Hongkong je pyšný na své kung-fu filmy, Japonci jsou pyšní na filmy kreslené. A nejde jenom o filmy. Japonská kreslená kultura je populární po celém světě. Japonské komiksy se nazývají manga, kreslené seriály a filmy jsou známé jako anime. Poznat se dají podle na první pohled zřejmých, charakteristických rysů: velké kulaté oči, rafinované tvary účesů, malý a špičatý nos.

Manga znamená japonsky humorné obrázky nebo improvizované kresby. Její historie sahá až do 19. století, větší popularity se ale dočkala až po druhé světové válce. Od 80. let šlo nahoru i anime, které se začalo šířit i mimo Japonsko.

V Japonsku se inspiroval i Matrix

Právě jedna taková manga série, Ghost in the Shell, se stala základem pro hollywoodský film se Scarlett Johanssonovou, který se právě hraje v kinech po celém světě. Kreslené dílo je futuristickým policejním thrillerem. Hlavní postavou je ženský kyborg, příslušnice tajné japonské policie, která se specializuje na boj proti trestným činům spojeným s nelegálním vyžíváním technologií.

Hlavní hrdinka, jejíž tělo je s výjimkou mozku kompletně umělé, a je tedy schopna nadlidských výkonů, čelí společně s kolegy jak vnějším hrozbám, tak boji s vnitřními rozpory, vycházejícími z jejich vlastní povahy.

Z kresleného komiksu ("mangy") i z následného "anime" Ghost in the Shell vychází také jeden světově proslulý film, který se stal kultem především pro milovníky kyberpunku. Právě Ghost in the Shell se totiž stalo spolu s biblí kyperpunku, románem Neuromancer od Williama Gibsona, zásadní inspirací pro tvůrce hollywoodského filmu Matrix z roku 1999. I proto vypadá současná hraná americká adaptace Ghost in the Shell trochu jako hodně opožděná snaha svézt se na zájmu o Matrix.

Ghost in the Shell má ale ještě jednu konkurenci. A tou je Akira. Postapokalyptický příběh z osmdesátých let se odehrává v moderním válkou zničeném Tokiu a pojednává opět o nadpřirozených věcech, moderních technologiích i filosofických otázkách. Původně kreslený příběh byl v roce 1988 zfilmován a díky tomu, že se dostal i do americké distribuce, mohla Akira zpopularizovat žánry manga a anime na západě. A z kresleného anime filmu stejně jako z původní mangy opět čerpali tvůrci Matrixu. Obě slavné ságy jsou také důkazem, že anime není jenom záležitostí pro děti. Naopak. Tato díla svou složitostí přesahují dětské vnímání.

Šílenství jménem Pokémon

Který japonský vývozní artikl je ale celosvětově nejúspěšnější? O tom by se dala vézt dlouhá debata, ale minimálně v České republice většinu lidí při pohledu na japonský styl kresby napadne jedno slovo – Pokémon. Ti přitom původně vznikli jako videohra společnosti Nintendo, až poté byl natočen úspěšný kreslený seriál a na jeho základě vyšly manga komiksy. Tedy obrácený postup proti obvyklému chodu událostí.

Název pokémon vychází z japonského výrazu Poketto Monsutá, tedy kapesní příšerky, v angličtině Pocket Monsters. Pokémoni jsou malá zvířátka se zvláštními schopnostmi. Základním cílem hry je stát se nejlepším trenérem Pokémonů. Toho se dá docílit jak výchovou, tak porážením různých šampionů a získáváním odznaků. Druhým cílem je několika různými způsoby získat co nejvíce Pokémonů. Děj se odehrává z pohledu třetí osoby, z ptačí perspektivy. Hráč přímo ovládá postavu a reaguje na okolí. Hlavním aspektem Pokémon her je systém „levelování" a zkušenostních bodů, podle kterého se Pokémon postupně vylepšuje a učí se nové útoky a pohyby.

První pokémonová hra přišla na svět v roce 1996. Pro Game Boy společnosti Nintendo ji vytvořil Satoši Tadžiri. První generace je dodnes známá jako Pokémon Red, Blue & Green. V této původní sérii se příběh odehrává ve světě Kanto a hra obsahuje 151 druhů zvířat. Postupem let byly vydávány její nové generace, v nichž se zkoumají nové světy a přibývá množství druhů. V současnosti mohou hráči narazit na více jak 700 druhů Pokémonů.

Videohra se v Japonsku stala hned od počátku velmi populární a netrvalo dlouho a Pokémoni byly všude. Může za to i u nás populární anime seriál, který se vysílá nepřetržitě už od roku 1997 a nasbíral přes 900 epizod. K tomu se přidaly i celovečerní filmy i manga komiksy. Seriál také napomohl masovému rozšíření popularity Pokémon v Česku. Netrvalo dlouho a tematický merchandising byl doslova všude.

Posledním prvkem, který pomohl popularitě fenoménu, je karetní hra. Sběratelská karetní hra je inspirována známou hrou Magic. Základem je sbírání karet s Pokémony (na každé kartě bývá uvedeno, co tato karta umí), jejich výměna a následné souboje. Opět podobně jako ve videohrách.

