Investice

Rudorudá vláda v Berlíně aneb Malá Venezuela

13. prosinec 2016 četba na 3 minuty
Předvolební plakát postkomunistické Levice. Lidé místo profitu!

Předvolební plakát postkomunistické Levice. Lidé místo profitu!

Foto: Anticiclo / Shutterstock.com

Německé hlavní město ovládla koalice socialistů, Levice a Zelených. Bytovou politiku bude řídit bývalý pracovník Stasi a obdivovatel politiky Huga Cháveze, který odrazuje bohaté investory. Může tento model uspět i na celoněmecké úrovni po zářijových volbách v příštím roce?

V Berlíně se stal radním pro bytovou politiku Andrej Holm. Sociolog bydlení na berlínské Humboldtově univerzitě stačil v 18 letech vstoupit po pořádkového pluku Felixe Dzeržinského u Stasi. V roce 2007 napsal oslavný článek na venezuelského prezidenta Huga Cháveze. V témže roce byl také mylně zatčen německou policií kvůli podezření na napojení na levicovou teroristickou skupinu.

Více než jeho minulost jsou ale podle Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) důležité jeho současné politické postoje. Jako politik postkomunistické levicové strany Die Linke chce aktivisticky vstupovat do bytové politiky města.

Vláda v Berlíně, složená z rudo-rudě-zelené koalice, by mohla být předobrazem i vlády na spolkové, tedy celoněmecké úrovni.

Vláda v Berlíně, složená z rudo-rudě-zelené koalice, by mohla být předobrazem i vlády na spolkové, tedy celoněmecké úrovni. SPD, Die Linke a Zelení podle průzkumů disponují v celoněmeckém měřítku 42- až 43procentní podporou a parlamentní volby se blíží. Budou se konat v září 2017.

V Berlíně tyto strany získaly v září 55 procent mandátů připomněl FAZ. Berlínská koalice, jež vznikla minulý týden, prohlašuje, že bude prosazovat „udržitelné a pokrokové" myšlenky. Z Berlína by se tak mohlo stát chudé město a navíc nebude ani sexy, varuje konzervativní německý list.

Výsledek voleb v Berlíně z 18. září 2016. Výsledek voleb v Berlíně z 18. září 2016Autor: wikipedia.org

Berlín přitom již koalici SPD a Levice zažil v letech 2001–2011 se starostou Klausem Wowereitem, kdy se město dostalo na okraj bankrotu. Mnoha lidem v Berlíně vadí, jak se astronomicky zvyšují nájmy a jejich příjmy jsou přitom stále stejné. „Lidé cítí každý den, jak moc se město změnilo," řekl Stephan von Dassel, starosta berlínské čtvrti Mitte ze strany Zelených.

Von Dassel chce kupříkladu pokračovat v boji proti Airbnb, která zprostředkovává pronájem bytů. Lidé mají anonymně hlásit, pokud někdo pronajímá byt v rozporu s regulací.

Starosta městské části ale také ví, že jen boj proti „sdílenému pronájmu" bytovou politiku v Berlíně nevyřeší. Odhadovaných 10 až 20 tisíc bytů, které se využívají ke krátkodobému pronájmu, totiž tvoří méně než procento berlínského trhu s byty.

Regulace a privatizace

Berlínská koalice bude spíše sázet na regulaci a restrikce než na výstavbu nových bytů, varoval FAZ. To může odradit soukromé investory a dlouhodobě to poškodí občany Berlína. Město přitom roste o 50 tisíc obyvatel ročně a například novou výstavbu u bývalého letiště Tempelhof, které zatím slouží jako provizorní ubytování pro uprchlíky, berlínský senát také vyloučil.

Radnice navíc chce vykoupit od soukromých firem distribuční sítě elektřiny a plynu, a to bude stát další peníze. Opozice, zejména CDU, se v Berlíně obává opětovného zadlužení města. Plány rudorudé radnice s příměsí zelené zatím připomínají „ekonomický" zázrak Venezuely, která fakticky zbankrotovala. V zemi bohaté na ropu panuje hyperinflace a nedostatek potravin. Pro příští rok tam MMF odhaduje inflaci 2000 procent.