Makroekonomika

Rumunsko následuje český vzor. Sází na zahraniční investory a autoprůmysl

28. červenec 2016 četba na 7 minut
Svědek doby, kdy Rumunsko bylo ještě královstvím - zámek Peleş v městě Sinaia.

Svědek doby, kdy Rumunsko bylo ještě královstvím - zámek Peleş v městě Sinaia.

Foto: David Tramba

Nejlidnatější balkánská země má s Českem více společného, než je na první pohled zřejmé. Tamní vláda vsadila na průmyslovou výrobu – především na automobilový průmysl. Hlavním trumfem země je levná a dostupná pracovní síla.

Jednáme s dvěma světovými automobilkami o výstavbě nového závodu u nás, pochlubil se nedávno rumunský ministr hospodářství Costin Borc. Konkrétní jména sice neuvedl, ale je zřejmé, že atraktivita této země pro investice do průmyslové výroby i služeb roste.

Rumunsko je sice stále druhou nejchudší zemí Evropské unie po Bulharsku, ale pokrok za poslední čtvrtstoletí nelze přehlédnout. Stát, který má za sebou brutální vládu „rudého Drakuly" Nicolae Ceauşeska a následný zápas s chudobou a hyperinflací, se pomalu posouvá do šťastnějších časů.

V loňském roce rumunská ekonomika rostla o 3,7 procenta, což představuje pátý nejlepší výsledek v Evropské unii po Irsku, Maltě, Česku a Švédsku. V prvním čtvrtletí tempo růstu dále zrychlilo na 4,3 procenta. Co se týká úrovně HDP na obyvatele, tak Rumuni úspěšně dohánějí sousední Maďarsko.

Ekonomický vzestup je zatím vidět hlavně ve velkých městech, jako je Temešvár (Timişoara), Brašov či Arad. Menší průmyslová centra naopak působí zoufalým dojmem a tamní továrny, postavené během živelné industrializace za éry socialismu, se postupně rozpadají a zarůstají vegetací.

Jedna z mnoha opuštěných fabrik, jež vyrostly během komunistické diktatury.Jedna z mnoha opuštěných fabrik, jež vyrostly během komunistické diktatury.Autor: David Tramba

Investuje zde Ford i Daimler

Zřejmě nejznámějším rumunským produktem jsou auta značky Dacia. Původně vysmívaná automobilka se poté, co ji v roce 1999 převzal francouzský Renault, vydala na vzestupnou dráhu. Díky nízké ceně se její modely Sandero, Logan a Duster dobře prodávají v bývalém východním bloku a Středomoří, ale překvapivě i ve Francii a Německu.

Druhý závod se nachází v Craiově, kde Ford montuje své prostorné vozy B-Max. Letos v březnu Ford oznámil, že v Craiově investuje 200 milionů eur a začne zde vyrábět menší SUV EcoSport. Koncern Daimler v současné době investuje 300 milionů eur do rozšíření výroby automatických převodovek. Ve středorumunském městě Sebeş vytvoří další tisícovku pracovních míst.

Mezi hlavní výhody této balkánské země patří levná a zatím dostupná pracovní síla. Podle aktuální studie poradenské firmy Mazars je průměrná mzda v soukromém sektoru 596 eur, tedy o 40 procent méně než v Česku (cca 1000 eur). Z pohledu byznysu je lákavé také danění firemních zisků sazbou 16 procent (v Česku 19 procent).

Srovnání balkánských zemí podle výše HDP na obyvatele

Zdroj: MMF

HDP na obyvatele (USD) 1995 2000 2005 2010 2015
Rumunsko 1573 1670 4663 8277 8906
Bulharsko 1514 1613 3863 6654 6832
Maďarsko 4471 4615 11 144 12 991 12 240
Chorvatsko 5027 4970 10 231 13 498 11 573

České peníze míří na Balkán

Podle poslední studie Světového ekonomického fóra (WEF), zaměřeného na konkurenceschopnost zemí světa, se Rumunsko umístilo na 53. místě ze 140 posuzovaných zemí. Zajímavostí je, že si meziročně polepšilo o šest míst a přeskočilo v žebříčku Maďarsko, Bulharsko i Slovinsko.

