Průmysl

Temná strana Vánoc. Oblečení v Bangladéši šijí děti

14. prosinec 2016 četba na 4 minuty
Barvení látek. Dháka.

Barvení látek. Dháka.

Foto: StevenK / Shutterstock.com

Nákupní centra v západních zemích v tomto ročním období praskají ve švech. Jen málokdo ze zákazníků si je ovšem vědom odvrácené stránky blížících se svátků konzumu. Na pět milionů dětí v Bangladéši pracuje v různých manufakturách – nejčastěji šijí oblečení pro světové výrobce. V dalších zemích pak vyrábějí elektroniku a hračky.

Třetina dětí, které žijí ve slumech bangladéšského hlavního města Dháky, pracuje přes 60 hodin týdně v manufakturách, kde se šije konfekční oblečení. Uvedl to londýnský Overseas Developement Institute (ODI).

Plných 32 procent dětí ze slumů ve věku deset až čtrnáct let nechodí do školy a pracuje na více než „plný úvazek", jak jej známe v Evropě. „Náš průzkum ukazuje na rostoucí obavy, že se dětská práce podílí na dodávkách oblečení z továren v Bangladéši pro zákazníky v Evropě, Americe, ale i jinde," uvedl institut.

FOTOGALERIE

Jak se žije ve slumu. Dháka. Chlapec mezi odpadky na skládce v Dháce Dílna se stříbrem v Dháce

Děti dělají jak pro malé firmy, tak pro velké exportéry. „V zemi žije přes 156 milionů obyvatel, až pět milionu dětí mezi pěti a sedmnácti lety pracuje," varovala International Labor Organization. Podle místních zákonů není dovoleno zaměstnat dítě pod čtrnáct let. Od dvanácti je však povoleno vykonávat „lehkou práci" do 42 hodin týdně, nesmí ale narušovat školní docházku.

OSN odhadla, že 90 procent dětské práce není postižitelná, protože se odehrává v šedém sektoru, na ulicích nebo v domácnostech.

Počet hodin týdně v práci. V EU to je maximálně 48 hodin pro dospělého, průměr dětí ze slumů v Dháce je 64 hodin. Počet hodin týdně v práci. V EU to je maximálně 48 hodin pro dospělého, průměr dětí ze slumů v Dháce je 64 hodin. Autor: odi.org

Oděvní průmysl se podle agentury Reuters snaží pracovní podmínky zlepšit zejména po zřícení budovy na předměstí Dháky před více než třemi lety, kdy při neštěstí zahynulo 1136 lidí. Globální značky investují více peněz do bezpečnosti práce. ODI však tvrdí, že až pětina dětí pracujících v oděvním průmyslu je mladší 12 let. Podle studie jsou dvě třetiny z nich dívky.

Většina dětí nemá ani formální pracovní smlouvu, dostávají méně, než je minimální měsíční mzda. Mají zdravotní problémy, trpí nedostatkem spánku, pracují v zakouřeném a prašném prostředí.

1700 korun

Minimální měsíční mzda v oděvním průmyslu v Bangladéši je 5300 bangladéšských tak, což odpovídá asi 1700 korun. Vláda ji na konci roku 2013 po řadě stávek zvýšila o 77 procent. Dělníci však požadovali zvýšení na 8000 tak. Bangladéš je druhým největším exportérem konfekčního oblečení na světě, první je Čína.

Oděvní značky se mají také starat

Institut vyzývá výrobce, aby pečlivěji kontrolovali subdodavatele, zda dodržují minimální standardy pro dětskou práci. „I když hlavní odpovědnost leží na bangladéšské vládě, oděvní značky by měly pobízet místní firmy, aby dodržovaly legislativu pro dětskou práci," zdůraznil londýnský institut.

Podobné problémy s nelegální dětskou prací mají i okolní státy Indie a Pákistán. UNICEF spočítal, že na světě pracuje až sto padesát milionů dětí. Nejvíce to je v Africe, kde musí pracovat 28 procent dětí mezi pěti až čtrnácti lety. Ve východní Asii to je asi deset procent, podobně jako na Blízkém východě, uvedla agentura.

Elektronika a hračky

Dětská práce se netýká jen šití oblečení, ale také montáže elektroniky nebo hraček. Toto zboží se v souvislosti s vánočními svátky nejvíce nakupuje. Jen v roce 2015 měli obchodníci ve Velké Británii před Vánoci tržby okolo 30 miliard dolarů, což je více než celý HDP Nepálu nebo Hondurasu, upozornil britský server New Internationalist. „Nákupní horečka je spojena s reklamou a zvýšeným konzumním chováním, které podporují média včetně těch sociálních," napsal New Internationalist.

Nákupní horečka je spojena s reklamou a zvýšeným konzumním chováním, které podporují média včetně těch sociálních.

Předvánoční slevy ve formě původně amerických Black Friday a Cyber Monday stále více zavádějí prodejci také v Evropě. Mnoho vytoužených dárků od společností Apple, Samsung a dalších měly v minulosti problémy při dodržování pracovních podmínek v továrnách v Asii. Jihokorejský Samsung byl kritizován za to, že dělníci byli vystaveni toxickým chemikáliím, Apple zase za to, že pracovní zatížení vedlo u čínských zaměstnanců k většímu počtu sebevražd.