Šéf hnutí Ano Andrej Babiš chce, aby byla v Praze postavena speciální budova pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Ta by se měla stát pro českou metropoli tím, čím je Guggenheimovo muzeum pro španělské město Bilbao.

Bývalý ministr financí to aspoň prohlásil ve svém úvodním proslovu, který přednesl v pátek na konferenci o urbanistice reSite. Konference se koná ve dnech 22. a 23. června v Praze, Andrej Babiš se jí zúčastnil coby zástupce firmy Agrofert, která se stala partnerem konference.

Babiš: Bylo by to české Bilbao

"Před řadou let jsem obědval s šéfem LVMH Bernardem Arnaultem, který právě připravoval velký stavební projekt pro Paříž. V roce 2001 mi ho představil a v roce 2014 byl projekt otevřen. Byla to nová budova Nadace Louise Vuittona Loď, kterou v Bouloňském lesíku navrhl spoluautor Tančícího domu Frank Gehry. Dnes je to druhé nejnavštěvovanější místo v Paříži po Eiffelově věži. Dává smysl vytvářet takové nové projekty," uvedl Babiš (francouzský koncern LVMH je vlastníkem značek módy Louis Vuitton, šampaňského vína Moët & Chandon a koňaku Hennessy, podnikatel Arnault jej řídí od začátku 90. let, pozn. aut.).

Podle Babiše si Francouzi právě s ohledem na takové projekty schválili zvláštní zákon definující veřejný zájem, který jim umožňuje je realizovat. "Dnes takové věci dělají každých deset let. A projekty jako někdejší Eiffelovka nebo čtvrť La Defense defíinují, kde dnes Francouzi jsou," prohlašoval Babiš.

Podle něj právě takové projekty současné Praze chybějí. "Vždycky slýchávám, že to bude drahé. Ano, bude. Ale bude to mít dopad i na to, kolik lidí sem přijede. Co třeba Bilbao? Bylo to zapomenuté městečko ve Španělsku, ale vybudovalo Guggenheimovo muzeum, a to se stalo turistickou atrakcí. Nebylo to levné, stálo to 140 milionů dolarů. Ale jen během tří let dokázalo muzeum přilákat čtyři miliony turistů a vytvořit tisíce pracovních míst. Chtěl bych něco takového v Praze," oznámil někdejší majitel Agrofertu (Babiš vlastnil Agrofert až do začátku letošního roku, po poukázání na četné střety zájmů jej převedl do svěřeneckých fondů a údajně nemá na jeho chod vliv).

Jako příklad vhodné stavby zmínil právě vybudování stánku pro Slovanskou epopej. "To by mohlo být takové české Bilbao. Alfons Mucha byl český vlastenec a já jsem přesvědčen, že by se dala podobná myšlenka přetavit v realitu," uzavřel Babiš, aniž by uvedl, zda je ochoten se nějak podílet na financování podobné stavby nebo kde by měla stát.

Krnáčová: Řešíme důležitější věci

Jeho slova ovšem vzápětí zpochybnila jeho spolustranička a pražská primátorka Andrea Krnáčová. "Nebudu chytat za slovo pana Babiše, který má pocit, že nejdůležitější věcí pro Prahu je v současnosti Muchovo muzeum. Já si to nemyslím," uvedla.

Jako velkou výzvu zmínila zejména dopravu a infrastrukturu, zejména to, že stále není dokončen vnější a vnitřní dopravní okruh. "Že není dokončen vnější okruh, není naše vina, protože jeho investorem je stát. Jde o státní stavbu a město na ni nemá podstatný vliv. Vnitřní okruh vyvolává velké emoce, jako ostatně vše, co se děje v Praze. Já bych byla velmi ráda, kdyby se tyto emoce přetavili v něco, jako je diskuse. Méně emotivní, ale s o to větší vizí," prohlásila primátorka.

Podle ní se město rozhodlo jít touto cestou například při výstavbě stanice metra D nebo revitalizace Bubeneč. "Zabýváme se tím, jak by mohl tento prostor do budouvna fungovat a jsem si jista, že něco vymyslíme," uvedla.

Podle ní je řízení Prahy mimořádné v tom, že česká metropole má 57 městských částí. "Každý den se bavím s 57 starosty o jejich vizi pro jimi spravovaný městský obvod a není to jednoduché, zvlášť, když dojde na lámání chleba a začneme se bavit o rozpočtu," prohlásila. Zmínila i pojem smart city, tedy chytré město, který je jednou z vizí Prahy. "Pro mě smart city neznamená jen to, že ve městě budou chytré popelnice sbírající data o naplněnosti, ale že tu budeme mít řadu platforem, které budou shromažďovat data využitelná pro lepší městské plánování. Že je zatím nemáme a město dobře funguje i bez nich, je zázrak," uzavřela Krnáčová.