George P. Mitchell je jedním z nejvýraznějších příkladů pověstného amerického snu. Jeho otec choval v Řecku kozy a po emigraci za oceán se živil jako leštič obuvi. Jeho nadřízenému vadilo neustále vypisovat dlouhé příjmení Paraskevopoulos, tak ho donutil ke změně jména na Mitchell. Svého syna ale poameričtěný Řek poslal na univerzitu. Obklopen těžebními věžemi v Texasu nemohl zřejmě mladý George vystudovat nic jiného než ropné strojírenství a už v té době patřil mezi spolužáky mezi premianty. Po škole a zároveň po druhé světové válce si založil ropnou společnost Mitchell Energy & Development Corp., kterou nakonec dotáhl až mezi 500 největších firem podle žebříčku Fortune.

(Firmu po přelomu milénia za více než tři miliardy dolarů koupil koncern Devon Energy.) Mitchellův úspěšný byznys zažehl břidlicový plyn. Od 70. let byl totiž americký energetický průmysl podle Economistu na sestupné trajektorii a začaly se množit předpovědi, kdy se zásoby ropy a plynu vyčerpají úplně. Mitchell se s touto myšlenkou odmítal smířit a živil v sobě plamen naděje, že velké množství plynu se ukrývá v břidlicových ložiscích. Stačí jen přijít na způsob, jako ho vytěžit.

Miliardy v zemi

V následujících dekádách proto začal experimentovat s novými metodami hydraulického štěpení (frakování), což ve výsledku vedlo k masivní renesanci těžby plynu v Americe. „Nikdy jsem neuvažoval, že bych to vzdal, ačkoli mi všichni říkali: Georgi, jen takhle vyhazuješ peníze oknem," svěřil se později miliardář. Sám Mitchell byl nakonec překvapený, jak silný zdroj energie objevil.

Dnes se břidlice podílí na čtvrtině americké produkce plynu, ačkoli na počátku roku 2000 to bylo jen jedno procento. Ze zakladatele Mitchell Energy & Development se ke konci 90. let minulého století stal díky inovativní těžbě jeden z nejbohatších lidí na světě. Magazín Forbes před deseti lety ocenil jeho jmění odhadem na 1,6 miliardy dolarů.

Vyjímečný i paradoxní

Mitchell po sobě zanechal nejen průlom v oblasti energetiky, ale zároveň i památníky trvanlivější než zemní plyn. Společně s manželkou založil nadaci Cynthia and George Mitchell Foundation, jež dosud rozdělila více než 400 milionů dolarů. Zaměřuje se především na podporu projektů z vědy nebo udržitelnosti životního prostředí. Desítky milionů korun daroval texaské univerzitě na stavbu nových vědeckých center. Tamní tenisový kurt nese na počest jeho jméno, jelikož zde za dob studií působil jako kapitán. Dalších 30 milionů dolarů poslal na stavbu obřího Magellanova teleskopu.

V roce 2010 se připojil k výzvě miliardáře Billa Gatese a zavázal se většinu svého majetku poskytnout na dobročinné účely. Mitchellův syn Todd přesto poukazuje na dva paradoxy v životě svého otce: podporoval omezení populační exploze, ale sám si pořídil deset potomků; bojoval za udržitelný rozvoj, ale nikdy neinvestoval do obnovitelných zdrojů energie.

Přesto, jak poznamenal nedávno britský týdeník The Economist, „málo podnikatelů změnilo svět v takovém rozsahu jako George Mitchell". Jeho spolupracovník Michael Richmond dodává ještě jednu vzpomínku. „George nerad slyšel odpověď 'Ne'. Vždycky chtěl slyšet odpověď na otázku 'Jak?'" citovala jeho slova agentura Bloomberg. Mitchell zemřel loni v červenci ve věku 94 let.