Příběh Googlu se začal odvíjet zhruba tehdy, když v lednu 1996 začali dva absolventi Stanfordské univerzity, Larry Page a Sergey Brin, kteří se mimochodem moc "nemuseli", když se o rok dřív setkali ve škole poprvé, spolupracovat na vývoji vyhledávače "BackRub". V práci na něm plynule pokračovali i v dalším roce, a vybudovali tak na koleji, kde byl ubytován Page, "datové centrum", fungující pod doménou google.stanford.edu.

"Bylo postavené z Lego kostiček. Skromné začátky pro podnik, který dnes provozuje rozsáhlou síť datových center po celém světě," glosoval to Chris Sherman, zakládající redaktor technologického webu Search Engine Land. Pro všechny internetové projekty byl sice v té době prakticky volný rizikový kapitál, ale oba zakladatelé v té době ještě nejevili o založení vlastní společnosti moc velký zájem. Místo toho začali oslovovat potenciální partnery, zda nemají zájem o licenci začínajícího vyhledávače.

Šek na odchodu

Sherman oslovil několik těchto podnikatelů, aby se zeptal, jak na tehdejší nabídku od Googlu reagovali. "Spoluzakladatel Yahoo David Philo se na to koukl a řekl jim několik povzbuzujících slov, současně ale oba vyzval, ať se vrátí, až jejich vyhledávač vyroste. Ostatní byli vstřícní ještě míň. ´Jejich demo mě vůbec nezaujalo,´ prohlásil Doug Cutting, senior architekt tehdejšího vysoce výkonného vyhledávače Excite. ´Neměl jsem pravomoc jim na to kývnout,´ řekl Louis Monier, hlavní technický specialista internetového vyhledávače Altavista. ´Řekl jsem jim, ať si trhnou nohou,´" prohlásil zakladatel Infoseek Steve Kirch," popisuje tyto první zkušenosti zakldatelů Googlu Chris Sherman.

Page a Brina to nezdeptalo a rozhodli se jít s vyhledávačem na trh sami. Sepsali podnikatelský plán, vymysleli pro svou novou společnost jméno, a pak navštívili spoluzakladatele společnosti Sun Microsystems Andyho Bechtolsheima, který v té době působil jako "andělský investor" (člověk, jenž poskytuje kapitál pro zakládání podniků, obvykle výměnou za podíl ve společnosti či participaci na zisku), a navíc se přátelil s jedním z profesorů na stanfordské univerzitě, který dvojici radil.

"Dali jsme mu rychle demo. Byl zrovna na odchodu, tak jenom řekl: Co kdybych vám místo debat o všech detailech vypsal rovnou šek?" vzpomínal později na tento okamžik Brin.

Historicky první šek byl vystaven pro společnost Google Inc. a měl hodnotu 100 tisíc dolarů.

První počinek ale znamenal současně problém: pár svou novou firmu ještě nezaregistroval v obchodním rejstříku, takže neměl šek kam vložit. Ten tak dočasně skončil v zásuvce Pageova psacího stolu, zatímco oba mladí podnikatelé zakládali firmu a získávali další peníze od svých rodina přátel. Souběžně pokračovali v práci na vyhledávači, překřtěném v tu dobu už na "Google", což byl název, který mu už zůstal.

Dne 15. září 1997 si zaregistrovali doménu google.com. A začátkem roku 1998 byli připraveni ukázat svůj vynález lidem. Přesto však trvalo ještě téměř tři čtvrtě roku, než formálně založili společnost Google Inc., pro niž už měli víc než rok vystaven onen ikonický šek na 100 tisíc dolarů. Dne 4. září 1998 se to konečně stalo. K témuž datu přestěhovali oba internetoví vizionáři své sídlo ze stanfordské koleje do garáže své kamarádky Susan Wojcické nedaleko kalifornského Menlo Parku, jenž je už od Edisonových časů synonymem pro líheň inovativních firem. Wojcická se nakonec stala v Googlu výkonnou ředitelkou a v současnosti je generální ředitelkou Youtube.

