Kde se dobře pije, tam se dobře žije, zpívá se v jedné české písničce. Ale platí to doopravdy i z pohledu české ekonomiky?

Střední Čechy, Brno, Plzeň, ale třeba také Liberec a Pardubice. To jsou místa, kterým se v posledních letech ekonomicky daří a přitahují jak investory, tak i nové obyvatele. S jistou nadsázkou je lze označit za tahouny růstu české ekonomiky.

Na opačném pólu se nachází sever Moravy a severozápad Čech, které se postupně vylidňují a investory příliš nelákají. Ve stínu Ostravska zůstávají další problémové oblasti, jako je Karlovarsko, Přerovsko nebo podhůří Jeseníků. Taková jsou hlavní zjištění byznysové sekce Dotyku, která zmapovala ekonomicky rostoucí a upadající oblasti České republiky.

Praha stagnuje, Morava roste

Česká metropole působí na první dojem jako „ráj na zemi". Oproti zbytku republiky zde zaměstnanci a podnikatelé vydělávají o desítky procent navíc a ani šíří nabídky pracovních míst jí nemohou další velká města konkurovat.

205 %

Takový je poměr HDP v Praze oproti celostátnímu průměru.

Přesto není s Prahou něco v pořádku. Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji regionálního hrubého domácího produktu (HDP) vyplývá, že ekonomický výkon na jednoho Pražáka mezi „předkrizovým" rokem 2007 a předminulým rokem vzrostl jen o 2,7 procenta. A to v běžných cenách, tedy před zohledněním inflace.

Výraznější růst se v předchozích sedmi letech odehrál jinde. Podle statistik ČSÚ výkon ekonomiky Zlínského kraje ve sledovaném období narostl o 19,5 procenta, následuje Jihomoravský kraj s téměř 18 procenty. Nadprůměrný růst o 12 až 15 procent vykazuje také Olomoucký, Královéhradecký a Plzeňský kraj.

Podle ředitelky poradenské firmy EY pro služby veřejného sektoru Romany Smetánkové souvisí ekonomický růst moravských krajů i s čerpáním peněz z evropských strukturálních fondů, na něž „bohatá" Praha nedosáhla. Vyplatila se například sázka na cestovní ruch. „Z hlediska sektorového rozložení je zajímavý růst ubytovacích zařízení, jež od roku 2010 vykazují až dvouciferný procentní nárůst," zmínila Smetánková.

Soumrak lázeňského kraje

Poslední místo žebříčku zbylo na Karlovarský kraj, který vychází ze srovnání českých regionů jako nejchudší a nejpomaleji rostoucí. Kraj je tradičně spjatý s lázeňstvím, sklářstvím a výrobou porcelánu; těmto oborům se přitom v poslední době příliš nedaří.

Podle autorů studie Česká centra rozvoje, zpracované týmem autorů z Národohospodářské fakulty VŠE, patří mezi další nevýhody Karlovarska absence veřejné vysoké školy a špatná dopravní dostupnost, kvůli níž nemůže lépe využít výhodnou polohu u hranic s Německem.

68 %

Takový je poměr HDP v Karlovarském kraji oproti celostátnímu průměru.

Nevýhodou regionálních statistik o výši HDP je fakt, že nejdou hlouběji než na úroveň krajů. Tyto údaje navíc ČSÚ zveřejňuje až se zpožděním, loňská čísla budou k dispozici až letos v prosinci. Informace o aktuální situaci na úrovni okresů a měst je třeba hledat jinde. Třeba ve statistikách o výši nezaměstnanosti a pohybu obyvatelstva.

Plzeň trumfla Prahu

Nejvyšší nabídka volných pracovních míst nevede vždy k nejnižšímu procentu lidí bez práce. Důkaz nabízí právě Praha, která již ztratila pozici českého města s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Mnohá města orientovaná na strojírenství a další průmyslové obory – jmenovitě třeba Mladá Boleslav, Pardubice a Plzeň – dnes vykazují nižší procento.

Před nástupem finanční krize v polovině roku 2008 se míra nezaměstnanosti v Praze pohybovala okolo dvou procent, dnes je to dvojnásobek. Dokonce ani ve výši mezd Praha nedrží vždy jen první pozici.

„Například u inženýrů, kvalifikovaných výrobních dělníků, seřizovačů i skladníků sledujeme nejvyšší mzdy ve Středočeském kraji, což je především způsobeno koncentrací firem z automobilového průmyslu v tomto kraji," odpověděla Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů v PwC ČR.

Podobná situace nastala také v případě IT specialistů. Ti podle statistik poradenské společnosti PwC v hlavním městě v průměru najdou na výplatní pásce 47 400 korun hrubého, v Jihomoravském kraji je to tři tisícovky více. „Mnohé IT firmy v Brně platí své lidi lépe než ty pražské," dodává Andrea Linhartová Palánová.

