Energetika

Šéf ČEZ varuje: Povinné úspory energií budou horší než solární boom

21. říjen 2016 četba na 4 minuty

Foto: Shutterstock

V žádném případě neschvalujte návrh na 40procentní redukci energetické náročnosti, varuje české politiky ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Náklady na jeho splnění by si totiž v příštím desetiletí vyžádaly až tři biliony korun. Česku tak hrozí mnohem větší finanční pohroma, než jakou přinesl nedávný solární boom.

Nezávazný cíl 27procentního zvýšení energetické účinnosti do roku 2030 je moc slabý, usoudila Evropská komise. Přichází proto s návrhem povinného zvýšení o 30 procent. Oficiálně měla Komise návrh revize směrnice o energetické účinnosti představit až na přelomu listopadu a prosince, ale jeho znění uniklo do médií předčasně.

Jenže ani 30 procent nemusí být konečné číslo. Poslanci Evropského parlamentu volají po stanovení 40procentního cíle. Jeho dosažitelnost již dříve propočítal vlivný německý Fraunhoferův institut a viditelně za něj lobbují firmy působící v oboru energetických úspor.

Od 100 miliard do 2,9 bilionu

Na české straně se nejprve nikdo k problému nevyjadřoval, až v říjnu se tématu ujal generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Nechal propočítat finanční dopad posunu cíle a vyzval ekonomické ministry, ať se postaví proti návrhu.

Ironií je, že ČEZ by na přísnějším cíli mohl i vydělat – služby v oblasti energetických úspor již klientům nabízí a plánuje je dále rozšiřovat. „Je to více téma pro Svaz průmyslu než pro ČEZ," vysvětluje Beneš. Od loňského dubna totiž zastává navíc i funkci viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR a v daném případě hájí zájmy českého průmyslu.

Problém je v tom, že náklady na splnění každého dalšího procenta rostou geometrickou řadou. Dosáhnout 27procentního snížení bude možné za pomoci běžné náhrady strojů a technologií v továrnách, elektrospotřebičů a svítidel v domácnostech či přechodem k úspornějším autům. Celkové náklady by podle interní studie ČEZ nepřesáhly 100 miliard korun.

Dopady na Česko

(na kolik by vyšlo naplnění cílů pro energetickou účinnost v příštím desetiletí)

Cíl energetické účinnosti k roku 2030 Úspora energie (mld. kWh) Náklady (mld. Kč)
27 % 4 80 až 100
30 % 16 550 až 600
40 % 55 2500 až 2900

Zdroj: ČEZ

Posun k 30procentnímu cíli, o kterém hovoří Evropská komise, by již znamenal pro domácnosti, firmy a stát celkové náklady ve výši až 600 miliard korun. To je pro srovnání stejná suma, jakou v letech 2010–2030 zaplatíme za dotování fotovoltaických elektráren postavených v éře živelného solárního boomu.

Skutečnou pohromou pro Česko by pak bylo schválení 40procentního cíle úspor. Náklady v tom případě ČEZ vyčíslil na 2,5 až 2,9 bilionu korun do roku 2030. Proti takové sumě blednou i vícenáklady na dotování obnovitelných zdrojů, dosahující výše jednoho bilionu korun během 20 let.

Pro mnohé tradiční průmyslové obory by tak rychlá investiční smršť byla likvidační.

Velkou část zátěže by musely nést podniky; pro mnohé tradiční průmyslové obory by tak rychlá investiční smršť byla likvidační. Výrazné navýšení evropských fondů se nezdá být reálné, unie by tudíž sama hradila jen malý zlomek těchto vynucených nákladů.

Popření historického kompromisu

Záměry Evropské komise a unijního parlamentu může zastavit jen většina hlasů členských zemí. Takový výsledek se zdá být reálný. Vlády evropských zemí jsou totiž stále citlivější na plíživé posilování role bruselských orgánů, jejich návrhy by tak mohly shodit ze stolu.

Návrhy na vyšší procento energetické účinnosti totiž popírají kompromis ohledně klimatických a energetických cílů, kterého dosáhli šéfové vlád členských států v říjnu roku 2014. Dohoda zněla: emise oxidu uhličitého do roku 2030 snížíme o 40 procent a podíl obnovitelných zdrojů navýšíme na 27 procent. Vyjednaný 27procentní cíl v oblasti zvýšení energetické efektivity měl zůstat nepovinný.