Finanční trhy

Unipetrol směřuje k válce mezi akcionáři

22. červen 2016 četba na 3 minuty
Letecký pohled na areál litvínovské rafinerie

Letecký pohled na areál litvínovské rafinerie

Foto: Unipetrol

Akvizice ztrátové Spolany, nízká dividenda, příliš časté havárie v rafineriích. Menšinovým akcionářům Unipetrolu dochází trpělivost s většinovým vlastníkem, polským koncernem PKN Orlen. Unipetrol směřuje k akcionářské válce.

Do sporu s polským vlastníkem míří investoři sdružení ve firmě Paulinino s napojením na finanční skupinu J&T. Nově chce do sporu zasáhnout také slovenský investor Pavol Krúpa, který chce Polákům znepříjemnit život četnými žalobami.

Minoritní akcionáři mají šanci uspět hlavně díky nové podobě zákona o obchodních korporacích. Zákon totiž zvýšil nároky na férové jednání členů představenstva a dalších topmanažerů vůči všem akcionářům.

Bez dluhu a s přebytkem peněz

Jedním z investorů, kteří se vydali na válečnou stezku s PKN Orlenem, je i známý analytik Michal Šnobr. Ten se dosud zaměřoval hlavně na ČEZ. V minulých letech dokázal několikrát s pomocí věcných argumentů rozcupovat „manažerské pohádky" šéfů ČEZ Martina Romana a Daniela Beneše o neodolatelných investičních příležitostech v Česku a zahraničí.

Nyní se Šnobr spolu s Paulininem vydává na tažení proti PKN Orlenu. Pokud by prý Poláci mysleli na zájem všech akcionářů, cena akcie Unipetrolu by byla dvojnásobná oproti současným 172 korunám. „Férová cena akcií je podle mého odhadu mezi 330 a 360 korunami," tvrdí Šnobr.

Výše dividendy 5,52 koruny na akcii, kterou prosadil v úterý na valné hromadě polský většinový akcionář Unipetrolu, považují ostatní majitelé akcií za příliš nízkou. Unipetrol drží na svých účtech hotovost 10 miliard korun (55 korun na akcii) a navíc má nulové zadlužení u bank, což je u podniků jeho velikosti výjimečné.

Podle úterního vyjádření finančního ředitele Unipetrolu Mirosława Kastelika souvisí nízká dividenda s faktem, že podnik čeká náročná investice do nové polyetylenové jednotky za 8,5 miliardy korun. Unipetrol též musí mít finanční rezervu kvůli odstávkám ve výrobě.

K čemu mám bude Spolana?

Právě časté odstávky ve výrobě vyvolávají otázku, zda polští manažeři nešetří na své české dceřiné společnosti až příliš. Série problémů začala loni v srpnu, kdy exploze v areálu litvínovské rafinerie způsobila výpadek petrochemické výroby. Škody se počítají v miliardách korun. Unipetrol měl naštěstí dobře pojištěná jak výrobní zařízení, tak i ušlý zisk.

Letos v polovině května Unipetrol informoval o „mimořádné události" na jednotce fluidního krakování v kralupské rafinerii. Výsledkem je další dlouhý výpadek výroby, který tentokrát postihl hlavně výrobu benzinu. Česko se propadlo do závislosti na dovozu pohonných hmot z okolních zemí.

Do třetice menšinoví akcionáři kritizují nedávno oznámenou akvizici neratovické chemičky Spolana. Unipetrol ji odkoupil za symbolický jeden milion eur od polské společnosti Anwil, která taktéž patří do koncernu PKN Orlen.

Menším akcionářům se zdá být i jeden milion eur mnoho. Spolana patří mezi nejztrátovější podniky v Česku (jen za rok 2014 vykázala prodělek 1,2 miliardy korun) a nutně potřebuje miliardové investice do modernizace výroby. Spolana má špatnou pověst také kvůli vypouštění jedovaných látek do ovzduší, půdy i do řeky Labe.