Google vstupuje na burzu

Z hlediska budování firmy se stal dalším významným mezníkem Google vstup na burzu, k němuž došlo 19. srpna 2004. Firma se pro tento krok rozhodla navzdory tomu, že veřejná nabídka akcií ohrozí její úzce zaměřenou kulturu. Nakonec nabídla 19 605 052 akcií za cenu 85 dolarů za akcii, přičemž celou společnost cenila na víc než 23 miliard dolarů. O čtrnáct let později činí kapitálová hodnota mateřské společnosti Googlu, firmy Alphabet, na trhu něco přes 766 miliard dolarů, což z ní činí třetí největší firmu za Applem (927 miliard dolarů) a Amazonem (778 miliard dolarů).

Díky vstupu Googlu na burzu se mnozí jeho zaměstnanci stali poté, co se s akciemi začalo obchodovat, okamžitě milionáři. Celá věc byla neobvyklá i v tom, že akcie byly prodány v online aukci pomocí systému, s nímž přišly americká banka Morgan Stanley a mezinárodní investiční společnost Credit Suisse.

Další novinkou bylo to, že Google se při vstupu na burzu inspiroval jednou stránkou z knihy slavného investora Warrena Buffeta a vydal "Uživatelskou příručku pro akcionáře společnosti Google", v jejímž úvodu se psalo: "Google není běžná společnost. Nemáme v úmyslu stát se jen jednou firmou."

"Tento dopis, který napsali spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin, nabízí fascinující pohled na jejich dlouhodobé plány a předvídá mnoho investic směřujících do jiných oblastí než do vyhledávání, až k tomu, čím se dnes stala společnost Alphabet," píše Sherman.

Alphabet dnes představuje americký celosvětově působící konglomerát, který Page s Brinem vytvořili 2. října 2015. Stejně jako předtím v Googlu zastává Page funkci generálního ředitele a Brin je prezidentem společnosti. Alphabet je v současnosti především už zmíněnou mateřskou společností Googlu, ale také několika dalších firem, které do ní byly z majetku Googlu převedeny. Společnost má sídlo ve městě Mountain View v kalifornském Silicon Valley. Jeho centrála se nazývá Googleplex.

Při svém vzniku byl Google třetím největším vyhledávačem, který vznikl na Stanfordské univerzitě, a atakoval tehdejší internetové titány, jimiž byly vyhledávače Excite a Yahoo. V době své vstupu na burzu už byl světově hlavním vyhledávačem, ale ještě stále ne dominantním. Dalšími srovnatelnými byly AltaVista, Infoseek, Lycos a pár dalších. Jedním z klíčových hráčů v této oblasti se stal v roce 2004 i Microsoft, který spustil vlastní vyhledávání MSN.

V srpnu 2005 přestal Google zveřejňovat velikost svého indexu, protože se rozhodl, že nechce dávat tipy svým konkurentům. Dnes indexuje pravděpodobně desítky až stovky webových stránek, přičemž tento odhad nezahrnuje další netextové složky online komunikace, jako je video, audio a další obsah dostupný na internetu.

V roce 2012 byl už Google dominantním vyhledávačem ve většině oblastí světa. Určitou zajímavostí je, že jednou z mála zemí, kde s ním místn í konkurence svádí úspěšný souboj, je Česká republika, konkrétně vyhledávač Seznam. Jinak však Google dosáhl už ve zmiňovaném roce 2012 podle statistik StatCounter Global Stats toho, že 90 procent světového vyhledávání šlo přes něj.

Good guy se mění na bad guye

Jenže právě velikost a dominance Googlu, spolu s rozvojem dalších služeb a firem v rámci jeho mateřské firmy Alphabet, je tím, co z někdejšího inovátora dělá spíš žábu na prameni. Aspoň na to začíná upozorňovat stále víc institucí. Letos v červenci tak dostala mateřská společnost Googlu Alphabet od Evropské komise pokutu pět miliard dolarů (115 miliard korun) kvůli zneužívání dominantního postavení skrze operační systém Android pro mobily.