Nezaměstnaní v Brně

Vysoká nezaměstnanost v případě Ostravy, sužované útlumem těžby uhlí a těžkého průmyslu, není překvapivá. Za nečekanou však lze označit cifru 7,4 procenta udávající podíl lidí bez práce v Brně (průměr za celou republiku v dubnu činil 5,7 procenta). Tedy ve městě, kde se zrodily firmy jako Avast, AVG či Y Soft a které přímo přitahuje investice zahraničních technologických společností.

5,4 %

Na tuto úroveň klesla míra nezaměstnanosti v Česku k 30. 5. 2016.

Podle půl roku starého vyjádření Josefa Bürgera z brněnské pobočky Úřadu práce souvisí vysoká nezaměstnanost v jihomoravské metropoli s přílivem pracovní síly z okolních okresů, ale i ze zahraničí. Tito pracovníci jsou ochotni pracovat za nižší mzdu a vytlačují tak obyvatele Brna. V anonymním prostředí velkého města je navíc snazší být „programově" nezaměstnaným a případně k tomu pracovat načerno.

Na pozici premiantů ve snižování nezaměstnanosti patří jiné regiony než Praha a Brno. Nižším počtem lidí bez práce než před „velkou krizí" let 2008 a 2009 se mohou pochlubit okresy Děčín, Cheb, Jičín, Klatovy a Teplice. Procentuální údaj není vzhledem ke změně metodiky používané ministerstvem práce vhodný ke srovnávání.

Africké tempo růstu satelitních obcí

Perspektivní a rostoucí regiony lze vystopovat také podle vývoje počtu obyvatel. Stěhují se do nich lidé z chudších regionů Česka i ze zahraničí. Díky příznivější věkové struktuře obyvatel a vyššímu optimismu se v nich zpravidla rodí více dětí.

Podobná tempa růstu populace jako okresy Praha-západ a Praha-východ vykazují země subsaharské Afriky.

Jednoznačné prvenství drží Praha, která spolu se sousedními okresy Praha-západ a Praha-východ narostla od ledna 2010 o bezmála 66 tisíc obyvatel. Přírůstek v samotném hlavním městě byl tažen hlavně migrací. „Díky stěhování zde za pět let přibylo 23 tisíc lidí, určující přitom bylo stěhování zahraniční," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Relativní přírůstek je nejvyšší v okresech Praha-západ a Praha-východ, kde počet obyvatel v tomto desetiletí roste v průměru o 2,7 procenta za rok. Pro srovnání, podobná tempa růstu populace vykazují země subsaharské Afriky.

Okolo tisícovky obyvatel ročně přibývá na Brněnsku a Plzeňsku. Mírnější nárůst v řádu stovek lidí za rok lze pozorovat v mnoha středočeských okresech, v Českých Budějovicích, Liberci, Pardubicích a Olomouci.

Na útěku z Ostravy

Naopak se postupně vylidňuje téměř celý Moravskoslezský kraj. „Samotná Ostrava tak již není 300tisícovým městem jako před pěti lety. Na počátku letošního roku měla necelých 293 tisíc obyvatel. Téměř o tisíc obyvatel přišel během roku 2015 Havířov, Karviná o 800," vypočítává Radek Havel z oddělení demografické statistiky ČSÚ. A zřejmě bude hůř.

Ostravsko a Karvinsko není zrovna příjemným místem k životu, stačí připomenout znečištěné ovzduší nebo malou nabídku pracovních míst. Ocelárny, uhelné doly i strojírny sice dál fungují, ale zaměstnávají zlomek lidí oproti době před 25 a více lety. Jediným ostrůvkem růstu populace na severu Moravy je Frýdek-Místek s okolím, těžící z přítomnosti automobilky Hyundai.

Nejrychleji lidé „mizí" z oblasti Jeseníků, Krušných hor a z Broumovska.

Jak lze vyčíst z detailních čísel statistiků, úbytek obyvatel zaznamenalo v posledních pěti letech 122 z celkových 205 českých mikroregionů (formálně označovaných jako obce s rozšířenou působností). Nejrychleji lidé „mizí" z oblasti Jeseníků, Krušných hor a z Broumovska, poměrně silný úbytek postihuje také Přerovsko a celý Karlovarský kraj.

Marná snaha Bruselu

Právě proti odlivu lidí z chudších regionů se snaží bojovat Evropská unie za pomoci štědře dotovaných strukturálních programů. Úspěšná je jen zčásti. Nejvíce problémové oblasti, jako je Ostravsko, nové spolkové země Německa, jih Itálie nebo třeba španělské vnitrozemí, se dále vylidňují.

K tématu „hlasování nohama" neboli stěhování lidí za lepším životem lze dodat na závěr snad už jen citát z filmu Jára Cimrman ležící, spící. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.