Fuckup Nights je série pravidelných setkání, v jejichž průběhu známé osobnosti mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o věcech, které se dvakrát nepovedly. První Fuckup Night se uskutečnila v roce 2013 v Mexiku, dnes tato akce probíhá každý měsíc ve více než 130 světových městech. Do Česka ji dostal Tomáš Studeník, někdejší marketingový vedoucí České televize, který v současnosti působí jako pořadatel neobvyklých akcí (kromě Fuckup Nights pořádá například Smart Mobility Hackaton) a jako digitální inovátor.

Do Caruso Show na nátlak maminky

Kdo si ještě pamatuje zpěváckou soutěž pro lidi z ulice Caruso Show, se kterou televize Nova odstartovala ještě ve svém premiérovém roce 1994? Zpěvák Matěj Ruppert, který se objevil hned v jejím druhém díle, považuje za svůj největší "fuckup" dodnes právě tohle vystoupení.

Zdroj: Youtube

A na večeru mimo jiné prozradil, že celé natáčení byl vlastně "fejk". "Šlo teprve o druhý díl, takže se do pořadu vůbec nikomu nechtělo. Takže začali hledat účinkující v castingových agenturách a taky oslovovali známé. A moje matka dělala v Nově kostymérku. Oslovila mě, já jí řekl, že v žádném případě, ale ušili to na mě a po týdnu mi zavolali, že když nepřijdu, tak ten pořad skončí. A tak jsem se na nátlak své matky podvolil," vyprávěl Ruppert.

Zdánlivě spontánní scénka na ulici se ve skutečnosti točila asi dva týdny, odzpívanou písničku ve skutečnosti nevybral Matěj, ale hudební producent pořadu. "Roman Holý (frontman a poducent Monkey Business, pozn. aut.) se o tomhle videu naštěstí dozvěděl až poté, co mě přijal do kapely. Řekl mi pak, že kdyby to slyšel dřív, nikdy by mě tam nevzal," smál se Ruppert.

Na zájezd do Tuniska, který v soutěži vyhrál, se vydal s kamarádem a byl to další průšvih: "Bylo nám sedmnáct, neuvědomili jsme, že je to arabská země, takže jsme se sebrali a vydali se do centra Hammametu (tuniské město a turistické letovisko, pozn. red.) jen v šortkách. Hledali jsme banku, kde bychom si vyměnili peníze. Do centra nás pustili, ale v něm pak na nás začali strašně křičet a řvát, z každé banky nás vyhazovali. Až u jednoho okýnka nám konečně jeden úředník peníze vyměnil, ale současně poznamenal: ,Vypadněte odsud, nebo to špatně dopadne.' Teprve v hotelu jsme se dozvěděli, že naše oblečení bylo pro Tunisany nepřijatelné. Ale já to beru, když někdo někam přijede, měl by se chovat podle tamějších pravidel," uzavřel Ruppert.

Jako ponaučení z Caruso Show si odnesl zásadu: "Stůjte si za svým názorem, a máte-li pocit, že něco není pro vás, tak to prostě nedělejte."

Průšvihy korporátní i vlastní

Dalším "úlovkem" březnové Fuckup Night byl Josef Havelka, někdejší zakladatel a ředitel české pobočky mezinárodní reklamní agentury Leo Burnett, později mimo jiné šéf časopisového vydavatelství Sanoma, zakladatel platformy Zoot, z níž se stalo nakonec něco úplně jiného, než co byla původně, a ještě později marketingový ředitel České spořitelny (v žádné z těchto funkcí už nepůsobí). Průšvihy tak představil tři: korporátní, agenturní i osobní.

"Jedním z mých fuckupů byl časopis Krausmagazin, který jsme rozjížděli v Sanomě. To bylo vydavatelství patřící Finům. Koupilo v Česku Monu, vydavatele největších a nejúspěšnějších českých časopisů, jako byla Vlasta a Květy, všechny s velkými náklady, ale v době, kdy jsem tam přišel, už padaly," popisoval Havelka.

S Krausmagazinem měl velké plány, ale než se stačil časopis zaběhnout, změnil se podle Havelky v Sanomě mezinárodní management. "Ten nový prohlásil, že vydavatelství si musí na svůj úspěch ušetřit, a zarazil veškeré investice. A dnes už tu není ani Krausmagazin, ani Sanoma, přeživší časopisy vydává někdo jiný, kdo koupil zbytky. Tenhle fuckup měl korporátní kontext a ukazoval, co se stane, když se změní vedení a projeví strategickou netrpělivost," popisoval Havelka.

Za svůj další průšvih označil samotnou agenturu Leo Burnett, která patřila v 90. letech k nejúspěšnějším a nejkreativnějším českým agenturám a zaměstnávala kolem 200 lidí. Krátce po Havelkově odchodu se ale propadla, dočasně v ní zůstali jen čtyři lidé, a vzchopila se až poté, co ji převzala jiná reklamní skupina - ke své někdejší slávě už se ale nevrátila.

