Finanční trhy

Vítězové a poražení tištění peněz

8. červen 2015 četba na 6 minut

Foto: redakce

S masivním odkupem dluhopisů centrální bankou má zkušenosti ekonomika USA. Kdo na expanzivní měnové ekonomice nejvíce vydělává a kdo je naopak nejvíce poškozen tím, že se zvyšuje v oběhu zásoba paněz, roste inflace a půjčky jsou levnější? 

V ekonomických kruzích se stále vede spor o to, kdo na bezprecedentním pumpování peněz do oběhu prostřednictvím odkupu dluhopisů – tzv. kvantitativním uvolňováním (dále QE) – nejvíce vydělá. V případě USA prováděl QE Federální rezervní systém (Fed), nyní tuto politiku provádí v zemích eurozóny Evropská centrální banka (ECB). Americký think-tank Brookings Institution zveřejnil studii, v níž se pokusil zjistit, kdo je takzvaným vítězem a kdo poraženým QE ve Spojených státech.

Bankéři Fed v USA uvolnili do ekonomiky necelé 4 biliony dolarů. Celková aktiva v rozvaze americké centrální banky k začátku letošního června činí 4,5 bilionu USD ve srovnání s částkou 891 miliard na konci roku 2007.

Toxické půjčky

Podle Brookings Institution bylo cílem amerického QE v roce 2008 – tedy v době nástupu finanční krize, v tzv. první vlně – především stáhnout z ekonomiky dluhopisy, jež byly kryté nemovitostmi, jejichž ceny byly nepřiměřeně vysoké. Nakonec se uskutečnily tři kola QE a to poslední skončilo v říjnu 2014. Další kola QE měla především stimulovat americkou ekonomiku.

Zastánci QE v USA i po skončení tohoto programu argumentují tím, že Americe pomohl. A opírají se o fakt, že se země přiblížila plné zaměstnanosti, když v dubnu 2015 dosáhl počet zaměstnaných lidí v USA 148,5 milionu a dosáhl tak nového rekordu v dějinách USA. A navíc stimuluje ekonomický růst. Odpůrci zase naopak tvrdí, že QE zvyšuje nerovnost cen a „nafukuje" ceny finančních aktiv, například akcií.

Feber varuje

Zatímco ekonomové i trhy vyhlížejí moment, kdy Fed začne zvyšovat sazby, známý pesimista Marc Faber očekává přesný opak. Podle něj bude Fed nucen přijít se čtvrtým kolem kvantitativního uvolňování (QE). „Když se podívám na celý finanční sektor, mám pocit, že jsme na Titaniku. Bojujeme o lehátka na palubě, tedy o nejvýkonnější akcie, a o nejlepší stoly v jídelně, ale lepší by podle mě bylo hledat místo na záchranném člunu, protože finanční sektor se jednoho dne zhroutí," prohlásil Faber minulý týden pro stanici CNBC. 

Všechny centrální banky podle Fabera „zabředly tak hluboko do bahna", že nakonec budou muset pokračovat v nákupech aktiv. Podle ekonoma za pokulhávajícím americkým růstem stojí v pozadí vysoké ceny v mnoha velkých městech.

„Ceny vzrostly tak výrazně, že mnoho měst v USA i Evropě už pro lidi není cenově přijatelných. Lidé sice utrácejí peníze, ale přitom nechodí tak často za zábavou. Ven si vyrazí třeba jednou týdně," dodal Faber. Tento problém se prý netýká zdaleka jen USA. „Zlepšování stavu ekonomiky nepozoruji v podstatě nikde," tvrdí Faber.

Vítězové a poražení

Bývalý předseda Fedu Ben Bernanke a ex-místopředseda Fedu Donald Kohn, oba nyní spolupracovníci Brookings Institution, vypočítali, kdo z QE profituje a kdo naopak ztrácí. Přeneseně to může platit i pro nynější QE v eurozóně, protože ECB hodlá v odkupu dluhopisů pokračovat do září 2016.

VÍTĚZOVÉ

Střední třída a lidé středního věku.

Tito lidé mají častěji hypotéky a profitují z poklesu úrokových měr a z politiky, která zvyšuje tlak na inflaci. Cena nemovitostí v čase roste a inflací se hodnota půjčky snižuje.

Domácnosti držící aktiva.

Především ty, kteří drží akcie, jejichž ceny během QE rostou. Americké akciové indexy lámou v posledních měsících historická maxima. Trhy reagují pozitivně na expanzivní monetární politiku. Americký akciový trh od roku 2008 zdvojnásobil svou hodnotu. Tedy od té doby, co Fed spustil první kolo QE. „Obecně se dá říci, že čím je vyšší úroveň příjmů, tím více se jich alokuje na finančních trzích a akciových trzích zejména," řekl hlavní ekonom služby Bloomberg Intelligence Carl Riccadonna.

Zaměstnanci.

Ti by vydělávali méně, kdyby Fed nezačal s QE. Ekonomika by nerostla tolik, jako během expanzivní monetární politiky. Tvrdí to ředitel Josh Bivens národohospodářského institutu (Economic Policy Institute). „Slabý růst mezd by byl mnohem slabší, nebýt expanzivní monetární politiky," napsal ve své práci Bivens, kterou zveřejnil Brookings Institution. Podle Bivense tak QE udržuje nezaměstnanost na nižší úrovni, než by byla, kdyby se tato politika nerealizovala.

PORAŽENÍ

Věřitelé.

Inflace, která by měla v době QE růst, pomáhá dlužníkům a bolí věřitele. Hodnota dolarů, které vydali věřitelé, byla vyšší v době, kdy peníze půjčili, než v době, kdy je dostávají formou splátek zpátky.

Bohatí důchodci.

Ti mají tendenci k tomu, že si drží úspory na bankovních účtech a v dluhopisech. Pokud úrokové míry klesají, klesá jim i výnos z úroků. Také jsou více závislí na fixních příjmech a ty se následkem vyšší míry inflace snižují. Jejich kupní síla se snižuje následkem QE.

Chudé a mladé domácnosti.

Je méně pravděpodobné, že vlastní domy a mají také menší dluhovou zátěž, takže nemohou mít prospěch z klesajících úrokových sazeb. Inflace jim na druhou stranu zdražuje zboží denní spotřeby. Zvláště pak v případě, pokud jejich příjmy nestoupají přiměřeně k rostoucí inflaci.

Každý na tom získá

Ekonom Riccadonna tvrdí, že s odstupem doby bude převažovat ohledně kvantitativního uvolňování v USA kladný postoj. „Z QE profitují akciové trhy a QE také nastartovalo širší oživení. Takže nakonec každý z toho má nějakým způsobem prospěch," míní analytik agentury Bloomberg.