Umělá inteligence

Učí stroje chápat významy slov

11. leden 2016 četba na 5 minut

Gustav Šourek ještě před deseti lety nevěděl, čemu se v životě bude věnovat. Nakonec se z něj stal vědec – díky zájmu o umělou inteligenci, který odhalil až na vysoké škole. V rámci své badatelské činnosti působí na ČVUT a spolupracuje s firmou Cisco.

Jestli vy, nebo váš potomek studuje střední školu a stále neví, čemu se v životě chce věnovat, nezoufejte. Nakonec z něj může být třeba vědec, i když tomu nyní nic nenasvědčuje. 

Vzorovým příkladem je sedmadvacetiletý Gustav Šourek, který se věnuje strojovému učení na Českém vysokém učení technickém v Praze a čile spolupracuje na výzkumu s mezinárodní firmou Cisco. Zároveň je také členem původem amerického spolku nejtalentovanějších studentů počítačových věd z celého světa Upsilon Pi Epsilon (UPE).

Kudy kam? K IT

Cesta rodáka z Náchoda ale nebyla tak přímočará. Ještě na gymnáziu před zkouškou z dospělosti netušil, čemu se bude věnovat. „Až když na mě život po maturitě přitlačil, rozhodl jsem se pragmaticky pro IT. Nebylo to ale tak, že bych odmala inklinoval k počítačům," začíná Gustav vyprávět. 

Počátkem studia na ČVUT v roce 2007 k samotné počítačové vědě příliš nepronikl, to přišlo až s prvním výběrem specializace. „Když jsem byl v prváku, zrovna se na škole otevíral nový obor Inteligentní systémy. Mluvilo se v něm o umělé inteligenci, což ve mně samozřejmě vzbudilo zvědavost vyvolanou sci-fi asociacemi na populární filmová díla typu Matrix, a popravdě i proto jsem se rozhodl to zkusit. A od té doby se vezu na této vlně," vzpomíná s úsměvem na přelomový okamžik ve svém životě. 

Po Inteligentních systémech pokračoval v oboru Umělé inteligence, prokládaným studiem v zahraničí, až do nynější doktorské etapy. Současnou specializací Gustava je relační strojové učení.

Seznámení s Watsonem

Během svého studia Gustav podobně jako většina studentů sháněl přivýdělek. Vystřídal firmy jako DHL nebo Citibank. „Dělal jsem klasickou ajťáckou práci, protože průmyslových pozic v oblasti umělé inteligence bylo tehdy v Čechách opravdu pomálu. Až když jsem končil magistra, doslechl jsem se o technologii IBM Watson," předesílá Gustav jeho další působení. 

Watson je počítač obsahující systém s umělou inteligencí pro zodpovídání otázek, který IBM vyvíjí už 10 let. Jde o počítač, který s danou bází textových dat dokáže, díky kombinaci technik zpracování přirozeného jazyka, strojového učení a reprezentace znalostí, přiřazovat relevantní odpovědi zadaným dotazům.

Poprvé se představil v roce 2011, kdy soutěžil se dvěma lidskými soupeři v americké hře Jeopardy!, kterou v české verzi známe jako Riskuj. Ani dva nejlepší soutěžící amerického pořadu nedokázali Watson porazit a v IBM mu v té době proto předpovídali zářnou budoucnost, zejména aplikacím v oblasti zdravotnictví či financí. A Gustav měl tu čest se na tomto vývoji podílet.

Izraelská zkušenost

Počítač Watson Gustava ihned zaujal. „Přišlo mi to atraktivní vzhledem k tomu, co jsem studoval. Chtěl jsem se podívat, co to má pod pokličkou," říká Gustav, který se i kvůli tomu přihlásil na stáž do českého IBM, kde má tato mezinárodní firma svou výzkumnou skupinu. Zde dělal zhruba rok na přidružených technologiích, k samotnému Watsonu se však pořádně nedostal. 

Až v roce 2014, kdy se dozvěděl o celosvětové stáži zaměřené právě na strojové učení. Přihlásil se, byl vybrán, což mu zajistilo letenku do Izraele, kde zůstal několik měsíců, aby se podílel na vývoji Watsonu v telavivské laboratoři.

„Tamní tým se specializoval na samotné strojové učení a na systému Watson do té doby přímo nepracoval. Během mojí stáže se na něj však zaměřili a posléze i přesunuli," vzpomíná Gustav. 

V týmu byl dokonce jediným zahraničním výzkumníkem. „Řešil jsem tam takzvané distribuované reprezentace významu různých textových celků a jejich použití v problému zodpovídání otázek. Laicky řečeno jde o hledání číselné reprezentace sémantiky slov stavějící na myšlence, že význam slova je ze statistického hlediska daný slovy, které ho typicky obklopují," vysvětluje Gustav.

Nenaplněná očekávání

V té době už ale také bylo jasné, že Watson nepřináší kýžený obchodní úspěch. Od roku 2011 během prvních tří let vydělal jen 100 milionů dolarů, přičemž v roce 2018 by měl dle předpokladů IBM vydělávat miliardu dolarů ročně. 

Cíl smělý, leč málo reálný. IBM mu ale věří, a proto investoval další miliardy do jeho rozvoje. „Watson tehdy díky svému úspěchu v Jeopardy! vyvolal značný rozruch a s ním i množství poněkud předčasných očekávání, " říká k tomu Gustav.

Spolupráce s Cisco

Z Izraele se Gustav vrátil bohatší o profesní poznatky po několika měsících zpět do Prahy, kde pokračuje ve svém výzkumu a výuce na ČVUT. 

A také spolupracuje s Michalem Pěchoučkem, který dříve založil firmu Cognitive Security, kterou poté koupilo Cisco. Jeho českou divizi Pěchouček vede. 

„Ve spolupráci s nimi vyvíjíme metody strojového učení pro aplikace v síťové bezpečnosti," uzavírá Gustav, který ještě před deseti lety nevěděl, čím bude. V sedmadvaceti letech je dnes plnohodnotným vědcem spolupracujícím s velkým globálním byznysem.