Taktiku Googlu zaznamenal snad každý, kdo si pořídil zcela nový smartphone se systémem Android. Po zapnutí telefon ihned nabízí přihlášení do aplikací Googlu. Firma je totiž domluvená s výrobci, aby do telefonů předinstalovali aplikace Google Search a prohlížeč Google Chrome, které nabízejí obchod Google Play. (Právě při platbách přes tento obchod firma nejvíce profituje.) Zákazník tak nemá na výběr nic jiného, než zkrátka tyto služby využít.

Jen týden poté obvinil Google vývojář Chris Peterson ze společnosti Mozilla, vyvíjející internetový prohlížeč Firefox, že upravil architekturu populárního serveru pro sdílení videí YouTube tak, aby na konkurenčních prohlížečích fungoval pomaleji. Google má tímto způsobem diskriminovat konkurenční programy a nutit uživatele k přechodu na jeho Chrome. Mluvčí Googlu v reakci na Petersonovo prohlášení uvedl, že rychlost načítání populární stránky v prohlížeči Firefox je podle posledních měření stejná, jako v minulosti. Připustil však, že nová podoba stránky není dokonalá a stále je nutné opravit řadu chyb, které mohou výkon ovlivnit.

Agentura AP zase v srpnu informovala o tom, že Google šmíruje své uživatele. Některé jeho služby v zařízeních, které běží na operačních systémech Android a iOS automaticky ukládají, kde se pohybujete, i v případě, že to v nastavení soukromí zakážete. Google se bránil s tím, že s uživateli jedná fér. "Poskytujeme jasné popisy těchto nástrojů a robustní ovládací prvky, aby je lidé mohli zapínat nebo vypínat a kdykoli smazat svou historii," uvedl mluvčí společnosti Google ve vyjádření k AP. Kritici nicméně tvrdí, že Google trvá na sledování umístění svých uživatelů, protože s jeho pomocí může zvyšovat své příjmy z reklamy.

Právě obří příjmy z reklamy jsou další věcí, v níž zaznívá vůči Googlu stále silnější kritika. Státům se nelíbí, že firma, přestože inkasuje na jejich území miliardové zisky, platí jen malé daně, protože používá kombinaci využití různých daňových kódů tak, aby mohla přesouvat své zisky do zemí s nižší daňovou sazbou. I proto Evropská komise letos v březnu navrhla, aby velké společnosti, dosahující globálních tržeb přes 750 milionů eur (19 miliard korun) a na území EU tržeb nad 50 milionů eur (1,27 miliardy korun), platily na jejím území daň z obratu. Konkrétně tři procenta z příjmů, které získají v zemích EU z prodeje online služeb, například z prodeje internetové reklamy nebo z poplatků za zprostředkování prodeje po síti.

Ozývají se také novináři. Stovka novinářů z celé Evropy se zastala nové evropské směrnice o autorských právech na digitálním trhu, podle níž mají velké technologické firmy, jako je Google a Facebook, platit takzvanou "daň z odkazu", tedy ukončit dosavadní praxi, kdy mohou přebírat obsah a neplatit za něj.

"Nemůžeme dále snášet lež šířenou Googlem a Facebookem, že by směrnice o autorských právech ohrozila přístup lidí k internetu zdarma. Ne. Volný přístup k internetu přetrvá, protože online obři, kteří dnes využívají redakční obsah zdarma, mohou médiím náklady hradit, aniž by o peníze žádali uživatele," napsal válečný zpravodaj francouzské tiskové agentury AFP Sammy Ketz.

Evropský parlament má o návrhu směrnice hlasovat 12. září. Europoslanci k němu budou moci navrhovat vlastní pozměňovací návrhy. Uvidíme tedy už brzy, zda přijde další zlomový okamžik v historii Googlu.