Komentáře

Brexit? Jen zahřívací kolo před dalším globálním zemětřesením

28. červen 2016 četba na 4 minuty

Velká Británie se jasně vyslovila pro odchod z EU, což přineslo trhům šok, který byl ještě zvýrazněn předchozím očekáváním, že volba dopadne ve prospěch setrvání v Unii. Výsledné zemětřesení kurzu libry ihned překonalo i tu nejhorší fázi globální finanční krize v roce 1992, kdy o Černé středě libra vypadla z Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM).

Většina komentářů k významu výsledku britského referenda připomíná indické podobenství o slepcích a slonovi. V tomto příběhu několik slepců ohmatává slona z různých stran a každý podle toho, co nahmatá, popisuje, jak asi slon vypadá a vznikne z toho obrovská hádka.

Podobné je to i s komentáři k brexitu, který někteří komentátoři popisují jako xenofobní reakci na imigrační politiku a nedávné teroristické útoky. Jiní zase upozorňují na přehnané regulace a kontrolu ze strany EU a náklady transferových plateb do EU.

Špatné nacenění peněz

Oním slonem v porcelánu tu není ani tak samotná EU, jako spíše britská vláda, centrální banky a jejich nekonečný tlak na prodlužování a předstírání cesty z každé krize.

Klesající podíl práce a špatné nacenění peněz znamená, že obchodní prostředí je plné neproduktivních firem a neproduktivního chování

Tento přístup nás rychle dostal na cestu do současného podsvětí kvantitativního uvolňování a nulových, nyní dokonce i negativních sazeb, což bylo ještě před deseti lety zcela nemyslitelné. Zákeřný přístup kvantitativního uvolňování a nulových/záporných sazeb je požehnáním pro už tak dost mocné elity, protože ti, kdo mají peníze, mohou na trzích aktiv díky nulové ceně peněz značně zbohatnout.

Společně s postupující globalizací však klesá podíl práce a špatné nacenění peněz znamená, že obchodní prostředí je plné neproduktivních firem a neproduktivního chování – jako jsou např. vysoce výdělečné firmy půjčující si na téměř nulový úrok, aby odkoupily vlastní akcie a obohatily akcionáře.

Jen vyslovená nespokojenost

Brexit pro britské voliče představoval vlastně jen skvělou příležitost, aby vyslovili všeobecnou nespokojenost s „vládnoucími kruhy." Aby řekli NE, nejen Cameronovi nebo EU, ale celému současnému nepořádku okolo.

Jednou z nejzajímavějších věcí na brexitu je konec předpokladu, že zůstane zachován status quo – tedy silná tendence preferovat známou, i když nepříjemnou situaci, té neznámé. Před referendem nebylo jasné, jak by měla Velká Británie po brexitu vypadat a teď je jasné, že v důsledku volby může Británie ztratit Skotsko a možná i víc.

Skutečnost, že tolik Britů bylo ochotno vykročit do neznáma, naznačuje, že dochází k určité revoluci

Před volbou mnoho lidí uvádělo jako precedenty nedávné skotské referendum o nezávislosti i referendum v Quebecu v roce 1995 o nezávislosti na Kanadě. V obou případech výsledná volba znamenala nárůst podpory pro dosavadní stav, ačkoli předchozí průzkumy ukazovaly na něco jiného.

Skutečnost, že tolik Britů bylo ochotno vykročit do neznáma, naznačuje, že dochází k určité revoluci a že status quo dostal padáka.

Opačný dopad na měny

Brexit má ovšem značný dopad na budoucnost měn i na všechny finanční trhy, a to hned na dvou frontách: jsou zde politická rizika a také riziko, že centrální banka ztratí kontrolu. To druhé riziko se už letos poměrně jasně projevilo, když japonský jen posílil i přes rozsáhlý program kvantitativního uvolňování ze strany BoJ.

Nyní se Japonsko rychle blíží k bodu změny, kdy političtí činitelé mají pocit, že musí odmítnout dál plnit dohody z nedávných summitů a jen znovu devalvovat. Spustí to japonskou verzi brexitu? A jak by to vypadalo? Všeobecné odmítnutí pokusů Bank of Japan (BoJ) a vlády o devalvaci měny a následná krize státního dluhu?

Za Atlantikem se vlivy, které vedly k brexitu, jasně projevují na amerických prezidentských volbách, kde Trump představuje živoucí odmítnutí současného statu quo.

Brexit by nás měl především naučit nedůvěřovat průzkumům veřejného mínění před volbami 8. listopadu. Motivovaní revolucionáři očividně chodí k volbám ve větším počtu než pouzí nespokojenci. V roce 2017 nás může čekat nová francouzská revoluce při jejich volbách.

Co bude dál?

Měnové trhy nejspíš zůstanou neklidné, protože signály centrálních bank nejsou tím, čím bývaly, a všichni se snažíme zjistit, co bude dál. Brexit je možná jen takovým malým zahřívacím kolem před globální revolucí proti současnému paradigmatu trhu a politiky.