Energetika

Skvělá zpráva pro ČEZ, horší pro spotřebitele. Elektřina opět zdražuje

30. září 2016 četba na 4 minuty

Foto: Shutterstock

Představa, že ceny elektřiny budou už jen klesat a trh se zhroutí, se ukazuje jako mylná – nebo aspoň předčasná. V polovině září začala elektřina na burzách prudce zdražovat a ve čtvrtek 29. září pokořila hranici 30 eur za megawatthodinu. Tak vysoko nebyla od loňského srpna. Hlavní příčinou růstu je zdražující černé uhlí, naopak cena zemního plynu zůstává prozatím stabilní.

V posledních dvou týdnech je na energetických burzách ve střední Evropě živo. „Nastalo neuvěřitelné oživení, které považuji za první signál návratu k růstu ceny elektřiny," poznamenal energetický analytik a investor Michal Šnobr.

Zatímco v polovině září se jedna megawatthodina elektřiny obchodovala na lipské burze za 25,50 eura, nyní se pohybuje okolo 30 eur. Obrat přichází doslova „za pět minut dvanáct". Velcí výrobci elektřiny ve střední Evropě se pohybovali na hraně zisku a ztráty. Výjimkou nebyl ani ČEZ, jak web dotyk.cz již dříve informoval.

Vývoj cen elektřiny s dodáním v roce 2017 (základní pásmo) na německé burze EEX.Vývoj cen elektřiny s dodáním v roce 2017 (základní pásmo) na německé burze EEX. Cena je v eurech za MWh.Autor: web eex.com

Spolu s elektřinou lehce ožil i téměř zhroucený trh s emisními povolenkami. Ten se odrazil ode dna na počátku září, kdy povolenka k jedné tuně emisí oxidu uhličitého vyšla na pouhá čtyři eura. V posledním týdnu kurz vystřelil k pěti eurům. Stále je to příliš málo na to, aby energetické společnosti byly motivovány k přechodu od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům.

Vývoj cen elektřiny tak táhne nahoru hlavně obrat na trhu s černým uhlím. „Ve střední Evropě platí, že cenu elektřiny určuje Německo. Cena na německé burze je odvozena hlavně od nákladů na výrobu v černouhelných elektrárnách," vysvětluje analytik Michal Šnobr. Rozdílná situace je v Británii a Itálii, kde cenu určují náklady na výrobu elektřiny ze zemního plynu.

Za vším hledejte Číňany

Od ledna 2011, kdy cena kulminovala na hodnotě 142 dolarů za tunu, platilo jednoduché pravidlo – cena uhlí neustále klesá. Od počátku letošního roku pozbylo platnosti. Naopak, během července a srpna cena australského energetického uhlí vystřelila nahoru o 26 procent na 72 dolarů za tunu.

Právě australské uhlí má – podobně jako v případě ropy severomořský Brent – roli základu pro určení ceny paliva po celém světě. Podobně jako v případě většiny prudkých změn na komoditním trhu i zde platí, že hlavní podíl na dění má Čína.

Tamní vláda se totiž v květnu rozhodla, že do konce desetiletí omezí přebytečnou produkci uhlí a oceli. „Vedle růstu ceny ropy pomáhalo cenám uhlí nahoru také omezení počtu pracovních dní v čínských dolech. Právě snížení jejich počtu z 330 na 276 dní je často citovaným důvodem růstu ceny energetického i koksovatelného uhlí v uplynulých měsících," říká analytik společnosti Patria Finance Tomáš Sýkora.

Vývoj cen energetického černého uhlí (dovoz z Austrálie) v dolarech za tunu.Vývoj cen energetického černého uhlí (dovoz z Austrálie) v dolarech za tunuAutor: Web indexmundi.com na základě dat Světové banky

Číňané to s omezením produkce přehnali a vytvořili na globálním trhu s uhlím převis poptávky nad nabídkou. Opět museli navýšit dovoz z Austrálie a dalších exportních zemí, což způsobilo růst cen uhlí po celém světě.

Často lze zaslechnout názor, že vzestup cen uhlí je pouze dočasný jev. „Ceny uhlí se během příštích týdnů až měsíců vrátí zpět. Změnit to mohou asi jedině záplavy australských dolů. Letos totiž hrozí opět takzvaný efekt La Niňa, který stál za velkými záplavami v Austrálii v roce 2011," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Zemní plyn se prozatím drží

Cenový růst se zatím nepřenesl na zemní plyn, který se v posledních dvou měsících pohybuje v pásmu 15 až 16 eur za megawatthodinu. Jedná se o cenu komodity s dodáním v příštím roce. Ke zdražení plynu pro české zákazníky tedy rozhodně není důvod, naopak stále platí, že obchodníci prodávají plyn domácnostem s mimořádně tučnou marží. Ze stejného důvodu prozatím nehrozí ani růst cen elektrické energie.

Další vývoj na energetických burzách lze jen těžko tipovat. Podle oslovených analytiků bude rozhodující to, jak rychlý bude ve střední Evropě proces odstavování starších uhelných bloků. Z druhé strany však působí tlak na energetické úspory a investování do obnovitelných zdrojů, což bude poptávku po tržně oceněné elektřině srážet dolů.

Jak vysoké jsou marže dodavatelů energií? Více se dočtete ve zprávě „Zlaté časy dodavatelů energií" na webu dotyk.cz.