník plynu na Vysočině a také koupit elektrárnu Dětmarovice. Místo toho směřují podnikatelé v energetice Ladislav Dráb a Eduard Pálka k bankrotu. Jejich firma Česká energie neplatila obchodním partnerům, a tak byla z trhu vyřazena.

Jen málokomu se podaří uspořádat odbornou konferenci na Pražském hradě a vedle české hlavy státu na ni dostat i bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. V květnu roku 2012 se to povedlo plynárenským byznysmenům Ladislavu Drábovi a Eduardu Pálkovi. Ta chvíle byla z dnešního pohledu vrcholem jejich podnikání.

Jenže velké plány a realita se často míjejí. Drábova a Pálkova firemní skupina CE Group se nezařadila mezi hlavní hráče na trhu s elektřinou a plynem a z jejich plánů zbyly jen trosky. „CE Group proslula megalomanskými projekty, které neodpovídaly jejím reálným možnostem," shrnuje situaci jeden z oslovených energetických manažerů.

Příběh začíná v roce 2002, kdy oba jmenovaní podnikatelé založili v Praze firmu Česká energie. Byla to různorodá dvojice. Zatímco Pálka byl podle starší zprávy týdeníku Euro příslušníkem komunistické rozvědky a po změně režimu mimo jiné i šéfem První česko-ruské banky, Dráb před rokem 1989 emigroval do Kanady a dodnes žije střídavě v Česku a v Severní Americe.

Vyřazeni z trhu

Právě jejich první firma nyní míří ke kolapsu. Jak Dotyk.cz upozornil minulý pátek, správce energetického trhu OTE vyřadil Českou energii z plynárenského trhu. O dva dny dříve s ní ukončil kvůli nesplaceným fakturám spolupráci podnik ČEZ Distribuce, což ve výsledku znamenalo konec dodávek elektřiny na většině českého území. Dluh se podle informací Dotyku pohybuje v řádu desítek milionů korun.

Od České energie odebíralo 5829 zákazníků elektřinu a 2164 zemní plyn. Od pondělí většina z nich přešla k takzvanému dodavateli poslední instance, mezi něž patří největší hráči na trhu – ČEZ, RWE, E.ON a další. Jednoho z největších odběratelů plynu od České energie, Správu majetkového portfolia Prahy 3, převzala Pražská plynárenská.

Přehled firem skupiny CE Group

Firma Tržby Zisk/ztráta Vlastní kapitál
Česká plynárenská 3783 -12,7 -5,5
Česká energie 1440 -16,5 41,8
GSCeP* 0 -0,3 -6
České plynovody* 0 -0,1 1,8

Pozn.: Údaje v mil. Kč za rok 2015, * za rok 2014

Firemní odběratelé jsou v případě plynu v nepříjemné situaci – institut dodavatele poslední instance se na ně nevztahuje. Od pondělí tak nemají dodavatele plynu a rychle musejí hledat náhradu. Velcí dodavatelé potvrzují, že s některými z nich se již dohodli na nové smlouvě.

„Podle posledních informací to vypadá, že budeme zajišťovat dodávky zemního plynu pro zhruba 80 odběrných míst. Jedná se o firmy, které se dostaly do komplikované situace v souvislosti s ukončením dodávek ze strany České energie," uvedl mluvčí skupiny RWE Česká republika Martin Chalupský.

Dluhy na všechny strany

Pozoruhodné je, že Česká energie dále dodává elektřinu zákazníkům v síti PRE Distribuce a E.ON Distribuce. Vůči oběma má přitom závazky po splatnosti. „O problémech tohoto dodavatele víme, situaci sledujeme a chystáme opatření, aby zákazníci této společnosti nebyli bez elektřiny. Dluh této firmy vůči PRE se pohybuje v řádu jednotek milionů korun," říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.

Podobně se vyjádřil také mluvčí E.ON ČR Vladimír Vácha. „Pokud nebudou pohledávky splaceny, máme dle uzavřené smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy právo na odstoupení od smlouvy. Tohoto práva jsme rozhodnuti využít," dodává Vácha.

