Největší německý bankovní dům mění svou strategii a také tvář. Banka oznámila, že do roku 2017 zruší více než čtvrtinu ze 730 poboček. Počet zemí či míst, ve kterých banka působí, by se měl v příštích pěti letech snížit o 10 až 15 procent. Tato zpráva přichází krátce poté, co Deutsche Bank rozhodla o prodeji Postbank, kterou vlastní. Navíc ve stejné době americký soud rozhodl, že banka musí zaplatit pokutu ve výši 2,5 miliardy dolarů, protože její manažeři manipulovali s úrokovými sazbami.

Aby toho nebylo málo, její současný manažer Jürgen Fitchen a také bývalé vedení musí u mnichovského soudu vysvětlovat další skandál, který se táhne už od roku 2002. Jedná se o odškodnění mediálního magnáta Leo Kirche, které vedení Deutsche Bank dlouhodobě odmítalo.

Dále bez Post bank

Ohledně prodeje Postbank je jasné, že Deutsche Bank chce koncem roku 2016 akcie Postbank umístit na burzu. Potřebuje se ale zbavit drobných akcionářů a jejich vytěsnění (tzv. squeeze-out) by měla provést v srpnu, kdy se uskuteční valná hromada akcionářů. Podle německých zákonů má na vytěsnění právo, upozornil německý deník FAZ s poukázáním na to, že Deutsche Bank zvýšila svůj podíl v Post Bank na 96,8 %. Zároveň firma oznámila, že hodlá nakoupit akcie Postbank, které zatím nevlastní, než přistoupí k prodeji svého podílu ve firmě veřejnosti do konce roku 2016. Na přímém prodeji konkurenci by na rozdíl od vstupu na burzu tolik nevydělala, připomenul FAZ.

Postbank převzala Deutsche Bank pod svá křídla před sedmi lety. Získala tím banku, která se zaměřuje na drobnou klientelu, s celkem 14 miliony klientů. Jejich očekávání, že budou pod novým majitelem v dobrých rukou, se však během sedmi let příliš nenaplnilo. Deník FAZ upozorňuje na to, že produkty Deutsche Bank klienty Postbank příliš nezajímají, a proto chce Postbank prodat. Služby pro drobné klienty však docela neodepisuje, jen se jim chce věnovat pod vlastní značkou Celkem chce Deutsche Bank do konce roku 2020 ušetřit na nákladech 3,5 miliardy eur.

Miliarda do digitalizace

Deutsche Bank chce po radikálních úsporných opatřeních zaměřit svoje aktivity také do investic – především do digitálních technologií. V časovém horizontu tří až pěti let hodlá do těchto technologií investovat na 5 miliard eur, sdělila banka minulý týden při představení své budoucí strategie. Generální ředitelé Jürgen Fitschen a Anshu Jain při představování změn uvedli, že jde o největší strategickou proměnu společnosti za celé tři roky, kdy trvá společné vedení firmy.

Další zisky pak chce Deutsche Bank generovat přes nové technologie, jako je vývoj nových on-line platforem pro zákazníky. Po uzavření čtvrtiny svých poboček by měla mít banka k dispozici 400 až 500 milionů eur, které použije právě na digitalizaci své sítě. Vydává se tak stejnou cestou jako mnichovská HypoVereinsbank (HVB), která se zbavila okolo poloviny svých poboček.

Deutsche Bank není globálním hráčem

FAZ ve svém komentáři k plánovaným změnám v Deutsche Bank ale s trpkým podtónem podotýká, že se sice největší německá banka chce vyrovnat celosvětovým globálním konkurentům, ale její oznámené kroky spíše hovoří o tom, že je její vedení zoufalé. Anshu Jain a Jürgen Fitschen si sice před třemi lety vytyčili cíl, že z banky vytvoří třetí největší banku na světě, ale moc se jim to nedaří. „V žebříčku nejoceňovanějších bank světa nehraje Deutsche Bank žádnou roli. A pokud se jedná o tržní hodnotu, akcionáři banky mohou být rádi, že je banka v první padesátce na světě," připomíná ve svém komentáři vydavatel FAZ Holger Stelzner.

Banka doplácí na právní spory

K prestiži banky a jejího renomé navíc vůbec nepřispívá skandál s tím, jak manažeři manipulovali s výší úrokových sazeb. Regulátorům v USA a Velké Británii musí banka zaplatit odškodnění ve výši 2,5 miliardy dolarů. Jedná se o historicky nejvyšší pokutu banky v mezinárodním měřítku. Banka na konci dubna oznámila, že její čistý zisk za první kvartál tohoto roku je o polovinu menší než v prvním kvartále roku 2014. Činil 559 milionů eur. I když tržby vzrostly o 24 % na 10,4 miliardy eur, banka vynaložila 1,5 miliardy eur na posílení rezerv, ze kterých platí právě náklady spojené s právními spory.

Případ bankrotu skupiny Kirch

Dalším mediálně sledovaným procesem především na domácí německé půdě je spor Deutche Bank versus Leo Kirch. Mediální magnát Leo Kirch, který v roce 2011 zemřel, už v roce 2002 obvinil Deutsche Bank, že je spoluodpovědná za pád jeho mediálního byznysu – skupina provozovala například televizní stanice Sat.1, ProSieben, Premiere. V únoru 2002 totiž tehdejší ředitel banky Rolf Breuer zpochybnil Kirchovu schopnost splácet úvěry. To vedlo podle Kircha k dalším finančním problémům a následně k bankrotu. Kirch-Gruppe zbankrotovala v dubnu 2002 se ztrátou 6,5 miliardy eur, což je doposud největší bankrot v německých poválečných dějinách.

Kirch poté zažaloval banku o odškodnění ve výši 2 miliard eur. Klíčovou otázkou u mnichovského soudu je, zda Breuer měl zájem poškodit mediální skupinu tím, že z toho banka získá finanční výhody. Celý soudní spor se ale velmi vleče. Již v roce 2011 sice soud nižší instance rozhodl, že Deutsche Bank má zaplatit odškodné ve výši 1,3 miliardy eur, banka se ale odvolala. V únoru 2014 se Deutsche Bank mimosoudně dohodla, že pozůstalým Kircha vyplatí 775 milionů eur plus úroky, ale tím spor neskončil.

Nyní se u mnichovského soudu rozhoduje o tom, zda bankéři chtěli vědomě poškodit Kirchovu mediální skupinu a zabránit tomu, aby banka musela vyplatit odškodnění. Státní zástupkyně hovoří o spiknutí. Pokud by se vina bankéřů prokázala, hrozí jim až deset let odnětí svobody. Největší německá banka tak v současné době čelí problémům na několika frontách a ani její nově ohlášená strategie jí nemusí pomoci. Podle Stelznera potřebují německé firmy, které jsou celosvětově úspěšné, silného a spolehlivého bankovního partnera, ale takový jim na domácí německé půdě chybí.