Komentáře

Helmut Kohl: Evropa potřebuje v klidu vydechnout

30. červen 2016 četba na 2 minuty

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl varuje před vyvíjením tlaku na Velkou Británii a britskou vládu. 

Pozor na uspěchané politické reakce. Týden po britském referendu o vystoupení z EU poskytl bývalý kancléř Helmut Kohl rozhovor pro německý list Bild.

„Je důležité najít rozumný způsob, jak se s výsledkem britského referenda vypořádat. Ze strany EU by bylo obrovskou chybou zabouchnout nyní před Británií dveře,“ uvedl Kohl pro Bild s tím, že přehnaná houževnatost a spěch by za současné situace byly zbytečné.

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl rovněž varoval před vyvíjením tlaku na Velkou Británii a britskou vládu. Nyní je dle něj potřeba najít rozumný způsob, jak se vypořádat s výsledky referenda. Přitom zdůraznil jednu důležitou věc: je na Velké Británii, aby si sama rozhodla, co chce. 

Ze strany EU by bylo obrovskou chybou zabouchnout nyní před Británií dveře.

Speciální status Velké Británie v rámci EU byl podle Kohla vždy obtížný a znamenal velkou výzvu. To má co do činění s britskými dějinami – což je také část evropské diverzity.

Obava, kterou dali Britové v referendu najevo, není jen čistě britský fenomén, zmínil dále Helmut Kohl pro list Bild. Spíše to odráží obecný neklid občanů v Evropě. Jak uvedl již dříve, například ve své knize o Evropě z roku 2014, potřebujeme „více Evropy“, ale ve smyslu „méně je více“. Podle bývalého německého kancléře potřebuje nyní Evropa v klidu vydechnout – a učinit jeden krok dozadu a pak pomalu dva kroky kupředu takovým tempem, které bude přijatelné pro členské státy. V současné době Kohl nevidí potřebu spěchu, pokud jde o integraci. Spíše je třeba učinit nutné korekce s ohledem na stabilitu celého společenství.  

Místo další centralizace a zaměňování evropské jednoty s uniformitou je zapotřebí více respektovat národní a regionální autonomie a identity, stejně jako historie jednotlivých členských států, řekl dále Helmut Kohl.

Podle něj je třeba brát naprosto vážně v potaz  „jednotu v rozmanitosti“. Což neznamená jen tolerovat pluralitu v Evropě, ale plně ji uznávat a oceňovat jako cenný přínos.