V Sýrii bylo jídlo laciné. To ale občanská válka změnila. Maya společně s manželem a pěti dětmi utekli do Jordánska a žijí v Ammánu. Její muž si našel práci a ona dostává měsíčně od Světového potravinového programu (WFP) při OSN 20 dinárů (680 korun) na jídlo.

Uprchlíků ze Sýrie je v okolních zemích, kromě Jordánska, také v Turecku a Libanonu, na 4,4 milionu. Devadesát procent z nich nežije v uprchlických táborech, ale mezi tamní společností. „To znamená z logistického hlediska noční můru dostat k nim potravinovou pomoc," upozornil časopis The Economist. Dříve se rozdělovaly ručně pytle s rýží a luštěninami.

90 %

Takový podíl uprchlíků ze Sýrie, kteří utekli do okolních zemí, nežije v uprchlických táborech. Zdroj: The Economist

Každý měsíc peníze na jídlo

WFP je přitom největší organizací na světě, která rozděluje potravinovou pomoc převážně ženám a dětem ohroženým hladem. Nyní až čtvrtinu pomoci poskytuje formou hotovosti, respektive penězi na debetní kartě.
Každý měsíc Maya dostane zprávu SMS, že může její speciální „debetku" použít na nákup jídla. Takto se k jídlu dostane až 1,1 milionu uprchlíků. Na financování tohoto projektu se podílí i Evropská unie, jen pro Turecko vyčlenila 348 milionů eur přímo pro WFP.

3 mld. eur

Tolik peněz celkem vyčlenila EU pro Turecko na pomoc s uprchlíky. Zdroj: Reuters

ESSN pro Turecko

EU představila systém Emergency Social Safety Net (ESSN). Ten má až milionu syrských uprchlíků v Turecku vydat předplacené karty. Peníze by uprchlíci měli používat na jídlo, placení nájmu, školné a léky. „ESSN je výborným důkazem, jak se EU vypořádává s uprchlickou krizi," řekl Christos Stylianides, komisař EU pro humanitární pomoc. Turecký prezident Tayyip Erdogan přitom EU kritizuje, že neplní včas své finanční závazky. ESSN má implementovat WFP a turecký Červený půlměsíc.

Milion uprchlíků může vybrat hotovost

V Turecku se jedná o výraznou změnu. Lidé si budou moci debetní kartou vybrat hotovost z bankomatů. Uprchlíci tak budou mít větší volnost, jaké jídlo si za peníze koupí, zdůraznil časopis. Mělo by se to týkat až milionu uprchlíků.
U některých lidí ale panují pochyby, zda budou tyto peníze skutečně využity na potraviny pro hladovějící.

Jak zabránit předraženým potravinám?

Například Nour Sahawneh řídí dobrovolníky v jordánském městě Mafrak u syrských hranic. Zde žije až 50 procent Syřanů. Tradičně rozdělují pytle s rýží a čajem. I on připouští, že se část potravinové pomoci promění za peníze u překupníků. Uprchlíci za ně pak třeba platí nájem. Přinejmenším má ale jistotu, že potraviny tu nejsou předražené.

Mapa Sýrie a okolních státůAutor: Google.com

Volnost při nákupu

Nový způsob potravinové pomoci, tedy možnost výběru hotovosti z bankomatů, zvyšuje riziko toho, že místní obchodníci ceny jídla zvednou. Na druhé straně peníze míří přímo do postižených komunit a uprchlíci mají možnost větší variability kupovaného jídla, často ale méně zdravého a výživného.

Dřívější forma pomoci, potravinové lístky, ukázala na limity této varianty přidělování jídla. Lístky se často kopírovaly na barevných tiskárnách, lidé museli stát frontu na jídlo a poukázku vyměnit najednou za vybrané jídlo.
Maya si oblíbila platební kartu na jídlo, ale i ona musí často stát dlouhou frontu v supermarketu. Zejména v době, kdy jsou na kartu připsány nové peníze.

Supermarkety zdražují

Saleh Dhnie, šedesátiletý uprchlík a bývalý úředník, dostává na jídlo také 20 dinárů (680 korun). Je přesvědčen, že vybrané supermarkety, kde se dá kartou za jídlo zaplatit, uměle navyšují ceny potravin. Stěžuje si, že běžné jordánské pouliční obchůdky mají jídlo levnější. I to je argument pro to, aby uprchlíci dostávali přes WFP hotovost.

Tržby rostou

Pro obchody, které mají dohodu s WFP a mohou tam platit lidé kartami za jídlo, to představuje dobrý byznys. Tržby se jim zdvojnásobily, uvádí Economist. Rami Al Shdeafat, který provozuje v Ammánu supermarket, si nestěžuje. Musel sice přikoupit čtyři platební terminály, ale zákazníků má dost. Odmítl ale, že by ceny uměle navyšoval. Podle něj jsou Syřani na ceny velmi citliví.
Potravinový fond přitom dělá kontroly v obchodech, kde se kartami může za jídlo platit. Každých dvacet dnů a byly už případy, kdy fond majiteli obchodu smlouvu odebral, protože ceny nebyly v pořádku. WFP má nyní v Jordánsku smlouvu s 460 obchodníky, v roce 2014 to bylo okolo 250. I to pomáhá držet ceny dole.

Hotovost zvedne nájmy

Úředníci WFP se v Jordánsku a Libanonu drží osvědčeného způsobu debetních karet jen pro jídlo. Přitom se obávají postupu z Turecka, kdy si uprchlíci mohou vybírat hotovost. To by podle nich mohlo zvednou nájmy v Turecku pro uprchlíky.

„Nemůžete nechat lidi, aby si zvykli na hotovost a další den jim tuto možnost vzít," tvrdí nicméně k novému systému v Turecku Dominik Heinrich, který vede libanonskou pobočku WFP. V Libanonu však o podobném přístupu zatím neuvažují. Mají dost práce s analýzou dat od smluvních obchodů.

Uprchlíci nejlépe vědí, na co peníze potřebují.

Heinrich doufá, že dárci peněz do fondu budou jejich přístupem uklidněni. Přitom připouští, že dát uprchlíkům hotovost znamená větší svobodu a méně práce pro dobrovolníky, kteří jídlo rozdělují. To tvrdí i zástupci Evropské komise. Její mluvčí při odůvodnění nové politiky EU v Turecku vysvětlil, že hotovost dává uprchlíkům lepší volbu, jak peníze využijí. „Oni nejlépe vědí, na co peníze potřebují."