Jenomže žádné tresty nepřišly. Naopak. Když musely nemocnice své ceny zveřejnit v registru smluv, ministerstvo zdravotnictví zakročilo. Poradilo špitálům, jak tato data utajit. „Odvolejte se na obchodní tajemství a ceny v dokumentech začerněte," vzkázal jim náměstek pro legislativu Radek Policar v doporučení, které ministerstvo vyvěsilo na svém webu.

Žádné nedostatky neobjevily ani pojišťovny. „Informace, které by poukazovaly na rozdíly mezi cenou účtovanou a cenou reálně uhrazenou, jsme doposud ve zveřejněných smlouvách neobjevili," přiznává mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Nemocnice tak mohou pojišťovnám vykazovat vyšší částky dál. Jak to dělají, ukazuje konkrétní příklad z ostravské fakultní nemocnice. Před rokem na něj upozornila kontrola ministerstva financí.

Nemocnice si v roce 2011 objednala jedenáct defibrilátorů značky Cognis. Nejprve za ně zaplatila devět milionů korun, později jí ale dodavatel poskytl výhodnou množstevní slevu 45 procent. A část peněz poslal zpět. Nemocnice proto nakonec za přístroje zaplatila jen pět milionů. Všeobecné zdravotní pojišťovně ale nic z toho nepřiznala. Nechala si defibrilátory proplatit v plné výši. Zbylé peníze si nechala.

Co se s uspořenými miliony stalo, to si někdejší ředitel špitálu a bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nepamatoval. „Určitě ale byly použity na poskytování zdravotní péče," reagoval tehdy na dotaz novinářů Němeček.

Právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál hodnotí popsanou praxi jako protiprávní. Úřady, které nechaly nemocnici bez trestu, podle něj selhaly. Zasáhnout podle něj měl kterýkoliv z kontrolních orgánů – tedy ministerstvo zdravotnictví, resort financí a zdravotní pojišťovna. „Protože pokud nemocnice využije zpětného bonusu, ale opomene o tom informovat pojišťovnu, naplňuje její jednání znaky skutkové podstaty podvodu," vysvětluje Dostál.

Vedení ministerstva zdravotnictví ale praxi, která je běžná v řadě českých nemocnicích, neřeší. „Bonusy" přitom prodraží cenu léčení i v dalších letech. „Pojišťovna totiž nastavuje určité cenové stropy. Pokud tyto maximální ceny vykazuje většina nemocnic, berou se jako obvyklé a odvíjí se od nich předpokládané platby pro další rok," řekla před časem úřednice ministerstva Lenka Poliaková.

Ministerstvo financí zase nechává případné tresty na pojišťovně či zřizovateli. Podle mluvčího resortu Jakuba Vintrlíka stačí, že na problém zpětných bonusů finance upozornily. „Nepodnikli jsme vůči Fakultní nemocnici Ostrava žádné konkrétní kroky, neboť k tomu nemáme přímou kompetenci. Je to na zdravotních pojišťovnách v rámci jejich revizní činnosti a na ministerstvu zdravotnictví jakožto zřizovateli," řekl Vintrlík. Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny se sice revize v nemocnicích konají, prozatím se ale žádná pochybení nenašla.

Na skutečnost, že fakultní nemocnice šidí pojišťovny, upozornil už v roce 2014 Nejvyšší kontrolní úřad. Auditoři takovou praxi zjistili ve vinohradské, olomoucké, královéhradecké a Všeobecné fakultní nemocnici. Také v těchto špitálech tvořily „zpětné bonusy" až polovinu původně vynaložené ceny. Utržené peníze mohly podle kontrolorů plynout na cokoliv, nejenom na léčení. Nyní inspektoři prověřují další nemocnice, mezi nimi je právě i ostravská fakultka.

Podle Miroslava Paláta z České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků se v „bonusech" každoročně protočí miliardy. Jen VZP by podle něj mohla ušetřit za zvlášť účtovaný materiál kolem 3,5 miliardy korun. To jsou necelá tři procenta z balíku peněz, se kterým pojišťovna hospodaří.

Se zpětnými bonusy se pořizují také nejdražší léky na rakovinu, vzácné choroby či revmatoidní artritidu.

Ukazuje to smlouva mezi Thomayerovou nemocnicí a společností Pfizer, která na veřejnost unikla minulý týden. Nemocnice podle ní může dostat až pětinu zaplacených peněz zpět.

Na nejdražší léky vydaly zdravotní pojišťovny kolem 13 miliard korun.