Komentáře

Bankéř varoval před brexitem, následky musí hasit sám

18. srpen 2016 četba na 4 minuty

Mark Carney, šéf centrální banky Velké Británie Bank of England, mnoho měsíců před hlasováním o brexitu varoval před ekonomickými následky, pokud Británie skutečně opustí Evropskou unii. Nyní musí z pozice centrálního bankéře řešit dopady referenda místo politiků.

Na britskou ekonomiku reálně dopadají následky rozhodnutí obyvatel Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Index nákupních manažerů PMI ve stavebnictví, který udává náladu v sektoru, se v červenci propadl nejvíce za posledních sedm let. Index v sektoru služeb, na kterém je postavena britská ekonomika, také propadl nejvíce od března 2009.

Ceny domů se v červenci snížily o jedno procento, uvedla banka Halifax. Na druhou stranu, nezaměstnanost se ve druhém čtvrtletí drží na 4,9 procenta. Podle analytiků zatím pracovní trh dopad brexitu nezasáhl.

Premiér odstoupil, guvernér zůstává

Premiér David Cameron, který fakticky hlasování o brexitu vyvolal, odstoupil už dávno a nová premiérka Theresa Mayová se zatím ve vysoké funkci rozkoukává.

Faktické řešení ekonomických následků brexitu tedy spadlo na bankéře Marka Carneyho. Paradoxně právě on už dříve varoval před situací, kdy by měla druhá největší evropská ekonomika fungovat v Evropě bez EU.

Posledním krokem guvernéra bylo snížení úrokové míry o čtvrt procentního bodu, aby byly ekonomické následky na ekonomiku Spojeného království co nejmenší. Tímto krokem chce bankéř podpořit utrácení domácností a firem a podpořit inflační cíl ve výši 2 procent.

Úrokové sazby jsou v Británii na historických minimech. Úrokové sazby jsou v Británii na historických minimech. Autor: tradingeconomics.com

Jak ale připomněly Financial Times, pokud se nepodaří ekonomiku nastartovat, mnoho prostoru už Carney nemá. Sám totiž už dříve řekl, není přítelem záporných sazeb.

Kanadská hvězda

Carney možná začíná pochybovat, zda měl před třemi lety prestižní funkci guvernéra Bank of England (BOE) přijímat. V roce 2013 totiž rodilého Kanaďana přivábil tehdejší britský ministr financí George Osborne.

Jednapadesátiletý ekonom už měl zkušenost z kanadské centrální banky, kdy se stal ekonomickou hvězdou, protože zemi úspěšně provedl finanční krizí. Bez toho, aby země musela zachraňovat místní banky.

Dříve pracoval na kanadském ministerstvu financí a po třináct let také jako ekonom u investiční banky Goldman Sachs (podobně jako šéf ECB Mario Draghi).

V roce 2010 byl časopisem Time zařazen mezi sto nejvlivnějších lidí světa. A může se pyšnit dalším primátem. V dlouhé historii BOE, která byla založena v roce 1694, je prvním cizincem v jejím čele.

„Nemůžete popřít fungování trhu"

Mark Carney se nebojí mluvit o nepříjemných věcech, před referendem otevřeně varoval před chaosem a ekonomickým zpomalením Spojeného království, pokud vyhrají zastánci brexitu. Mnoho britských politiků mu nemůže přijít na jméno, protože při svých veřejných vystoupeních nezachovává „neutralitu".

Už loni vystoupil s kritikou států, které nedostatečně bojují s následky klimatických změn. Podle něj by vyspělé ekonomiky měly mít „uklizený stůl" v otázce emisí. Také proto – jak neopomněl připomenout deník Guardian –, že je Británie jedním z největších pojišťovacích trhů na světě. A pojišťovny budou v případě klimatických změn silně finančně dotčeny.

„Chcete-li popřít změny klimatu, v pořádku. Ale nemůžete popřít fungování trhu. Pokud je chcete popírat, pak s vámi nemá smysl hovořit," řekl před rokem Carney. A dodal, že jakmile změny klimatu začnou ovlivňovat finanční stabilitu světa, na řešení už bude pozdě.

A totéž platí i v případě brexitu. Ekonomická realita a vazby se těžko popírají, i když s kroky bruselské byrokracie mnoho lidí – nejen Angličanů a Velšanů – nesouhlasí.