Energetika

Vitáskovou může v čele ERÚ nahradit úředník s podivnou minulostí

29. červenec 2016 četba na 4 minuty

Foto: Profimedia

Co se stane, když bude šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková zvolena v říjnu do Senátu? Tuto otázku si v posledních dnech pokládají nejen lidé působící v energetické branži. Očekávaným nástupcem v tom případě bude první místopředseda Ivan Noveský.

Výkon funkce předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) není slučitelný s výkonem žádné politické funkce. Podle platného znění energetického zákona by v případě zvolení Vitáskové do Senátu její mandát zanikl. Předsednické pravomoci by převzal první místopředseda, kterým je od letošního února Ivan Noveský.

Podle zdrojů portálu Dotyk.cz si nástup Noveského na úřad vyžádali lidé z okolí prezidenta; je to právě Miloš Zeman, kdo Vitáskovou podporuje a navzdory všem jejím trestním kauzám ji odmítl odvolat z funkce. Favorit Hradu má nyní šanci stát se dočasně energetickým šéfregulátorem. A to až na devět měsíců - do doby, než v srpnu 2017 převezme řízení úřadu pětičlenná rada.

Noveský má za sebou podivnou minulost. Jak před sedmi lety uvedl portál Aktuálně.cz, Noveský ve funkci vedoucího odboru správy majetku na ministerstvu práce přihrál v roce 2007 zakázku za 175 milionů korun firmě Cofet, do které krátce poté nastoupil jako ředitel – a stal se i jejím spoluvlastníkem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže později udělil ministerstvu práce za tento případ pokutu 800 tisíc korun.

Státní úředník Noveský se před zhruba deseti lety „mediálně zviditelnil" také podivnou výměnou státem vlastněného paláce v pražské Lannově ulici za dva jiné objekty. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu přišel stát při této transakci o 137 milionů korun.

Ivan Noveský vše samozřejmě vidí jinak. Na svých webových stránkách tvrdí, že výměna budov skončila z pohledu státu ziskem 180 milionů korun. Všechna obvinění považuje za pomluvy několika nepřejících politiků a novinářů.

Úřad má ještě dva další místopředsedy, kteří nastoupili do funkce letos na počátku července. Tím prvním je dlouholetý topmanažer společností Transgas a Net4Gas Vladimír Outrata, druhým bývalý úředník ministerstva průmyslu a obchodu Jan Pokorný. Podle oslovených z prostředí energetiky má potřebné znalosti oboru pouze Outrata, naopak Pokorný a Noveský toho prý o regulaci energetiky příliš nevědí.

Vitásková kandiduje v Topolánkově obvodu

Alena Vitásková ohlásila zájem o křeslo v Senátu ve středu 19. července. Kandidovat bude jako nestraník, a to s podporou nacionálně populistické strany Úsvit – Národní koalice. Zvolila si obvod ve východní části Ostravy, kde vítězstvím v roce 1996 odstartoval Mirek Topolánek svou kariéru ve vysoké politice.

„Od září se budu plně věnovat volební kampani, na kterou budu čerpat neplacené volno. V případě, že mi občané regionu dají důvěru a budu zvolena, ukončím své funkční období na ERÚ v souladu s příslušnou legislativou," uvedla ke kandidatuře Alena Vitásková.

Za svou novou prioritu považuje pomoc průmyslovému regionu Ostravska, odkud pochází. Podle četných kritiků chce Vitásková hlavně získat imunitu a utéci před spravedlností. Připomeňme, že ji Krajský soud v Brně – zatím nepravomocně – odsoudil na 8,5 roku do vězení kvůli záchraně sporných licencí pro dvě solární elektrárny, jež vlastní její známý Zdeněk Zemek.

Těžko lze spekulovat, jaké má šéfka ERÚ šance na zvolení. Porazit bude muset v obvodu populární starostku Lianu Janáčkovou i stranickou mašinerií podporované kandidáty ČSSD a ANO. V polovině října zjistíme, zda se naplní přání předsedy Úsvitu Miroslava Lidinského, že „Alena Vitásková nepatří do kriminálu, ale do Senátu".

Více k tématu přináší v aktuálním čísle Tabletový týdeník Dotyk.