Kreslených bojovníků je víc

Pokémon je pravděpodobně nejznámějším anime seriálem u nás. Rozhodně ale není jediným. Velmi populární je například ninjovské Naruto. To sleduje příběh učedníka Naruta, který se chce stát největším ninja mistrem. Manga se vydávala nepřetržitě každý týden mezi lety 1997 a 2014. Popularitu podpořil i anime seriál, který měl více jak 200 epizod a jeho pokračování Naruto: Šippúden, které se vysílá od roku 2007.

Dalším velkým dílem je manga série Dragon Ball, jejichž více jak 500 dílů bylo vydáváno mezi lety 1984 a 1995. Díky svému úspěchu byl Dragon Ball adaptován do tří televizních seriálů, sedmnácti filmů, tří televizních speciálů a množství videoher. Příběh „dračí koule" sleduje chlapce Son Gokua, který doslova spadl z nebe, a jeho následné pátrání po mocných artefaktech a boji s nepřáteli.

Hello Kitty, kam se jen podíváš

Pokémoni uspěli i s velmi rozšířeným merchandisingem. I ti si ale těžko mohou zahrávat s Hello Kitty. Bílou kočku s červenou mašlí vytvořila v roce 1974 japonská designérka Juko Šimizu pro společnost Sanrio. O dva roky později se začala prodávat ve Spojených státech, a tím si zajistila nesmrtelnou slávu. Produkty s touto postavičkou od té doby doslova dobyly svět a dnes vydělávají miliardy dolarů.

Pouzdra na mobilní telefony, kabelky, deštníky, boty nebo spodní prádlo. Všechny tyto produkty i mnohé další nesou její jméno. Nejčastěji se nabízejí v růžovo-bílé barvě, která je pro Hello Kitty typická. Od roku 1987 navíc mohou fanoušci vidět Hello Kitty i v animovaných seriálech.

Když magazín Forbes před pár lety vybíral nejúspěšnější licencované popkulturní produkty, Hello Kitty se umístila na pátém místě. Za rok její výrobky vydělají přes 800 milionů dolarů. Před kočkou tak byly tak velké značky jako Disneyho princezny, Star Wars, Disneyho Medvídek Pů a Auta. Podle New York Times byla cena značky v roce 2010 dokonce pět miliard dolarů.

Asijský Disney se jmenuje Mijazaki

Nejúspěšnější japonský film všech dob? Cesta do fantazie. Fantasy anime o malé dívce, která ve světě duchů, přízraků a bohů musí najít své ztracené rodiče. Příběh vychází ze starých středověkých pověstí. Podobně jako další úspěšné domácí tituly Zámek v oblacích a Princezna Mononoke. Tyto snímky mají společného jednoho jmenovatele – tvůrce Hajaa Mijazakiho.

Mijazaki je považován za jednoho z nejlepších a nejúspěšnějších tvůrců anime. Tvorba tohoto asijského Walta Disneyho se vyznačuje opakujícími se tématy: vzájemný vztah člověka, přírody a techniky nebo honba lidí za svobodou a vlastní identitou. Hrdinkami nejčastěji bývají silné, nezávislé dívky nebo mladé ženy.

Mijazakiho opus magnum je Princezna Mononoke z roku 1997 – kreslené historické drama odehrávající se v Japonsku kolem 14. století a pojednávající o střetu lesních bohů s chamtivými lidmi a jednom chlapci uprostřed tohoto souboje. Právě s Princeznou Mononoke Mijazaki poprvé prorazil i na západě. Při tvorbě snímku se ale cítil tolik vyčerpán a zařekl se, že další film už nenatočí. A o čtyři roky natočil zmiňovanou Cestu do Fantazie, která dokonce vyhrála Oscara pro nejlepší animovaný film. Mijazakiho filmy opět dokazují, že kreslené filmy zdaleka nejsou jen pro děti.

To by se dalo i říct i o posledním japonském anime, které je nutno zmínit. Tím je Hrob světlušek z roku 1988. I tento snímek produkovalo Mijazakiho studio Ghibli, ale jinak by se dal film zařadit spíše vedle Schindlerova seznamu. Ponurý příběh vypráví o dvou sourozencích, kteří se snaží přežít hrůzy druhé světové války. Seita a jeho malá sestřička Setsuko jsou ponecháni osudu, když jejich maminka zemře na následky zranění po ničivém bombardování.

Západ čerpá inspiraci

Japonské anime i manga jsou často citovány jako inspiraci pro mnoho západních děl. Zmíněn byl už Matrix z roku 1999, který se k japonské inspiraci hrdě hlásí. Je to vidět jak na původním filmu, tak především na speciálním snímku Animatrix, který východní vlivy plně pojal za své.

Kromě přiznané inspirace Matrixu se ale Hollywood v posledních letech vzhlédnul v Japonsku hned několikrát. Film Inception (Počátek) režiséra Christophera Nolana se hodně podobá anime Paprika, kde se také řeší surrealistické sny a vize. A drama Černá labuť o vystresované baletce se zase hodně podobá anime filmu Perfect Blue. Akční upírské anime Vampire Hunt D bylo zase základem hollywoodského snímku Van Helsing, natáčeného mimochodem v České republice.

Nejznámější nepřiznanou inspirací je poté rozhodně slavný Lví král. Ačkoliv se zdá, že tento animovaný film se bere především od Hamleta, mnoho scén je kopií japonského kresleného seriálu Kimba the White Lion. Pro představu už jméno hlavního hrdiny Lvího krále Simba vzbuzuje velké podezření. To vše je ale důkazem, že japonská kultura, manga komiksy a anime snímky jsou zkrátka vždy napřed.