Umělá inteligence (AI – artificial inteligence, pozn. red.) je jedním z technologických tahounů současné doby. Věnují se jí jak velké společnosti, tak i malé startupy. Ty se velmi často stávají akvizičním terčem právě pro giganty typu Apple, Google nebo Intel.

Velmi často jde o malé startupy, které se zabývají procesem „samoučení strojů", což je proces, při němž počítač imituje funkci lidského mozku, učí se ze svých vlastních chyb, třeba metodou slepých uliček, a tak se zlepšuje.

Většina velkých světových firem již pochopila, že právě tohle by měla být jedna z hlavních (ne-li ta hlavní) cest k budoucnosti umělé inteligence.

Hlavní těžiště výzkumů a budovaných AI systémů se opírá o kombinaci algoritmů, hardwaru a přístupu k obrovskému množství dat, vysvětluje Andrew Ng, profesor na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, který nyní vede výzkumu v této oblasti pro čínský internetový podnik Baidu.

Analýza a využívání dat podle něj stojí za rozvíjením „umělých" myšlenkových procesů. „Jen takový systém, který má dostatek dat, se může učit a pak může vygenerovat inteligentní rozhodnutí," dodává profesor Ng.

Samoučení strojů je proces, při němž počítač imituje funkci lidského mozku a učí se ze svých vlastních chyb.

Podle serveru CB Insights bylo za posledních pět let více než 30 firem, které se věnují vývoji umělé inteligence, „spolknuto" některou z velkých technologických korporací – jako je Google, Intel, IBM, Yahoo nebo v nedávné době i Apple nebo Salesforce.
Podle serveru se v první půli letošního roku uskutečnilo již pět velkých akvizic v této oblasti.

Google – AI nenasyta

Z těchto statistik také vyplývá, že největším „žroutem" byl Google, který si připsal na konto devět firemních akvizic v oblasti AI. Kdybychom se podívali na tuto firmu blíže, tak zjistíme, že od roku 2001 do roku 2015 byla velmi aktivní s téměř 200 akvizicemi (viz grafika níže v textu).

Koncem loňského roku pak došlo u společnosti k reorganizaci, když všechny aktivity zastřešil holding Alphabet. Nová struktura zahrnula i nekomerční byznys Google včetně firem Calico (oblast zdravotnictví), Google X (samořiditelná auta) nebo Nest (chytré bydlení), které jinak ale fungují jako samostatné divize. (Podrobný přehled, koho všechno Google spolkl od roku 2001, najdete ZDE.)

Jedním ze zajímavých „úlovků" byla v roce 2013 firma DNNresearch, která se zabývá neuronovými sítěmi a lidskou řečí. „Tato akvizice pomohla Googlu učinit hlavní vylepšení při vyhledávání obrázků," tvrdí CB Insights.

V lednu 2014 pak Google zaplatil zhruba 500 milionů dolarů za londýnskou firmu DeepMind Technologies, která se zabývá strojovým učením. I díky této firmě, resp. jejímu softwaru, před nedávnem dokázal „googlí" program AlphaGo porazit předního světového hráče v go, což ještě donedávna bylo nemyslitelné. (Více jsme porážce v go psali ZDE.)

Ostatní nespí

Ale pozadu nezůstávají ani ostatní hráči. Na druhém místě se za poslední pětiletku činil i Twitter, který má na kontě čtyři akvizice – včetně nedávno koupeného startupu Magic Pony, který se zabývá strojovým učením.

Firma pracuje s rozšířenou datovou základnou pro obohacení kvality pořízených fotek a videí, ale také se věnuje budování grafického (nejen) zázemí pro virtuální a rozšířenou realitu. Již loni pak koupil Twitter firmu Whetlab, která se také věnuje oblasti strojového učení.

Do „závodů o AI" se loni zapojila i cloudová firma Salesforce, když koupila startup Tempo AI. A svoje plány v této oblasti posílila i letos dvěma důležitými akvizicemi, když koupila platformu MetaMind pro analýzu textových i obrazových materiálů založenou společností Khosla Ventures.

Významným úlovkem byl i startup PredictionIO, který nabízí nástroje na vývoj aplikací využívajících datovou analytiku a práci s daty.

Závody o AI v čase

Server CBS Insights zmapoval akvizice za posledních pět let, přičemž zaznamenal v časové ose firmy, které koupily tři a více startupů v této oblasti. Například zde není Facebook, který má na kontě „jen" dvě akvizice: loni koupil startup wit.ai a firmu Face.com zabývající se rozpoznáváním mimik v obličeji.

Technika trochu zaostává

Jak upozorňuje server MM spektrum, další vývoj v oblast rozvoje AI bude také záviset na výkonnosti počítačů. Ta se sice neustále zvyšuje, když už dnes je například milionkrát rychlejší než před 30 lety, ale i v případě, že se tento trend udrží, bude přesto trvat ještě desetiletí, než se umělá inteligence přiblíží signální soustavě zvířat.

„Rapidní rozvoj umělé inteligence však ovlivní téměř každý aspekt naší civilizace. Už dnes dokážou počítačové programy rozpoznat v lidské tkáni rakovinové buňky, rozpoznat lidské hlasy či gesta a pilotovat auto podle dopravních značek," doplňuje server MM spektrum.

Na druhou stranu rozvoj AI má i své kritiky, kteří se obávají hrozby možné „nadvlády strojů". Mezi nimi jsou i taková jména jako Stephen Hawking nebo Elon Musk, který je jinak považován za velkého vizionáře. Podle Hawkinga by dokonce mohla umělá inteligence znamenat zánik lidské rasy.

Ať je to však jak chce, AI čeká rozhodně velká budoucnost.