Maloobchod

Popelnice evropy, millenials a česká potravina

9. únor 2015 četba na 7 minut

Foto: redakce

V minulém týdnu proběhla v Praze největší oborová konference Českého maloobchodu. Mezi hlavní témata druhého dne setkání patří privátní značky na Českém trhu, cesty k získání a udržení zákazníků, nové strategie maloobchodu nebo například otázka Českých potravin. Přinášíme to hlavní, co nás na konferenci zaujalo.

Hledání nových cest bylo hlavním heslem již 21. Retail Summitu, který je setkáním lidí z Česka i zahraničí, jež se točí kolem maloobchodu. Jedním z často vyslovovaných proklamací bylo, že zákazníci jsou znovu připraveni utrácet. Často skloňovaným výrazem bylo také slovo „millenials" a jejich nákupní chování. Tedy mladí lidé narození mezi léty 1984 až 1996, jejichž zvyky a chování (nejen) je zcela odlišné od generace starší. Strategie, jak je přilákat k nákupu, budou muset být podle odborníků výrazně odlišné od těch stávajících.

Co vše tedy na summitu zaznělo?

Popelnice Evropy

Jedním z úvodních témat bylo, zda je Česko z hlediska potravin „popelnicí Evropy". „Jediným rozhodovacím nástrojem spotřebitelů je cena. Ta tlačí řetězce a tlačí to i třeba na kvalitu výrobků," prohlásil člen představenstva Agrofertu Jaroslav Kurčík s tím, že je v Česku stále slabá kupní síla. „Dokud budou nákupčí řetězců placeni za to, jak velkou jsou schopni vyjednat marži, nebude to jiné. Když na každém jednání s řetězci ztratíme na ceně jedno až dvě procenta, za chvíli jim budeme platit, že vůbec můžeme prodávat," dodal Kurčík.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky však nelze za vším vidět jen sledování cen. „Zákazník sleduje už i příběh výrobku, kde výrobce platí daně, kde zaměstnává lidi," tvrdil ministr. Jeho optimistická slova vzápětí vyvrátil František Piškanin, šéf Hopi. „Na zboží můžete napsat, co chcete. Kvalita jde přes pusu a přes jazyk," řekl.

Německá Cola je lepší

Diskuse o kvalitě potravin se nemohla nedotknout srovnání se zahraničím. „Jako spotřebitel a laik jsem svými chuťovými buňkami přesvědčen, že Coca-Cola na naší straně stále chutná jinak než v Německu," prohlásil prezident Hospodářské komory a ekonom Vladimír Dlouhý.

„Žiji ve Štrasburku a musím říct, že v Česku se vždycky divím, co se tu prodává," reagovala poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. Jan Žák z velkoobchodního řetězce Makro potvrdil, že složení některých výrobků se v různých zemích liší. „Dodavatel nám říká, že chuť je někdy jiná kvůli jiným chuťovým požadavkům zákazníků," dodal Žák s tím, že obchodníci toto nemůžou ovlivnit.

Zbytečná regulace

Účastníci konference se také zabývali tím, že začalo platit mnoho nových regulačních pravidel, například nařízení zveřejňovat původ potravin, jejich detailní složení či obsah alergenů. Ty však neřeší kvalitu, ale spíše prostředí. „Kontroly, kterých v Česku přibylo, byly opakovaně zaměřeny na administrativu, ne na kvalitu," upozornila Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu, který hájí zájmy řetězců a dalších obchodníků působících v Česku.

Než rozšiřovat počet omezení, měl by stát podporovat malé regionální výrobce, kteří se mohou prosadit originálními produkty s vyšší přidanou hodnotou. „A inkasují vyšší cenu," zaznělo v plénu. „Každá regulace je špatná, ale nějaký způsob podpory lokálních výrobců by mohl být cestou," poznamenal k tomu Vladimír Dlouhý.

