Jen si to představte. Zaměstnanci Agrofertu si zřídí výbor, který bude vybírat peníze na podporu zvolení Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky do českého parlamentu. Co se nám zdá jako absurdní nápad, ve Spojených státech běžně funguje.
Proto se může stát to, že většina zaměstnanců německých firem ve Spojených státech vybírá peníze na podporu republikánských kongresmanů, nepřímo i na Donalda Trumpa.
Takzvané politické akční výbory (PAC) jsou nedílnou součástí finančního systému voleb v USA, který je založen na soukromých dárcích. A mezi zaměstnanci firem jsou rozšířené.
Až 90 procent společností, které spadají do žebříčku největších podniků Fortune 500, má takové politické organizace, které vybírají peníze na podporu kandidátů do Kongresu.
Zaměstnanci Agrofertu si zřídí výbor, který bude vybírat peníze na podporu zvolení Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky do českého parlamentu.
Zaměstnanci podporují republikány
Platí to také pro zahraniční firmy. I ty německé, jako je Siemens nebo BASF. Zaměstnanci těchto podniků mají jasno. Podporují republikány. Následující graf ukazuje, ve kterých německých koncernech zaměstnanci vybrali nejvíce peněz pro republikány.
Červeně je vyznačena výše příspěvků příznivců Republikánské strany, modře Demokratické strany. V posledním sloupci je pak celková výše finančních darů v dolarech. V chemické firmě BASF to je více než půl milionu dolarů. Příspěvky budou použity na podporu kandidátů do Kongresu.
Kdo má slabost pro republikány?
Graf ukazuje, ve kterých německých koncernech zaměstnanci vybrali nejvíce peněz pro republikány
Graf ukazuje, ve kterých německých koncernech zaměstnanci vybrali nejvíce peněz pro republikány.Autor: FAZ
Zaměstnanci banky UBS dali nejvíc peněz
Ze zahraničních společností jsou podle organizace Center for Response Politics (CRP) nejaktivnější zaměstnanci švýcarské banky UBS, ti vybrali ke konci července 980 tisíc dolarů, na druhé pozici pak jsou zaměstnanci francouzské farmaceutické firmy Sanofi s 570 tisíci dolarů. Třetí místo patří německému koncernu BASF s 560 tisíci dolarů. Ten v USA zaměstnává 17 800 lidí.
Individuální dary
Zaměstnanci ve výborech PAC nemohou podporovat přímo prezidentské kandidáty, tak se příspěvky rozdělují na kandidáty do Kongresu, jehož třetina je volena každé dva roky. „Formálně se jedná o individuální dary jednotlivých zaměstnanců," vysvětlil pro německý deník FAZ Martin Thunert, který na univerzitě v Heidelbergu přednáší o financování volebních kampaní ve Spojených státech.
Občané primárně dávají příspěvky kandidátům, aby měli k nim osobní přístup a možnost být vyslechnuti, nikoliv proto, „aby si je mohli koupit". Proto je také příspěvek omezen na 5 tisíc dolarů na jedny volby do Kongresu.
Vedení firem se od kampaně distancuje
Samotné německé firmy BASF nebo Siemens ale odmítly, že by vstupovaly jako firemní dárci do prezidentské kampaně. Zaměstnanci firem, které mají sídlo na konzervativním jihu Spojených států, podporují tradičně více republikány, ale například zaměstnanci softwarové firmy SAP, která sídlí v Kalifornii, podporují více demokraty.
Thunert má odpověď i na to, proč jsou spíše podporováni v těchto podnicích republikáni. Protože mají v obou komorách Kongresu majoritu a lidé mají pocit, že mohou něco ovlivnit, pokud podpoří ty, kteří disponují většinou.
Samotné firmy BASF nebo Siemens odmítly, že by vstupovaly jako firemní dárci do prezidentské kampaně.
Trump hrotí kampaň
Donald Trump, který se stal oficiálním republikánským kandidátem na prezidenta, v posledních dnech v kampani pořádně přitopil. Nejprve urazil rodiny amerických vojáků, když chtěl zesměšnit rodiče zabitého vojáka Humayuna Khana, který padl v Iráku v roce 2004. Ti vystoupili na demokratickém sjezdu a vyzvali Trumpa, aby nezakazoval vstup muslimů na půdu Spojených států. Přitom Američané jsou velmi hákliví na to, když se někdo naváží do rodin padlých vojáků USA.
Pak nazval protikandidátku Hillary Clintonovou ďáblem, což má u věřících Američanů velmi silný negativní význam.
Američané jsou velmi hákliví na to, když se někdo naváží do rodin padlých vojáků USA.
Mediální pozornost
Trump svými ostrými výroky dokáže proniknout do amerických médií, aniž by musel utrácet za reklamu tolik jako Clintonová. První televizní spot zveřejnil až 29. července, uvedl deník Los Angeles Times.
Z dat agentury Kantar Media/CMAG, ze kterých vychází agentura Bloomberg, vyplynulo, že Clintonová za 9781 spotů, které byly odvysílány mezi 15. až 27. červnem dala 6 milionů dolarů, tedy v průměru půl milionu denně. Naopak Trump za televizní kampaň do této doby neplatil.
„Nepotřebuji placenou reklamu, jestli chcete vědět pravdu," řekl na konci června Trump.