Výdaje Německa na žadatele o azyl přispívají k růstu tamního HDP s tím, jak roste spotřeba v německé ekonomice. Prezident Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher pro Rheinishe Post uvedl, že se jedná o tři desetiny procenta německého HDP, který je čtvrtý nejvyšší na světě.

„Státní výdaje na uprchlíky stimulují konjunkturu, protože podporují spotřebu zejména u německých firem a zaměstnanců," uvedl ekonom.

Německo vydalo v roce 2016 na uprchlíky okolo 20 miliard eur a uprchlíci většinu peněz logicky utratili právě tam. Německá spotřeba proto roste i díky uprchlíkům, kteří žádají o azyl. „Jednoduše v Německu je více lidí, a ti v Německu utrácejí peníze," vysvětlil šéf ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

1,5 %

O tolik meziročně rostl německý HDP ve třetím kvartále roku 2016.

Zdroj: tradingeconomics.com

Fratzscher dokonce předpovídá, že spotřeba statisíců uprchlíků bude v Německu stoupat a v tomto roce by mohli německé ekonomice pomoci přidat až 0,7 procenta na HDP. Pokud se je ovšem podaří do německé ekonomiky lépe začlenit.

Pomalá integrace

Zaměstnávání uprchlíků zůstává největším problémem. Agentura DPA uvedla, že integrace lidí, kteří prchají zejména ze Sýrie a Iráku, postupuje velmi pomalu. Více pracovních míst se vytváří pro Němce, kteří uprchlíkům pomáhají s integrací. Je to až 50 tisíc míst, uvedl institut pro pracovní trh IAB. Jeho ředitel Joachim Möller tvrdí, že drtivá většina žadatelů o azyl práci do dvou let nenajde.

„Pokud se nám podaří to, že po pěti letech bude 50 procent uprchlíků dostávat mzdu, bude to určitě úspěch," řekl pro agenturu DPA Möller. Do integrace bude muset spolková vláda i jednotlivé německé země investovat další miliardy eur.

Pokud se nám podaří, že po pěti letech bude 50 procent uprchlíků dostávat mzdu, bude to určitě úspěch.

Od prosince 2015 do listopadu 2016 se pro uprchlíky vytvořilo 34 tisíc pracovních míst. „Jsou mezi nimi lidé ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Nigérie, Eritreje a Nigérie," vypočítal šéf IAB. Skoro tři pětiny, 57 procent, je zaměstnáno jen na dobu určitou. Dalších 406 tisíc uprchlíků je registrováno na úřadech práce.

Práce je pro Němce

Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že v období leden 2015 až listopad 2016 požádalo v Německu o azyl 1,2 milionu lidí. Pracovní program pro zaměstnávání uprchlíků zatím pokulhává za plány. „Ministryně sociálních věcí a práce Andrea Nahlesová hovořila o vytvoření až 100 tisíc pracovních míst, od spuštění programu na začátku srpna 2016 do Vánoc to ale bylo jen pět tisíc míst," řekl Möller.

Práce naopak přibývá pro profese, které uprchlíkům mají pomáhat se začleněním do německé společnosti. Učitelé pro dospělé, zejména učitelé němčiny, pracovníci bezpečnostních agentur, sociální pracovníci a práce ve veřejné správě. To jsou obory, které mají díky uprchlíkům o práci postaráno.

Učitelé pro dospělé, pracovníci bezpečnostních agentur, sociální pracovníci a práce ve veřejné správě. To jsou obory, které mají díky uprchlíkům o práci postaráno.

Více lidí přijímají i celoněmecké úřady. Spolkový úřad pro uprchlíky BAMF vytvořil pět tisíc nových míst, německá spolková policie dva tisíce. Klaus Dauderstädt ze svazu německých zaměstnanců DBB navíc hovoří o dalších postech, které jsou potřeba v jednotlivých spolkových zemích. U zemské policie, zemských soudů, škol.

„Celkem odhadujeme dodatečný požadavek na personál na zhruba 30 tisíc," řekl Dauderstädt. Podle něj se práce ve veřejné sféře v souvislosti se statisíci uprchlíků mění. Zejména se jedná o silnější požadavek na mezikulturní znalosti a znalosti dalších jazyků. „To je ale dlouhodobější změna, kterou migrace nezmění." Bilancovat ekonomické dopady migrace je podle něj předčasné.