Komentáře

Odvolání Hlaváčka a Kouckého – a co dál?

6. říjen 2016 četba na 6 minut

Vedení pražské radnice učinilo riskantní rozhodnutí a odvolalo ředitele Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka. Spustilo to očekávanou lavinu, když pak na protest odstoupil téměř celý tým připravující Metropolitní plán včetně jeho šéfa architekta Romana Kouckého. Co dál? Především není čas zkoumat minulost a detaily sporu, je třeba se zaměřit na budoucnost.

Praha tvoří 15 procent HDP celé České republiky a podle odhadů je sedmým nejbohatším hlavním městem v Evropské unii. Je to kulturní a ekonomické centrum regionu.

Když jsem před pěti lety začal s pořádáním festivalu reSITE, nebyl jsem mezi českými architekty příliš vítán. A umím si představit, že ani tímto článkem si je nezískám. Nebyl jsem nikdy obklopen respektovanými profesory architektury, ani se nestýkám s politiky. Připouštím, že v některých případech mohou být takové vazby přínosem, ale jindy je to naopak nevýhoda.

Můj komentář o budoucnosti Prahy je proto pouhým pohledem člověka zvenčí, který ovšem má s urbanismem zkušenosti a kterého zajímá budoucí vývoj.

Ustavit poradní sbor expertů

V první řadě si primátorka Adriana Krnáčová zaslouží uznání za to, že se věnuje udržitelnému rozvoji města a že dbá o témata související s městským rozvojem. Její přístup je podmínkou pro rozběh zdravé a dobře řízené městské ekonomiky a také pro institucionální urbanistické plánování.

Důvěru v Institut plánování a rozvoje teď primátorka může obnovit jedině jmenováním respektovaného odborníka, který institut povede. Podporu odborné komunity si zase může získat ustavením nového Metropolitního poradního týmu, v němž by mělo zasednout třeba až 60 expertů na urbanismus, architekturu, kulturu, ekonomiku a dopravu. Ten by hodnotil vznikající Metropolitní územní plán, ale i další projekty připravované Institutem plánování a rozvoje.

Zmíněný poradní tým by měl tři úkoly. Zaprvé by zajistil primátorce a dalším radním pravidelný přístup k uznávaným odborníkům, takže by měli šanci pochopit komplexnost urbanistického plánování města. Zadruhé by nezávislí odborníci mohli představitelům města zajistit širší podporu občanů při rozhodování. A zatřetí může pomáhat i se získáváním podpory v řadách odborné veřejnosti.

Už jen z těchto důvodů by měl být nový Metropolitní poradní tým expertů ustaven co nejdříve. Ovšem ještě předtím by primátorka měla navrhnout, jak by tento poradní orgán mohl fungovat efektivněji než v minulosti. Chtělo by to týmu dodat i mezinárodní rozměr, ať už by šlo o členství zahraničních expertů, nejtalentovanějších projektantů a architektů světa, nebo třeba „jen" o studijní cesty do světových měst či o účast na různých přednáškách a workshopech.

Další nutné kroky

Kromě ustavení nového poradního týmu expertů bych vedení pražské radnice doporučil ještě následující kroky:

  • Zahájit mezinárodní výběr nového ředitele Institutu plánování a rozvoje. Kandidáti by měli mít povinně rozsáhlé mezinárodní zkušenosti s hospodářským rozvojem měst, urbanismem, územním plánováním, vytvářením nových pracovních míst a podnikáním. Měli by mít i praxi v pohybu mezi veřejným, soukromým a občanským sektorem. A měli by také ovládat realizaci projektů rozvoje města. Pouhý architekt nebo manažer tedy nebude stačit.
  • Nový ředitel Institutu plánování a rozvoje by měl rovněž předem nastínit strategii pro obnovení důvěry uvnitř IPR. Měl by se zaměřit na teambulding, konstruktivní myšlení a zlepšení pracovní morálky.
  • Nový ředitel by měl spolupracovat přímo s primátorem (primátorkou) i strategickým plánovacím týmem a navrhovat cíle pro město s ohledem na jeho aspirace. Nejedná se o nic politického, cíle by měly mít na zřeteli udržitelnost rozvoje a obyvatelnost města. Plánovací tým by měl sbírat data a analyzovat jak těchto cílů dosáhnout v rámci Metropolitního plánu.
  • Radnice by měla předem nastínit i strategii pro účast veřejnosti. Tzn. najmout urbanistu (ne architekta), aby vedl přípravu Metropolitního plánu. A pak restartovat jeho schůzky s poradním týmem expertů.
  • Bylo by vhodné najmout také tým pro hospodářský rozvoj Prahy, který bude spolupracovat se všemi složkami Institutu plánování a rozvoje.
  • Z této spolupráce na hospodářském rozvoji města by měla jako první vzejít proměna jednoho pražského klíčového brownfieldu, například areálu nádraží Bubny.

Součástí přijímacího řízení s kandidátem, který nahradí v čele Institutu plánování a rozvoje odvolaného Petra Hlaváčka, by měl být požadavek, aby se určil způsob, jak integrovat veškerou plánovací dokumentaci produkovanou institutem. Mělo by být i definováno jak řešit drobné finanční problémy, které se objevily v rámci auditu, který nařídila primátorka Krnáčová na jaře 2016.

Předem by se mělo vyjasnit i to, jak spolu veškerá plánovací dokumentace souvisí. Nebo jak Institut předloží jednotnou vizi široké veřejnosti. Případně jak může územní plán integrovat dokumenty, jako jsou Metropolitní plán, Pražské stavební předpisy a Manuál tvorby veřejných prostranství.

Otázek pro kandidáta je ale daleko víc. Třeba jak může institut spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj na vytvoření pravidel pro zapojování veřejnosti, jako je tomu v Amsterodamu, Kodani a Vídni? Jak může město motivovat soukromý sektor v hlavních rozvojových lokalitách? Či jaký je správný stupeň regulace na pozemcích soukromníků, které leží v oblastech městských brownfieldů?

Nejlepším způsobem, jak v současnosti může radnice obnovit komunikaci s rozladěnou odbornou veřejností, je zapojit ji opět do hry a ukázat jí budoucí postup. Architekti, urbanisté i občané vždycky ocení, pokud je politici nechají tvořit budoucnost a místo házení klacků pod nohy jim předvídatelně pomáhají.