"Když jsem přemítal, čím to bylo, došel jsem k závěru, že jenom lidmi. Parta, se kterou jsem dělal, se rozutekla, a ti, co byli nadelegovaní, aby agenturu drželi, zmizeli taky v neznámu."

Třetím největším malérem známého manažera byl Zoot, dnes známý jako e-shop s oblečením, jenž ale začínal jako internetová platforma, co bude propojovat značky s jejich internetovými fanoušky. "Říkali jsme si, že budeme mít na jedné straně uživatele a na druhé straně 900 brandů ve 40 kategoriích a všichni tam budou se všemi komunikovat. Vy se asi zeptáte, proč by to měli dělat a kde v tom všem jsou ty peníze. A to byly otázky, které jsme si úplně nepoložili," usmál se Havelka.

Právě Zoot označil za osobní fuckup (pozdější přebudování značky na dnes fungující obchod realizovali jeho společníci Ladislav Trpák a Oldřich Bajer, už bez Havelkovy účasti). "Zamiloval jsem se do nápadu, který byl úplně tupý. Lidi, co mi říkali, že je tupý, jsem měl za ještě tupější. Až můj bankéř mě přesvědčil, že to já jsem opravdu tupý," uzavřel Havelka, jehož ponaučení znělo: "I ten nejlepší byznys plán je pořád jen plán" a "Byznys je hra, pokud v ní nemůžete nebo nechcete prohrát, tak ji raději nehrajte".

"To je hustý, to bude dobrý!"

Mezi vystupujícími se měl objevit i výtvarník a spolutvůrce komunity Stay Zmrd Tomáš Břínek, kvůli jeho nemoci ho ale vystřídal parťák, stand up komik Nikola Džokič. "Jsem původem Srb. Což je totální fuckup. Narodíte se do fuckupu," začal své vystoupení, v němž popsal peripetie existence sdružení, jež dnes patří mezi významné facebookové komunity.

Skupina Stay Zmrd prostřednictvím Facebooku zveřejňuje kontroverzní vtipy, které na jedné straně baví tisíce lidí, na druhé ale vzbuzují často pohoršení a dotčené reakce. Na vtipy posléze navázala i veřejná vystoupení, opět výrazně provokativní.

"Stay Zmrd jsme založili na protest proti kampani Stay Positive, která nás šíleně štvala. Jaký Stay Positive? My chcem hejtovat. Začali jsme komunikovat na Facebooku, chytlo se to, Iveta Bartošová, dokud žila, na nás dávala jedno trestní oznámení za druhým. Stránky nám asi dvakrát smazali, protože Hitler a Facebook nejsou úplně kompatibilní," líčil Džokič.

Největším fuckupem v historii skupiny se podle něj stalo pozvání k prvnímu veřejnému vystoupení v Českých Budějovicích. "To bylo super. Konečně nás někam pozvali! Do té doby nám totiž naopak zakazovali kamkoli přijet. Takže se nás na cestu vydalo hned šest. Když se vlak rozjel, byli jsme už úplně ožralí. V Budějovicích jsme hledali, kde budeme vystupovat, a od organizátorů se dozvěděli, že jde o akci pro děti a že jdeme na scénu po Kašpárku v rohlíku. Do téhle chvíle to byl jejich fuckup. Náš začal, když jsme si řekli: ,To je hustý, to bude dobrý!'" vyprávěl Džokič.

Pak to prý začalo. Po Kašpárkovi v rohlíku se na scéně objevil Hitler nesoucí Nescafé, Miloš Zeman s mluvčím Ovčáčkem v několika milostných polohách, rodiče se začali bouřit a Džokič vzal za svůj úkol uklidnit situaci: "Předstoupil jsem a prohlásil: ,Jsme rádi v Českých Budějovicích, protože vy jste město pro zmrdy'. Začaly na nás létat věci a jeden chlapík se zvedl, že přivede kamarády a rozbijou nám hubu. Ochranka nás prosila, jestli to může utnout. Slečna, co nás najala, k nám přišla v slzách. Řekl jsem jenom: ,Dostaneme ty peníze?' Ale víte, komu se naše prezentace líbila nejvíc? Dětem! Ty byly úplně nadšený!"

Zaplaceno prý tenkrát skupina nedostala a pán, který šel pro kamarády bijce, se s nimi opravdu vrátil, ale na místě už nemohl nikoho najít. "Zašili jsme se v jedné budějovické kavárně. Měli tam šlehačku, tak jsme se svlékli do půl těla a cákali se šlehačkou. Pak se otevřely dveře a do toho nastoupili tihle tvrdí hoši," končil stand up komik.