Komentáře

Češi chtějí posílit bezpečnost uvnitř EU a fandí evropské armádě

28. listopad 2016 četba na 4 minuty

Když před šesti lety začalo v Tunisku arabské jaro, jen málokdo předpokládal, že jedním z jeho důsledků bude vleklá a ničivá občanská válka v Sýrii a zhroucená Libye. Když před třemi lety ukrajinský prezident Janukovič odmítl podepsat asociační dohodu s EU, nikdo si patrně nedokázal představit, že následné události přinesou ruskou anexi Krymu, válku na východní Ukrajině a hybridní válku Ruska vůči Evropě.

Mysleli jsme si, že ve 21. století se budeme věnovat pouze rozvoji ekonomiky, digitalizaci a zvyšování sociálních jistot – a místo toho se naší hlavní prioritou stala bezpečnost. Evropané napříč kontinentem volají po lepším zajištění své bezpečnosti, zejména po zkušenostech s teroristickými útoky a čím dál viditelnějším zasahováním Ruska do fungování Evropy.

Stejně – naštěstí bez přímé zkušenosti s terorismem – to vypadá i u nás, kde si 8 z 10 Čechů přeje posílení spolupráce členských států EU v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Šance někam se posunout

Jedním z největších problémů, s nimiž se v této oblasti potýkáme, je málo efektivní ochrana vnější hranice EU a nejistota, zda máme skutečně dobrý přehled o tom, kdo se na našem území pohybuje.

Efektivní kontrola hranic a rychlá a účinná výměna informací jsou oblastmi, ve kterých jsme v posledních měsících rozjeli hned několik iniciativ. Zahájen byl projekt Společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, na základě tlaku řady zemí včetně ČR Evropská komise navrhuje zřízení systému ETIAS, který by po vzoru obdobných systémů v USA, Kanadě či Austrálii sloužil k prověření osob mířících do EU ještě před jejich cestou. Intenzivně se vyjednává rovněž o zavedení tzv. entry/exit systému, který nám dá přehled o tom, kdo, kdy a kde překračuje evropské hranice a zároveň přispěje ke snadnějšímu a rychlejšímu odhalení falešných a padělaných dokladů.

Intenzivně se vyjednává rovněž o zavedení tzv. entry/exit systému, který nám dá přehled o tom, kdo, kdy a kde překračuje evropské hranice.

Nemůžeme ale „jen" chránit naše hranice, v mezinárodních vztazích musíme dokázat hrát roli, jaká Evropské unii přísluší. Musíme být rozhodnější a rychlejší, musíme mnohem lépe koordinovat, jak vystupujeme v zahraničí, a pro případ potřeby musíme být schopni a ochotni použít i sílu proti těm, kteří nás ohrožují.

Tady paradoxně pomůže odchod Velké Británie, která vždy spolupráci evropských zemí ve vojenské oblasti blokovala. Nyní máme konečně šanci posunout se dál. Musíme ji využít a přijmout účinné kroky, které povedou k posílení obranné a bezpečnostní spolupráce na evropské úrovni. Je v našem vlastním zájmu rozvést myšlenku evropské bezpečnostní spolupráce.

Více prostoru vojákům

Dění nejen v našem bezprostředním sousedství, ale i v širším okolí nás může významně a negativně ovlivnit, pokud nebudeme schopni ovlivňovat my je. V době, kdy čelíme agresivnímu Rusku a Spojené státy přehodnocují svoji roli v NATO, se musíme soustředit na to, jak my sami budeme schopni obhájit své zájmy a jak chceme přispět k mezinárodní stabilitě a míru.

To neznamená rušit dosavadní svazky a nástroje, ale naopak je posílit. Nejde jen o navyšování výdajů na obranu, ke kterému se tato vláda zavázala, ale musí jít i o schopnost Evropské unie samotné důrazně hájit naše zájmy i bez spolupráce s USA nebo Tureckem. Cítí to i naši občané – 60 procent Čechů je pro vznik silné evropské armády v příštích deseti letech.

Dění nejen v našem bezprostředním sousedství nás může významně a negativně ovlivnit, pokud nebudeme schopni ovlivňovat my je.

Diskuse o EU jako bezpečném domově už nepatří jen na politická setkání. Stačí si pustit večerní zprávy a vidíme, že bezpečnost se bytostně dotýká nás všech. Evropa si to uvědomila v nejvyšší čas a je to příležitost i pro Českou republiku jak dát více prostoru těm, na které jsme vždy byli hrdí – našim vojákům.

Máme co nabídnout, máme prostředky na to, abychom byli silnější, a neměli bychom dovolit těm, jejichž mentální horizont je omezen aktuální výší schodku státního rozpočtu, aby omezovali naši schopnost bránit se, jak budeme potřebovat.