Průmysl

Vítkovice mají potíže spustit elektrárnu v Turecku

22. červen 2016 četba na 4 minuty
Pohled na rozestavěnou elektrárnu Yunus Emre v Turecku.

Pohled na rozestavěnou elektrárnu Yunus Emre v Turecku.

Foto: Adularya Energy

Měl to být prestižní projekt, který ukáže schopnosti českého energetického průmyslu. Místo toho se stavba turecké elektrárny Yunus Emre mění v noční můru, která ještě dlouhé roky bude strašit v ostravských Vítkovicích, v České národní bance a státní pojišťovně EGAP.

Výstavba hnědouhelné elektrárny u tureckého města Eskişehir začala před šesti lety. Generálním dodavatelem stavby se stal holding Vítkovice vedený Janem Světlíkem, který k projektu přizval další tradiční české dodavatele strojů a technologií. Celková hodnota zakázek pro české podniky dosáhl devíti miliardy korun.

Jenže se objevil problém, s kterým čeští projektanti moc nepočítali. Elektrárna bude spalovat málo výhřevný lignit, jehož kvalita je horší než třeba u mosteckého uhlí, na které jsou čeští průmyslníci zvyklí. Elektrárna ve zkušebním provozu nesplnila požadovky investora, kterým je turecká Adularya Energy.

Účastníci to tak černě nevidí

Podle informací portálu „Pravda o Světlíkovi" došla firmě Adularya trpělivost. Kromě nevyplacení zádržného a naúčtování smluvních pokut připravuje soudní spor o náhradu škody proti Vítkovicím. Manažeři Vítkovic se tyto informace pokusili vyvrátit na valné hromadě, která se konala 27. června v Ostravě. Situace prý zdaleka není tak vážná, jak různé anonymní zdroje trvrdí.

„Kontrakt v Turecku pokračuje a jeho podmínky musí plnit obě strany. Tedy i strana turecká, pokud bychom měli hodnotit parametry paliva. S tureckou stranou standardně dojednáváme detaily a dodatky ke spoustě věcí. Od těchto detailů se pak odvíjí parametry a termíny dokončování," uvedla mluvčí holdingu Vítkovice Eva Kijonková.

Mluvčí zároveň vyjádřila své pochybnosti o důvěryhodnosti portálu „Pravda o Světlíkovi." Ten vypouští negativní informace o hospodaření a výsledcích holdingu Vítkovice, které lze většinou s odstupem času ověřit z jiných zdrojů. Za tímto anonymním webem zřejmě stojí Světlíkovi nepřátelé z prostředí byznysu, lze však narazit i na tvrzení, že tyto zprávy vypouští některý z nespokojených manažerů Vítkovic.

Zatím v klidu, aspoň podle oficiálních prohlášení, zůstává Česká exportní banka (ČEB) i pojišťovna EGAP. „Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlý a komplexní projekt se jedná, nejde ale o nic neobvyklého, co by vybočovalo ze standardu," uvedl k turecké elektrárně ředitel komunikace ČEB Petr Křižan.

Problémové stavby jsou i v Česku

Případ elektrárny Yunus Emre však není výjimečný. Výpadky v kvalitě doprovázely také výstavbu a spouštění nových uhelných bloků v severočeských elektrárnách Tušimice, Prunéřov a Ledvice. Vlastník elektráren ČEZ je přitom k chybám dodavatelů až překvapivě tolerantní.

Například v létě 2012 musel ČEZ na čtvrt roku odstavit první dvojici obnovených bloků elektrárny Tušimice, aby dodavatelé mohli vyměnit vadné díly. Odpovědnost nesl výrobce turbin Doosan Škoda Power (DŠP) spolu s dodavatelem kotlů, kterým byl opět holding Vítkovice.

Největší problémy však ČEZ má s novým blokem v Ledvicích. Při zkušebním provozu se předloni ulomila lopatka turbiny dodané DŠP. Je to však „detail" oproti problémům se svary na ocelových dílech ledvického kotle, dodaného francouzským koncernem Alstom.

Spouštění nového bloku v Ledvicích má oproti původnímu záměru již více než tříletý skluz. Jak v květnu přiznal generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, zařízení stále není v provozu na plný výkon. Řešení si vyžádá dodatečné úpravy za stovky milionů korun a je předmětem sporu, zda je uhradí ČEZ nebo Alstom.

Problém je v tom, že při provozu na plný výkon se v kotli hromadí struska. Nový blok sice funguje, ČEZ je však nucen omezovat výkon 660megawattového bloku na 450 megawattů.