Pozoruhodné je, že Ladislav Dráb ani Eduard Pálka již firmu Česká energie nevlastní. Podle zápisu z poslední valné hromady své akcie převedli na své potomky – Ladislava Drába mladšího a Elišku Pálkovou. Třetím akcionářem je jejich dlouholetý spolupracovník Marek Černý.

Firemní impérium Ladislava Drába a Eduarda Pálky se začalo hroutit už o něco dříve. Prvním příznakem krize byl insolvenční návrh, který v prosinci loňského roku podal na jejich firmu GSCeP státní podnik Diamo. V dubnu soud vyhlásil úpadek firmy GSCeP.

Kde vzít miliardy na zásobník a plynovod

Prvotní myšlenka se zdála být logická. Dráb s Pálkou chtěli vyhloubit v sousedství uranového dolu v Rožné na Vysočině podzemní zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu, a to v době, kdy byl na trhu nedostatek skladovacích kapacit. Průzkumné práce začaly v létě roku 2010 a podle původních plánů měl být zásobník hotový v roce 2018.

Nepřekonatelným problémem se však ukázalo být financování projektu za minimálně šest miliard korun. Ty se investorům nepodařilo sehnat. Hlavním „výsledkem" celého záměru tak jsou nesplacené závazky za téměř 200 milionů korun u společností Diamo a Metrostav.

Poklepání na základní kámen podzemního zásobníku plynu v Rožné za účasti hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka, předsedy Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímka a předsedy ERÚ Josefa Fiřta v srpnu 2010. Z dnešního pohledu zbytečně vynaložená energie.Poklepání na základní kámen podzemního zásobníku plynu v Rožné za účasti hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka, předsedy Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímka, předsedy ERÚ Josefa Fiřta a dalších v srpnu 2010. Z dnešního pohledu zbytečně vynaložená energie.Autor: web podniku Diamo

Zatímco v Rožné aspoň začal geologický průzkum, další ambiciózní projekt – plynovod Mozart spojující českou a rakouskou síť – zůstal jen na papíře. „Nový plynovod podpoří obchodování na trhu a ve finále tak může tlačit na levnější ceny zemního plynu pro konečné odběratele," uvedl před třemi lety šéf skupiny CE Group Ladislav Dráb.

Opět se jednalo o logický záměr. Propojení směrem do Rakouska stále chybí a zájem obchodníků o tuto trasu není malý. Navíc po plánovaném rozšíření baltického plynovodu Nord Stream dále vzroste. Jak se zdá, ani tento projekt nebude realizován a propojení české a rakouské sítě postaví v jiné lokalitě provozovatel mezinárodních plynovodů Net4Gas.

V lednu roku 2007 Dráb s Pálkou založili firmu Česká plynárenská a pokusili se zlomit monopol společnosti RWE Transgas na dovoz plynu do Česka. Plánovaných 10 procent trhu však nikdy nezískali. Z loňských výsledků lze vyčíst, že Česká plynárenská vykázala ztrátu téměř 13 milionů korun a její vlastní kapitál byl záporný.

Trafika pro Fischera

V minulých letech se majitelé skupiny CE Group ještě několikrát „mediálně zviditelnili". Na podzim roku 2012 Dráb nabídl společnosti ČEZ za starou a nepříliš ziskovou černouhelnou elektrárnu Dětmarovice částku 7,2 miliardy korun. Ostatní zájemci přitom nabízeli jen okolo jedné miliardy. Soutěž zmařil pád cen elektřiny a ČEZ si elektrárnu nechal ve svém portfoliu.

Na jaře 2013 neuniklo pozornosti médií, že Ladislav Dráb zaplatil za neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera část dluhu z kampaně. Fischer následně nastoupil do CE Group jako manažer energetických projektů. Jak v té době uvedla novinářka Zuzana Kubátová, Fischer zde víceméně plnil roli maskota a reálný vliv na směřování firmy neměl. Navíc zde nevydržel dlouho.

Letos již podnikatelé Ladislav Dráb a Eduard Pálka nejsou ve stavu, že by za někoho jiného mohli platit dluhy. Naopak se budou muset vypořádat s vlastními závazky. Dobrodinec, který by od nich koupil firmy zaměřené na budování „vzdušných zámků", se bude hledat těžko.