Mezi investory v Rumunsku lze najít několik českých společností. ČEZ v roce 2005 odkoupil majoritu v podniku Electrica Oltenia, která zajišťuje prodej a rozvod elektřiny na jihozápadě země. Zatímco akvizice jinde na Balkáně skončily spíše fiaskem, rumunské společnosti jsou dlouhodobě ziskové a vyplácejí dividendy.

Méně štěstí měl ČEZ s investicí do rozsáhlého větrného parku u pobřeží Černého moře. Rumunská vláda totiž před třemi lety snížila a poté dočasně zcela zastavila výplatu dotací – zelených bonusů. Provozování tamních větrníků se z pohledu ČEZ stalo ztrátovou záležitostí.

V Rumunsku aktivně působí také potravinářská společnost Hamé, která před 11 lety koupila a poté modernizovala závod na výrobu konzerv a paštik ve městě Caracal. Do třetice lze zmínit investiční skupinu Penta Investments, která před necelým rokem ovládla herní a sázkové společnosti Bet Active a Bet Zone.

Rumunské protiklady - fotogenické hory a hrůzná úroveň rozvodů elektřiny.Rumunské protiklady – fotogenické hory a hrůzná úroveň rozvodů elektřinyAutor: David Tramba

Chybí Schengen a dálnice

Rumunský průmyslový boom připomíná situaci v Česku před 10 či 15 lety. Struktura vývozu obou zemí je v posledních letech překvapivě podobná. Mezi hlavní položky rumunského exportu už dávno nepatří ropa a obilí, ale elektronika, stroje a zařízení a samozřejmě auta a jejich součástky.

Také orientace na evropské trhy je obdobná, téměř tři čtvrtiny exportu míří do jiných zemí Evropské unie. V prvních pěti měsících letošního roku podle Českého statistického úřadu vzrostl rumunský vývoz k nám o 13 procent na 19 miliard korun, pohyb zboží opačným směrem se zvýšil o devět procent na 21 miliard korun.

Zvýšený zájem o rumunský trh potvrzuje i vládní agentura CzechTrade. „Mnoho aktivit firem podléhá obchodnímu tajemství, ale konkrétně můžeme zmínit úspěch společností Praga Brewing Group, Topos, Stomix a Solodoor," uvedl  vedoucí kanceláře CzechTrade v Bukurešti Michal Holub.

Hlavní brzdou obchodu je zatím fakt, že Rumunsko ještě není v schengenském prostoru. Nedostatečná zůstává síť dálnic, i když tady se situace – i díky evropským fondům – postupně zlepšuje. Klíčová dálnice A1 z maďarského Szegedu přes Temešvár a Sibiu do Bukurešti má být kompletní do roku 2020.

Mezi unikátní památky patří opevněné kostely. Tento se nachází ve vesnici Viscri u Brašova.Mezi unikátní památky v zemi patří opevněné kostely. Tento se nachází ve vesnici Viscri u Brašova.Autor: David Tramba

Rizika? Podobná jako u nás

Opatrnost nebývá nikdy na škodu, ale přehnané obavy z „divokého Balkánu" nejsou na místě. Topmanažeři skupiny ČEZ mimo záznam uvádějí, že například energetický regulátor funguje v Rumunsku lépe a profesionálněji než v Česku. Výrazný je i rozdíl oproti sousednímu Bulharsku, kde se znehodnocování zahraničních investic do tamní energetiky stalo téměř národním sportem.

Mírně optimistická je též agentura CzechTrade. „Ještě se nám nestalo, že by rumunská firma cíleně podvedla českého partnera. Spíše jsme zaznamenali případy, kdy rumunská firma o své platební neschopnosti nechtěla dát vědět, protože na Balkáně se neúspěch neuznává," zmiňuje Michal Holub.

Současně upozorňuje na jistá rizika. V Rumunsku se často objevují podvody ve státem vlastněných firmách a při zadávání veřejných zakázek, tamní úředníci se navíc v minulých letech proslavili neschopností čerpat dotace z evropských fondů. Lze tedy dodat, že Rumunsko má s Českem více společného, než se na první pohled zdá.