Zbrojní průmysl

Sebevražedné drony, rakety Iskander. Na Kavkazu se mocně zbrojí

25. listopad 2016 četba na 5 minut
Muž nedaleko města Stěpanakert v Náhorním Karabachu

Muž nedaleko města Stěpanakert v Náhorním Karabachu

Foto: Sarine Arslanian / Shutterstock.com

Spor o Náhorní Karabach pokračuje. Dlouholetý konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem může znovu propuknout se silnější intenzitou. Ázerbájdžán mohutně zbrojí a sporné území chce získat silou. Spojenec Ruska Arménie se nehodlá vzdát a spoléhá na pomoc Vladimira Putina.

Staré křivdy nejsou zapomenuty. Stále živí nejdelší konflikt v postsovětském prostoru – spor Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. I když technicky došlo k příměří před dvaadvaceti lety, v květnu v roce 1994, boje neustaly. Po dubnové šarvátce, která byla nejkrvavější za poslední dvě dekády, pokračují obě strany konfliktu ve zbrojení.

V dubnu zemřelo na obou stranách na dvě stě vojáků během čtyř dnů bojů, do kterých se zapojily i tanky a letadla. Porušování příměří je hlášeno prakticky neustále. Za říjen byly potvrzeni tři zabití vojáci.

Náhorní Karabach a území okupované Arménií. Fialově jsou vyznačeny ropovody a plynovody.Náhorní Karabach a území okupované Arménií. Fialově jsou vyznačeny ropovody a plynovody.Autor: Bloomberg

Závody ve zbrojení

Arménie získala ruské balistické rakety Iskander, Ázerbájdžán naopak poprvé v historii nasadil v boji sebevražedné drony izraelské výroby. Jedná také o dalších moderních zbraních od Pákistánu, uvedla agentura Bloomberg.

„V oblasti se odehrávají vážné závody ve zbrojení," řekl k možné eskalaci konfliktu Zaur Shiriyev, spolupracovník prestižního londýnského institutu Chatham House. Vyostření konfliktu je o to vážnější, že Jerevan je spojencem Moskvy a na jihu sousedí se členem NATO – Tureckem.

Se zvolením Donalda Trumpa prezidentem Spojených států roste nejistota.

V regionu se navíc jedná i o ropu. Z ázerbájdžánského Baku vede ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan. V projektu má třetinový podíl britská firma British Petroleum (BP).

Všechny dosavadní snahy o uzavření míru ze strany Ruska a USA zatím selhaly. „Se zvolením Donalda Trumpa prezidentem Spojených států roste nejistota," uvedl Blomberg.

Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan

Druhý nejdelší ropovod na světě po ropovodu Družba. Měří 1768 km (443 km v Ázerbájdžánu, 249 km v Gruzii a 1076 km v Turecku). Má kapacitu milion barelů ropy denně. Třicet procent akcií v něm vlastní britská BP. Americký Chevron má v projektu 8,9 procenta akcií, Ázerbájdžán 25 procent. První ropa do tureckého přístavu Ceyhan dotekla v roce 2006.

Ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan

Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan                                         Autor: wikimedia.org

Smrtící drony za petrodolary

Ázerbájdžán jako třetí největší producent ropy ze zemí bývalého Sovětského svazu vydává na zbraně miliardy petrodolarů. Během poslední dekády utratil podle mírového institutu ve Stockholmu SIPRI za zbraně 22,7 miliardy dolarů a stal se největším dovozcem zbraní z Evropy. Jeho výdaje na armádu překračují celkový rozpočet chudšího souseda Arménie.

Ázerbájdžán nakupuje zejména těžkou techniku od ruské firmy Uralvagonzavod a od izraelské firmy Elbit Systems. Během střetu v dubnu nasadil do boje poprvé v historii tzv. kamikadze drony.

Bezpilotní dron naplněný výbušninami zasáhl autobus s arménskými vojenskými dobrovolníky. Sedm z nich bylo zabito, uvedl mluvčí arménské armády pro ruskou agenturu RIA Novosti. Podle Radia Free Europe se jednalo o zbraně izraelského původu Harop.

Jak funguje HAROP?

Deník The Washigton Post (WaPo) napsal, že tyto drony byly prokazatelně prodány do Indie a Ázerbájdžánu. Není jasné, kolik dalších zemí jimi disponuje. Izraelský výrobce Israeli Aerospace Industries pouze v létě uvedl, že stovky systémů Harop byly prodány různým zákazníkům. Podle WaPo byly spatřeny i na Ukrajině nebo v Sýrii.

Představitelé Ázerbájdžánu v září prohlásili, že takových zničujících dronů může armáda použít „stovky". Prezident Ilham Alijev řekl, že jeho země již za zbraně utratila miliardy dolarů a bude zbrojit i nadále.

Putinova pomoc

Arménie naopak získala od Ruska půjčku ve výši 200 milionů dolarů. Peníze mají sloužit na nákup a modernizaci zbrojního vybavení. Ruský prezident Putin navíc s Arménií podepsal 12. listopadu dohodu o vytvoření společných vojenských jednotek. Ty by měly mít možnost operovat v tomto „výbušném" kavkazském prostoru a bránit ruské a arménské hranice.

Konkrétně rakety Iskander mají dolet do rivalova hlavního města Baku. „Arménie se snaží Ázerbájdžán odradit od dalších útoků a demonstrovat rovnováhu sil," řekl k poslednímu vývoji Richard Giragosian, ředitel Centra regionálních studií v Jerevanu. „Systém raket je schopen zasáhnout významnou část infrastruktury v centru i okolí Baku," dodal.

Systém raket je schopen zasáhnout významnou část infrastruktury v centru i okolí Baku.

Bývalý velvyslanec USA v Baku Matthew Bryza je ovšem toho názoru, že ruská dodávka raket Iskander a dalších zbraňových systémů potenciální riziko konfliktu v regionu zvyšuje.