Komentáře

Glosa: Pravda a láska v hnutí ANO. Co si s tím Babiš počne?

2. listopad 2016 četba na 5 minut

Je to jako když do dubového špalku někdo opakovaně zatíná mohutnou sekeru s cílem rozseknout jej vedví. V tomto případě ovšem jde o něco zásadnějšího, než je kus dřeva – o osudové dělení české společnosti. Nakolik zasáhne i hnutí ANO? 

První prezidentská volba, Krym, východní Ukrajina, uprchlíci, teď kauza s dalajlámou, ostudným „dopisem čtyř" a hlavou státu neoceněným Jiřím Bradym… Po každém takovém úderu se sice po chvíli zdá, že napětí polevuje a rány se pozvolna zacelují, ale vzápětí přichází nový mohutný zásek a ocelová čepel oné pomyslné sekery proniká lidskou masou ještě hlouběji než při předchozí krizi.

Málem u toho už teče krev – jak na špalku řeznickém. A téměř to dnes vypadá, že v české kotlině není jedna republika, nýbrž dvě, které mezi sebou vedou bratrovražedný boj. Konzervativní zemanovci a klausovci s pochopením pro východní autoritářské režimy proti liberálně a prozápadně orientovaným havlovcům.

Ona základní konfliktní linie přitom není jasnou a na dálku viditelnou hranicí. Vede napříč jednotlivými kraji, městy, vesnicemi a dokonce i rodinami a církvemi (viz spor katolických kardinálů Duka versus Vlk). Nejsme v tom nijak unikátní, vidíme to dnes i v jiných zemích. V Polsku, Maďarsku i na Slovensku.

Ona konfliktní linie přitom nemá jasnou hranici, vede napříč jednotlivými kraji, městy, vesnicemi a dokonce i rodinami a církvemi.

Člověk nemusí být Nostradamus nebo legendární vědma Baba Vanga, aby dokázal odhadnout, že v příštích měsících v souvislosti se sněmovními volbami a následující novou prezidentskou volbou situace u nás ještě vygraduje a opět uvidíme i „štípnuté" politické strany. Jako tomu bylo při prezidentských volbách v roce 2013, kdy byly vykopány poměrně hluboké příkopy hlavně uvnitř ČSSD a ODS.

Nově lze tipovat, že něco podobného může zasáhnout i Babišovo hnutí ANO, které se sice stále jeví jako homogenní hmota ovládaná silným samovládcem, ale právě poslední dny ukázaly, že pod pokličkou to začíná povážlivě bublat.

Nabourávají premiérský sen

Lidé, jako je ministr spravedlnosti Robert Pelikán, pražská primátorka Adriana Krnáčová, ministr obrany Martin Stropnický, poslanec Jiří Zlatuška, eurokomisařka Věra Jourová či europoslanec Pavel Telička, mají k oné antizemanovské, havlovské (chcete-li pravdoláskařské) klice velmi blízko.

Podstatně blíže, než může být pro šéfa hnutí ANO snesitelné. A to hlavně kvůli tomu, že by to měl být právě Zeman, kdo Babiše za rok posadí (či neposadí) do vytouženého premiérského křesla.

Zatím se trochu jiné vidění světa ještě neprojevuje v plné nahotě. Ostatně i Babiš po boku některých zmíněných kolegů podpořil lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana ve sporu s prezidentem a dalšími ústavními činiteli, když si „dovolil" sejít se s tibetským dalajlámou a naštvat tím soudruhy v Pekingu.

U dvojjediného politika a byznysmena to má ale trochu jiné příčiny. Třeba to, že pro Hermana s jeho kněžskou minulostí má podivnou slabost (i v lidoveckých kruzích se traduje, že se mu Babiš dokáže svěřit více než ostatním ministrům). Pokud jde o Číňany, ty Babiš nemusí ne z nějakých ideologických důvodů, má spíše strach, že ve volbách zasponzorují konkurenční ČSSD.

Babiš Číňany nemusí ne z nějakých ideologických důvodů, má spíše strach, že ve volbách zasponzorují konkurenční ČSSD.

A také má šéf ANO na Říši středu zcela soukromou pifku, protože jej tam kdysi okradli. „Neseriózní čínský management" jej prý ve společné továrně na výrobu titanové běloby připravil o 150 až 200 milionů korun, jak to tvrdil sám Babiš, majitel koncernu Afrofert, autorovi tohoto textu už v roce 2012. I proto se od té doby vyhýbá Číně jako čert kříži.

Čemu dá Babiš přednost?

V Babišových aktuálních protičínských postojích jde tedy hlavně o čirý pragmatismus a privátní zájmy, nikoliv o ochranu lidských práv a skutečný odpor vůči čínské komunistické diktatuře. 

Příští rok ale bude pragmatik Babiš potřebovat mít na své straně pročínského (a proruského) Zemana. Jaké zájmy u něj tedy nakonec převáží? Podaří se mu zavřít ústa havlovcům ve vlastním hnutí? Dopustí, aby se i hnutí ANO „štíplo"? Nebo se snad i on v tomto civilizačním sporu nakonec odváží postavit Zemanovi?

S tím posledním lze nyní asi kalkulovat ze všeho nejméně, ale třeba nás názorově poněkud neukotvený rodák z Bratislavy všechny překvapí. Pokud se totiž současný hradní pán stane oním pověstným jakešovským kůlem v plotě – k čemuž má nyní úspěšně našlápnuto –, i Babiš od něj dá ruce pryč.  Ale rozhodně ne kvůli vítězství pravdy a lásky.