Čistý zisk za letošní rok se bude pohybovat jen okolo 18 miliard korun, odhaduje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jiná společnost by z takového výsledku byla nadšena, ale ČEZ je zvyklý na jiný standard. V rekordním roce 2009 vydělal 51,9 miliardy korun po zdanění a ještě před třemi lety měl zisk 35 miliard.

Analytici upozorňují, že opakování 40korunové dividendy v následujících letech je prakticky vyloučené. Akcionáři ČEZ – hlavně stát držící skoro 70 procent akcií – se tedy mají připravit na horší časy.

Proč zisk skupiny ČEZ již sedmým rokem v řadě padá? Dotyk.cz vybral pět hlavních faktorů, které kazí ziskovost největšího výrobce elektřiny v Česku.

1. Pád cen elektřiny

Hlavní viník poklesu je zřejmý. Ceny elektřiny na velkoobchodním trhu klesají s mírnými výkyvy již od poloviny roku 2008. Region střední Evropy dlouhodobě trpí přebytkem výrobních kapacit, což tlačí ceny dolů. Přednost mají obnovitelné zdroje, které vytěsňují uhelné a plynové elektrárny z trhu.

Ještě elektřinu s dodávkou v loňském roce dokázal ČEZ prodat dopředu za 39,50 eura za jednu megawatthodinu. Energii s dodáním v příštím roce zatím prodává v průměru po 31 eurech. Při takové ceně se ziskové marže uhelných elektráren, jež mají v portfoliu ČEZ největší podíl, blíží nule.

2. Omezená výroba z jádra

ČEZ měl podle původního plánu letos vyrobit nejméně 30 miliard kilowatthodin elektřiny v jaderných elektrárnách. Skutečnost však bude někde okolo 26 miliard. ČEZ musel prodloužit odstávky bloků v Dukovanech i v Temelíně, aby provedl důkladnou kontrolu svarů. Předchozí kontroly totiž byly doslova „odfláknuté", což vyvolalo ostrou reakci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Nižší výroba z nákladově výhodných jaderných bloků pokazí letošní ziskovost Skupiny ČEZ. „Negativní dopad nižší výroby z jaderných elektráren se na úrovni EBITDA bude letos pohybovat v rozmezí 2,5 až tři miliardy korun," přiznal na tiskové konferenci finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Není to přitom jen problém letošního roku. K vedení ČEZ kritický analytik a menšinový akcionář Michal Šnobr odhaduje celkový výpadek provozního zisku před odpisy (EBITDA) za roky 2015 až 2017 na 10 miliard korun.

3. Dokončené uhelné bloky

Je to příznivá i nepříznivá zpráva současně. Tři nové výrobní bloky elektrárny Prunéřov II najely v červnu a červenci do plného provozu. Jenže náklady společnosti ČEZ tím vzrostou – investice za více než 30 miliard korun se totiž začala promítat do výše odpisů.

Další skokový nárůst odpisů nastane po dokončení nového 660megawattového bloku elektrárny Ledvice. Tady zatím ČEZ vyčkává, až dodavatel kotle Alstom odstraní potíže s hromaděním strusky. Nový blok za zhruba 30 miliard korun do té doby může běžet jen na omezený výkon.

Vývoj zisku energetické skupiny ČEZ

Rok Čistý zisk (mld. Kč)
2008 47,4
2009 51,9
2010 46,9
2011 40,8
2012 40,2
2013 35,2
2014 22,4
2015 20,5
2016 (odhad) 18,0

4. Špatné zprávy z Rumunska

Rozsáhlý větrný park u černomořského pobřeží Rumunska, tvořený 240 větrníky o celkovém výkonu 600 megawattů, nevydělává tolik, jak si ČEZ původně představoval. Rumuni snížili dotace na zelenou elektřinu a navíc provoz větrných parků omezují v době nadbytku elektrárenského výkonu v síti.

Na tyto skutečnosti zareagovali šéfové ČEZ snížením účetní hodnoty větrných parků o 997 milionů korun. Opravné položky k této investici přitom společnost tvořila již v minulých letech.

5. Chybějící růstové příležitosti

ČEZ má stále růstové ambice, ale expandovat se mu příliš nedaří. Rizikovým akvizicím, mezi něž patřil odkup uhelných aktiv Vattenfallu ve východním Německu či převzetí podílu ve Slovenských elektrárnách od italského Enelu, se raději vyhnul. Obě zmíněné transakce nakonec uzavřel jeho konkurent – Energetický a průmyslový holding vedený Danielem Křetínským.

Top manažeři ČEZ v čele s Danielem Benešem sice plánují expanzi v oboru obnovitelné energetiky, ale ani tady se jim moc nedaří. Plány na odkup větrných parků v Německu zůstávají nenaplněny a chystanou stavbu větrníků v Polsku zmařila svými zásahy nová polská vláda.

Ze všech ambiciózních plánů se tak daří realizovat pouze menší projekty v oblasti energetických úspor, instalace solárních panelů na střechách a investování do nadějných technologických firem. S přihlédnutím k velikosti Skupiny ČEZ se však jedná o drobné výdaje.