Komentáře

Nad daňovou agendou trávíme příliš mnoho času

11. červenec 2016 četba na 4 minuty

Na daňové zatížení je vhodné podívat se i z jiného pohledu. Nejen z pohledu jeho výše a struktury, ale také z pohledu časové náročnosti. 

Den daňové svobody, který dlouhodobě připadá na červen, dělí rok do dvou částí, a sice do té, kdy vyděláváme na stát a do té, kdy pracujeme sami na sebe. Konkrétní den se však může odlišovat podle metodiky výpočtu.

Lze však konstatovat, že právě doba, kdy pracujeme na pokrytí státních výdajů, se o něco zkracuje. Pozitivnímu posunu, který přiblížil den daňové svobody více k začátku roku, napomohl jak ekonomický růst, tak změny v některých daňových ustanoveních, k nimž v letošním roce došlo. Tento trend dozajista vítají všichni daňový poplatníci, vzhledem k tomu, že čím dříve den daňové svobody nastane, tím dříve přestáváme platit daně.

Den daňové svobody je dobrý ukazatel pro mezinárodní srovnání, když se dívá na problematiku daňového zatížení makroekonomicky. Nicméně je vhodné podívat se na daňové zatížení i z jiného pohledu – například vzít v potaz také časovou náročnost, která se pojí s daňovými zákony.

Čas jsou peníze

Kvůli změnám v daňovém systému prakticky neustále narůstá objem času, který musí podnikatelé agendou trávit, což s sebou přináší mimo jiné i vyšší finanční náklady. Poplatníci by proto měli věnovat pozornost i množství času spojeného s placením daní.

Domnívám se, že objem času věnovaného výpočtu a vyplnění daňových přiznání a odvodu daní je pro mnohé podnikatele či zaměstnavatele podstatně důležitější ukazatel než samotná výše sazby daně.

V této chvíli můžeme sledovat, že se počet hodin významně nemění, a to je chyba. Zaměříme-li se na porovnání s dalšími evropskými zeměmi, můžeme konstatovat, že časová a administrativní zátěž spojená s daňovou agendou je u nás jednou z nejvyšších.

Ačkoliv jsme již řadu zemí dohnali v délce období, během něhož vyděláváme na stát, v náročnosti daňových zákonů pro podnikatele jsme příliš nepokročili.
Pro srovnání se můžeme podívat na tabulku porovnání počtu hodin věnovaných daňové agendě v roce 2015 a 2016 napříč vybranými evropskými zeměmi podle údajů ze Světové banky:

Kolik času je věnováno ve vybraných zemích daňové agendě
Země 2015
(počet hodin)
2016
(počet hodin)
Česko 413 405
Německo 218 218
Polsko 286 271
Slovensko 207 188
Dánsko 130 130
Zdroj: Světová banka

Přestože počet hodin mírně klesá, srovnání s ostatními zeměmi nevypadá příliš lichotivě.

Zpoždění i kvůli kontrolnímu hlášení

Příkladem, proč nedochází ke snížení počtu hodin, je třeba povinnost podávat kontrolní hlášení, která od letošního roku platí.
Cílem tohoto opatření je zamezit daňovým únikům a zvýšit výběr daně z přidané hodnoty. Zda se kýžený výsledek dostaví, budeme asi schopni vyhodnotit později.

Protichůdně však kontrolní hlášení zvyšuje náklady daňových poplatníků, jelikož přineslo mnoho hodin práce navíc a značné finanční zatížení spojené s jeho zavedením. Celková efektivita daňového systému se tak nijak nemění.

Konec komplikovanosti

Nastavení daňového systému má jednoznačně přímý dopad na podnikání v České republice. Jednoduchý daňový systém a rozumně nastavené daně s naprostou jistotou kladně ovlivní podnikání u nás a napomohou tak dalšímu ekonomickému rozvoji.

Nehledě na to, že země bez komplikovaného daňového systému spíše nalákají investory. Nezbývá tedy, než doufat, že chystaná novelizace daňových zákonů bude konečně ku pomoci.

Autor Jiří Medřický pracuje jako country manager společnosti Baker Tilly, zabývající se účetnictvím a daňovým poradenstvím.