Po mírném předloňském poklesu globální těžby o půl procenta se loni dostavil pád o čtyři procenta. Objem spotřeby začal klesat už i v Číně. První pozorovatelé přicházejí s tvrzením, že poptávka po uhlí již dosáhla svého maxima a přichází tedy soumrak uhelné éry.

Mezi prvními přišli s tímto tvrzením analytici banky Goldman Sachs v září loňského roku. Upozornili na fakt, že soukromý sektor zastavil investice do nových uhelných dolů. O převzetí stávajících dolů se prý zajímají už jen „finanční supi" zaměřující se na krachující podniky.

O dosažení takzvaného „uhelném zlomu" hovoří také clevelandský Institut energetické ekonomiky a finančních analýz (IEEFA). „Tři největší dovozci uhlí - Čína, Japonsko a Indie – mají pravděpodobně vrchol poptávky po uhlí za sebou," předpovídá hlavní autor studie IEEFA Tim Buckley. Upozorňuje také na oslabující vazbu mezi růstem ekonomiky a spotřebou fosilních paliv po celém světě.

Uhelný vrchol v roce 2013

Z pohledu na časové řady je zřejmé, že se trend zlomil. Mezi lety 2002 a 2011 rostla světová produkce uhlí průměrně o 4,8 procenta za rok. Zájem o něj poháněla hlavně nenasytná čínská ekonomika. Tempo růstu před čtyřmi lety prudce zpomalilo, rekordní objem 8,25 miliardy tun vyprodukovaného uhlí byl dosažen v roce 2013.

Od té doby již spotřeba i těžba klesá. První údaje z letošního roku naznačují, že pád dále nabírá na rychlosti. Čína, která má skoro poloviční podíl na globální těžbě uhlí, zaznamenala v prvních čtyřech měsících roku sedmiprocentní snížení produkce. V květnu již bylo možné hovořit o propadu o 15,5 procenta v meziročním srování.

Podobně je na tom i světový producent číslo dvě – Spojené státy americké. Objem produkce za první letošní kvartál dosáhl podle amerického ministerstva energetiky pouhých 173 milionů tun - meziročně o 70 milionů tun méně. Naposledy byla americká produkce uhlí nižší ve druhém čtvrtletí roku 1981, kdy důlní činnost ochromila hornická stávka.

Uhlí rychle ztrácí své pozice v energetickém mixu řady zemí světa. Uhelné elektrárny ve Spojených státech, které před deseti lety dodávaly do sítě polovinu elektřiny, měly v letošním prvním čtvrtletí už jen 29procentní podíl. Ve Velké Británii došlo během pouhých dvou let k propadu podílu uhlí na pokrytí spotřeby elektřiny z 38 na 16 procent.

Trend se prý obrátí

Jenže ne všichni souhlasí s tvrzením, že uhlí je na ústupu. Poměrně často se lze setkat s názorem, že pokles je pouze střednědobý a v příštích letech bude spotřeba uhlí opět růst. S přihlédnutím k růstu světové populace a ekonomickému vzestupu řady asijských a afrických zemí je to prý nevyhnutelné.

Třeba prognóza analytiků ropného koncernu ExxonMobil i portálu Bloomberg New Energy Finance hovoří o dosažení maxima spotřeby uhlí až okolo roku 2025. Těžařský koncern BP i Mezinárodní energetická agentura předpovídají růst spotřeby nejméně do roku 2035.