Komentáře

Číňané chtějí jadernou zakázku bez soutěže, protože to jinak neumějí

27. říjen 2016 četba na 4 minuty

Za čínským požadavkem stavět nové reaktory v Česku bez veřejné soutěže je třeba hledat víc než jen velmocenskou aroganci. Číňané se zatím žádné takové soutěže neúčastnili a sami tuší, že by zde neměli šanci vyhrát. Jejich byznys model je založený na politickém lobbování a ne zrovna průhledných mezivládních dohodách.

Je to jedna ze zpráv týdne, kterou nelze jen tak přehlédnout. Číňani by rádi postavili nový blok jaderné elektrárny Dukovany, ale soutěžit ve výběrovém řízení se jim nechce. Zakázku chtějí dostat jen tak bez soutěže, zřejmě na základě mezivládní dohody. Informaci jako první přinesly Hospodářské noviny, odkazující na návrh společných česko-čínských projektů.

Čínský požadavek vyvolal na domácí politické i odborné scéně ostrý nesouhlas, třeba i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek jej označil za nepřijatelný. Již dříve si ministr postěžoval na neochotu čínské strany zapojit do zvažované stavby české dodavatele. Stojí za čínským přístupem pouhá velmocenská arogance, nebo i něco dalšího?

Prioritou je stavět v Británii

Důvod, proč Číňané nechtějí jít do soutěže, je zřejmý. Nemají s tím žádné zkušenosti. Čínské společnosti jsou zvyklé dostat zakázku přímo od zájemce. Na podobném modelu stavějí své jaderné reaktory v Pákistánu – a zatím nikde jinde ve světě. Několik dalších projektů je zatím v jednání.

Číňané se objevují i v dalších projektech, ale pouze v roli poskytovatele financování. V Rumunsku a Argentině by měli úvěrovat stavbu nových reaktorů kanadského typu CANDU, v britské elektrárně Hinkley Point C založené na reaktorech od Arevy vystupují v roli spoluinvestora s třetinovým podílem.

Čínské společnosti jsou zvyklé dostat zakázku přímo od zájemce.

Podle informovanějších britských médií berou Číňané tuto investici jako „nutné zlo", aby se uchytili na lukrativním a prestižním trhu. Jejich ambice míří výše. Čínské vládní špičky včetně prezidenta Si Ťin-pchinga totiž masivně lobbují za dodávku reaktorů typu Hualong One do elektrárny Bradwell.

Britové zatím váhají, zda by se z technického a bezpečnostního hlediska jednalo o vhodné řešení. Reaktor Hualong One zatím nikdo neviděl jinde než na papíře či v podobě staveniště ve dvou čínských lokalitách. Taktéž otázka technologické závislosti na totalitní zemi s agresivní zahraniční politikou není zrovna příjemná.

Nekupujme zajíce v pytli

Rozhodnutí české vlády přizvat do soutěže na stavbu nového bloku v Dukovanech i čínské dodavatele se stále více ukazuje jako chyba. Co vlastně mohou Číňané nabídnout? Jejich první „vlastní" (v praxi z různých vzorů okopírovaný a odvozený) reaktor Hualong One snad zahájí provoz v roce 2019. Minimálně do té doby se vyplatí opatrnost – nekupovat zajíce v pytli.

Ještě více otazníků vyvolává další čínský reaktor CAP1400, který je také ve hře. Jedná se o legálně okopírovaný reaktor typu AP1000 od amerického Westinghouse, u kterého Číňané navýšili elektrický výkon z 1150 na 1500 megawattů. První takové zařízení zahájí provoz až v závěru roku 2020.

Rozhodnutí české vlády přizvat do soutěže na stavbu nového bloku v Dukovanech i čínské dodavatele se stále více ukazuje jako chyba.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že největší šance uspět má ruský Rosatom a korejské KEPCO. Mohou totiž nabídnout reference z prvních jaderných bloků třetí generace, které již stojí a vyrábějí elektřinu. Obě společnosti získávají kladné body i za vstřícnost k zapojení českých podniků do projektu. Jisté šance stále má i koncern Westinghouse.

Sečteno a podtrženo, Číňané z mnoha důvodů nebudou patřit mezi favority soutěže na stavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Tedy pokud náklonnost levicových politiků k asijské velmoci, projevující se dnes sepisováním servilních prohlášení o jednotné a nedělitelné Číně, nepřeroste v bezmezný obdiv a udělení jaderné zakázky bez soutěže.