Expremiér Jiří Paroubek

Názory

Kdo vlastně v Česku chrání zájmy spotřebitelů?

16. prosinec 2016 četba na 4 minuty

Tuzemským mediálním prostorem zcela plánovitě hýbají zprávy o tom, s jakou hloupostí se zase v Bruselu vytasili (jedno, zda je ta zpráva pravdivá, nebo není), ale chvályhodné činy zůstávají jaksi bez povšimnutí. Možná i proto jsou Češi k EU nejméně důvěřiví ze všech občanů členských zemí. V současné době například Unie pracuje na zrušení roamingu v EU. Boj se vede zejména o čerpání mobilních dat, jelikož ceny SMS a volání už částečně regulovány jsou.

V pondělí se experti členských zemí EU dohodli na tom, jak nastavit využívání bezplatného roamingu v rámci Evropské unie, a ve středu jednali o nastavení velkoobchodního cenového stropu pro využívání mobilních dat. Evropská rada navrhovala zastropovat poplatky na maximální výši 1,05 eurocentu za MB, Evropský parlament prosazoval maximální částku 0,5 centu za MB. Evropská komise pak přišla s návrhem kompromisu 0,85 centu za MB.

Podle dohod zástupců ministerstev jednotlivých členských zemí budou zákazníci operátorů používající mobilní paušály využívat v zahraničí data za dvojnásobek své měsíční smlouvy (tj. pokud člověk platí tarif za 750 korun, mohl by v zahraničí využívat data za 1500 korun – počet GB pak samozřejmě záleží na tom, jaký maximální poplatek za MB bude nakonec určen). Pokud to bude 0,85 eurocentu za MB, odpovídalo by 750korunovému tarifu více než 6,5 GB. (Při ceně 1,05 eurocentu za MB by to odpovídalo u 750korunového tarifu zhruba 5,3 GB.)

Surfování na mobilním internetu by se díky snahám EU mohlo Čechům při zahraničních cestách zlevnit nejméně 5x.

Jen pro srovnání, nyní stojí 1 MB dat 1,36 koruny, tedy více než 5 eurocentů – to znamená, že surfování na mobilním internetu by se díky snahám EU mohlo Čechům při zahraničních cestách zlevnit nejméně 5x.

Zákazníci předplacených karet by pak v zahraničí mohli využívat data do výše svého předplaceného kreditu. Volat a psát budou občané EU v zahraničí v rámci EU za stejných cenových podmínek, jako kdyby byli doma.

Když Brusel dělá víc než Praha

Český regulátor (Český telekomunikační úřad) byl – za souhlasného mlčení českých politiků – v minulosti obdivuhodně neaktivní a nijak se českých občanů před operátory nezastával. Operátoři si tak z České republiky nerušeně udělali zlatý důl a čeští občané mají dnes jedno z nejdražších mobilních volání v Evropě.

Proto právě Češi, kteří na EU nejvíce nadávají, mohou být této instituci nejvíce vděční za to, že když už se za ně do boje s operátory nepouští ČTÚ, zasazuje se za jejich levnější volání „alespoň" EU… Bez zásahů Evropské unie a s prací, kterou ohledně mobilních tarifů (a také smluv s operátory) v minulosti předvedl, respektive spíše nepředvedl ČTÚ, by nyní Češi za volání a surfování vydávali snad klidně dvacetinu či dokonce desetinu svého platu.

Operátoři si z České republiky nerušeně udělali zlatý důl a čeští občané mají dnes jedno z nejdražších mobilních volání v Evropě.

Je poměrně trapné, že například právě v ohledu cen mobilních služeb udělala pro české občany mnohem více EU než české vládní instituce. Každý z nás si může zvážit, zda je pro něj důležitější, aby se pomazánkové máslo, které zkrátka není máslo, jmenovalo pomazánkové máslo, nebo to, že za volání a surfování na mobilním internetu neutratí každý měsíc velkou část ze svého platu…

Ale to bohužel není jediná věc v ochraně spotřebitele, za kterou se EU bije více než české vládní instituce.

Druhý díl: banky

Další článek by mohl být třeba o tom, že v podstatě celá ochrana spotřebitele na bankovním trhu plyne právě ze zákonodárství EU. Jedním z posledních kroků v ochraně spotřebitele na bankovním trhu plynoucím ze zákonodárství EU je například nová úprava hypoték.

Bankám nařizuje zveřejňovat RPSN (roční procentní sazbu nákladů), což je určitě mnohem lépe porovnatelná sazba než výše úroků, s nimiž se banky rády ohánějí v reklamách i na pobočkách. Nerady už ovšem hovoří o tom, že zřídit si hypotéku neznamená jen zaplatit navíc smluvený úrok, ale také platit si různá předražená obskurní pojištění, která jsou člověku k ničemu, ale která samozřejmě těší banku a díky kterým se z nízkého úroku rychle stává úrok poměrně vysoký…

Čeští politici, zprava doleva, se zejména nyní předhánějí v kritice EU, ale pro české občany svázané na první pohled výhodně se tvářícími, ale nakonec vcelku drahými hypotékami, neudělali nic. Na banky si totiž nikdo z nich netroufne… A tak bych mohl pokračovat dále…