Inovace nutné

Asi nejlepší vystoupení předvedl Libor Malý, zakladatel pracovního portálu Jobs.cz. Ten především vybídl k tomu, že základem všeho je pozitivní přístup, který mu chybí i na konferenci. A pozitivní přístup demonstroval na příměru k Einsteinově rovnici k teorii relativity popisující vztah mezi energií a hmotností.

„Pokud chceme mít výsledky, musíme maximalizovat energii v systému. Aby to bavilo nejen vás, ale i všechny pod vámi. Pak se dostaví výsledky," vyzval Malý. Pro obchodníky a dodavatele to podle něj znamená, aby se neohlíželi každý jen sám na sebe.

Úspěch v obchodě mají šanci přinášet inovace a budou tuto roli hrát stále více. Přijít a uspět s nimi ale není podle Johana Sjoestranda, výkonného ředitele pro inovace ve společnosti Nielsen, vůbec snadné. „Tři čtvrtiny nových výrobků nevydrží v obchodech déle než rok," upozornil.

Heslo jménem Omnichanel

Motorem změn obchodního trhu jsou podle odborníků také nové technologie, hlavně rychle postupující mobilní revoluce. Jak zdůraznil Marek Růžička z O2 Czech Republic: „V přímém přenosu vidíme rychlý rozvoj omnichannel retailingu jako další fázi vývoje marketingové a prodejní strategie napříč prodejními a komunikačními kanály. Nyní se silným zapojením technologických vymožeností poslední doby typu sociálních sítí, mobilních technologií a platebních metod."

„Zákazník ví, co chce. Chce, abychom ho znali, chce nakupovat pohodlně kdekoliv, kdykoliv a způsobem, který si sám vybere," dodal Martin Dlouhý, šéf Tesco Stores. A dodal, že lidé chtějí mít stejnou zkušenost se značkou bez ohledu na webové stránky, kamennou prodejnu nebo dodávku zboží až ke dveřím bytu. „Zákazníci jsou na víceúrovňové křižovatce. Ale vědí, jak ji přejít," dodal.

Česká potravina

Dva panely se věnovaly českým potravinám. Podle zúčastněných odborníků je stále ještě obtížné poznat, co je v obchodě českého původu. „Zákazník má právo mít transparentní informace. Zkusme to tedy vyřešit tak, aby zákazník věděl, co je český výrobek," vybízel Petr Chmelař, šéf sortimentních manažerů firmy Globus. Podle Martina Štrupla, ředitele Hamé, spotřebitel vnímá pod pojmem čerstvá česká potravina spíše malé firmy. A to nezmění ani fakt, kdy některé řetězce jsou podle něj přeplněné českými vlaječkami. „Ta snaha o českou potravinu je skoro přehnaná. Přijde mi, že české vlaječky bychom dali nejradši už i na banány," dodal.

Debatovalo se i o definici české potraviny, kterou zavedlo ministerstvo zemědělství. Šéf Svazu českých a moravských spotřebních družstev a bývalý šéf svazu obchodu Zdeněk Juračka k tomu ale sám podotkl, že byla vyrobena narychlo. „Podle toho taky vypadá. Stoprocentní definici potravin ale nevyrobí nikdo," dodal.

Šéf Konzumu v Ústí nad Orlicí Miloslav Hlavsa něco takového považuje za úplné neštěstí. „Zatímco dosud lidé vnímali, že u nás mají víc českých potravin a zahraničních ne, od nové úpravy už to tak ale nevidí, takže to nám opravdu nepomohlo vůbec," postěžoval si.

Mezi inovace výrobců potravin patří i hledání nových prodejních míst. Takovým příkladem jsou stánky s hot dogy Parky´s, které formou franšíz rozjela v Česku společnost Kostelecké uzeniny. Nyní má šest takových prodejních míst, jejich počet má ale brzy výrazně stoupnout. „Cílem je mít po Česku celkem 150 až 200 stánků," řekl Jan Hanuš, generální ředitel Kosteleckých uzenin. V současné době má společnost už sedm desítek čekatelů na franšízovou licenci.