Jen si to představte. Každý den Spojené státy vyprodukují až o dva miliony barelů ropy více, než kolik spotřebují. V současné době proto američtí těžaři řeší, co dále s nadprodukcí ropy. Zásobníky ropy v Oklahomě jsou na historických maximech, objem ropy uskladněné v ropných tankerech je rovněž na maximech. Příčinou je tzv. contango, kdy cena ropy dodané v budoucnu je vyšší, než je v současné době a obchodníci nakupují ropu, aby ji mohli později prodat s vyšší marží. Rozvoj těžby v USA trvá od roku 2009 s používáním nových technologií při těžbě ropy a plynu z břidlicových písků (využívání frakování a horizontálních vrtů).

40 let starý zákaz

Problémem amerických těžařů je to, že surovou ropu nemohou legálně vyvážet. Zákaz exportu pochází z roku 1975, v reakci na ropnou krizi z roku 1973. Arabské země sdružené v organizaci OPEC tehdy snížily záměrně těžbu a zakázaly vývoz do USA, kvůli podpoře Izraele během Jomkipurské války. 40 let staré embargo se američtí těžaři snaží nyní stále intenzivněji zrušit. „Měli jsme celou řadu produktivních setkání se senátory obou stran (republikánů a demokratů) a státní správy a těšíme se na další jednání v příštích měsících," řekl agentuře Bloomberg George Baker, šéf lobbistické skupiny amerických producentů ropy PACE (PACE – Producers for American Crude Oil Exports).

USA jsou jednička

USA podle americké agentury pro energetiku EIA již v roce 2013 v produkci ropy a zemního plynu předstihly Rusko a Saudskou Arábii. Americké firmy mohou vyvážet jen zpracované ropné produkty v rafinériích, jako je benzín, motorová nafta a topné oleje, surovou ropu ale vyvážet nesmí. Například do Japonska a jižní Koreje vyvážejí USA ropný kondenzát. Uvolnění jeho vývozu schválila na konci roku 2014 americká vláda a podle analytiků Citigroup by mohly USA do konce roku 2015 vyvážet až 1 milion barelů kondenzátu denně. Federální zákony také umožňují vyvážet ropu do sousední Kanady, kam také směřuje denně 400 tisíc barelů, jak spočítala agentura Bloomberg.

„Volný obchod v energetice s rozumnou reformou právních předpisů může posílit americkou energetickou bezpečnost a být i nadále průkopníkem inovací, které umožňují bezpečný a odpovědný rozvoj energetického průmyslu," prohlásil v polovině března šéf ropné firmy Exxon Rex Tillerson ve Washingtonu, D. C. Na druhé straně proti zrušení zákazu exportu surové ropy stojí zástupci ekologických hnutí, kteří se obávají při vyšší produkci ropy dopadů na životní prostředí.

Američané těžbu neomezí

I když ceny ropy klesly od června loňského roku na polovinu, nečeká se, že by se produkce v USA snížila. Podle týdeníku The Economist americké firmy budou těžit a prodávat ropu i se ztrátou, než aby své vrty uzavřely. Rentabilita u těžby z břidlicových ložisek se pohybuje okolo 60 dolarů za barel, ale jak píše Economist, když už jednou vrty fungují, je lepší těžit i s nulovým ziskem (případně i ztrátou), než vrt uzavřít úplně. „Malé americké firmy jsou pružné, dokážou rychle reagovat na zvýšení cen a jsou inovativní," připomíná týdeník.

Nejvíce na nízké ceny ropy doplácejí velké těžkopádné těžařské společnosti ve Venezuele, Nigérii a částečně v Rusku. Celkově ale nízká cena ropy pomáhá ekonomickému růstu po celém světě kvůli levnějším vstupům, firmy mají více peněz na investice do nových technologií, dodává Economist.

Konflikt v Jemenu

Podle výzkumné společnosti Facts Global Energy cena ropy může klesnout k 35 dolarům za barel ve druhém čtvrtletí 2015 kvůli snížené poptávce ve světě. Ani konflikt v Jemenu nebude mít podle Michaela Poulsena, analytika dánské společnosti Global Risk Management, na ropu zásadní vliv, protože Jemen není klíčovým hráčem na trhu s ropou. Analytici se ale v tomto bodě neshodnou. Podle analytika CMC Markets ze Sydney je Jemen důležitý kvůli geografické poloze.

Přes průliv Bab el-Mandeb projíždějí tankery s denním objemem ropy 3,8 milionu barelů a případné boje mezi Jemenem a Saudskou Arábií, která je největším světovým exportérem ropy, zvednou ceny ropy (bombardování jemenských rebelů Saudskou Arábií zvedlo ceny ropy minulý týden o 5 %). Bloomberg v souvislosti maximálních zásob ropy v USA cituje katastrofické předpovědi analytiků banky Citi blížící se k hranici 20 dolarů za barel ropy, pokud se americké skladovací kapacity zhroutí.

A to by mohlo nastat v následujících měsících, kdy je každoročně část rafinérií mimo provoz kvůli údržbě a nemohou absorbovat vytěženou surovou ropu.

Umět předpovědět cenu ropy, tak o ní nepíšu

Jakým směrem se tedy v následujících měsících cena ropy vydá? To nikdo doopravdy neví. „Pokud by to autor článku dokázal předpovědět, byl by teď na své jachtě a četl The Economist, než by o ropě psal článek. Ale cena hodně pod 40 dolary za barel zvýší bankroty některých firem a zvýší tlak na omezení těžby zemí OPEC a levné ceny naopak povedou k vyšší poptávce," odpovídá si šalamounsky na svou otázku redaktor z Economistu.