Komentáře

Proč jen málokdo předvídal brexit

27. červen 2016 četba na 6 minut

Průzkumy veřejného mínění i sázkové kurzy favorizovaly v britském referendu zastánce setrvání země v Unii. Realita je však jiná. Kde se stala chyba?

Myslím si, že zastánci setrvání v Evropské unii o chlup vyhrají, hodnotil vyhlídky svých soupeřů krátce před brexitovým referendem vůdce Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage.

Průzkumy veřejného mínění mu dávaly zapravdu. Společnost YouGov předvídala do poslední chvíle vítězství zastánců setrvání Velké Británie v EU v poměru 52 : 48 a společnost Ipsos-Mori odhadovala výsledek dokonce na 54 : 46. Totéž napovídaly kurzy na výsledky referenda vypisované sázkovými kancelářemi.

Ranní překvapení

Do pátku 24. června se však Britové probouzeli s překvapivým zjištěním, že pro odchod z Evropské unie odevzdali 17,4 milionu hlasů, zatímco pro setrvání jich hlasovalo jen 16,1 milionu. Všichni se ptali: „Co bude dál?" Mnozí však zároveň hledali odpověď na otázku: „Jak se mohly předpovědi výsledku referenda tak mýlit?"

Britský list The Telegraph přirovnal pád důvěry v britské firmy zajišťující průzkum veřejného mínění k pádu kurzu britské libry.
„Nevím, co bylo špatně," přiznal britský politický komentátor a bývalý prezident společnosti YouGov Peter Kellner.

Britský list The Telegraph přirovnal pád důvěry v britské firmy zajišťující průzkum veřejného mínění k pádu kurzu britské libry.

Podle některých odborníků se průzkum veřejného mínění potýká s vážným problémem. Lidé nemají velkou chuť se průzkumů účastnit. Před dvaceti lety stačilo k vyzpovídání 2000 respondentů obvolat 7000 telefonních čísel. Dnes se lze propracovat ke stejnému počtu respondentů až po 28 000 telefonátů.

Agentury mají k dispozici postoje jen malé části populace, která je s účastí v průzkumech svolná. Názory téhle skupiny se mohou od názorů zbytku společnosti významně lišit. Podobně je tomu i v on-line průzkumech. V těch jsou shromažďovány jen názory těch, kteří se do průzkumu sami zapojí. Ještě před referendem se někteří experti netajili podezřením, že zastánci odchodu Velké Británie z EU se do účasti v průzkumech dvakrát nehrnou.

Společnosti pro průzkum veřejného mínění to neměly lehké. Podobné hlasování se ve Velké Británii konalo naposledy před více než čtyřiceti lety a zkušenosti citelně chyběly. I tak mnohé agentury vítězství brexitu připouštěly.

Síla bulváru

Výsledky telefonických průzkumů zřejmě zkreslil také fakt, že v nich vyjadřovali své názory i voliči, kteří v té chvíli zdaleka nebyli rozhodnutí, jaký hlas odevzdají. Podle politologa Leightona Vaughana Williamse z Nottingham Business School sehráli v překvapivém vítězství zastánců brexitu významnou roli právě nerozhodnutí voliči a bulvární tisk.

„Vliv tisku nelze podceňovat," říká Vaughan Williams. „Noviny The Sun a s ním většina bulváru apelovala na vlastenectví, šovinismus a strach z imigrantů a věděly přesně, na jakou strunu mají zahrát. Podle některých průzkumů bylo nerozhodnutých až 11 % voličů a to mělo na výsledek referenda velký dopad."

V překvapivém vítězství zastánců brexitu sehráli významnou roli nerozhodnutí voliči a bulvární tisk.

Vítězství zastánců odchodu Velké Británie z EU bylo relativně těsné. Rozdíl 4 % není propastný. Pokud by společnosti YouGov nevyšel o 4 % odhad na vítězství odpůrců brexitu 52 : 48 a v referendu se vyslovilo pro setrvání v EU 56 % voličů, málokdo by se nad touto chybou pohoršoval.

Pokud ale čtyřprocentní rozdíl znamená zároveň i rozdíl mezi tím, zda Velká Británie v Evropské unii setrvá, nebo z ní odejde, narůstá tento jinak přijatelný rozdíl do gigantických rozměrů. Své o tom vědí například investoři, kteří se spolehli na průzkumy, vsadili na vzestup britské libry a utrpěli těžké ztráty.

Proč selhaly sázkové kanceláře

Britští bookmakeři se před referendem holedbali, že jejich kurzy jsou realitě blíž než výsledky průzkumu veřejného mínění. I oni však preferovali odpůrce odchodu z Unie. A i oni se spletli. Anebo ne? Na rozdíl od firem pořádajících průzkumy veřejného mínění není cílem sázkových kanceláří předvídat, co se stane. Základním motivem jejich konání je vydělávat peníze. Preferováním odpůrců brexitu se starali o to, aby – pokud nevydělají – aspoň minimalizovali ztráty.

Britové vsázeli více peněz na setrvání v Unii. Ze čtyřiceti milionů celkem vsazených liber jich šlo na odchod z EU jen deset. Na to museli bookmakeři reagovat, i když počet jednotlivých sázek na odchod z Evropské unie daleko převyšoval sázky na setrvání v EU. Vyšší suma vsazená na setrvání Británie v EU odráží podle bookmakerů především fakt, že mezi zámožnými Brity převažují ti, kteří si přáli, aby jejich země Evropskou unii neopouštěla.

Investoři, kteří se spolehli na průzkumy, vsadili na vzestup britské libry a utrpěli těžké ztráty.

Někteří lidé vsadili na setrvání Velké Británie v Unii opravdu hodně. Jedna obyvatelka londýnského centra se nechala zlákat vyhlídkou na čtyřicetitisícovou výhru a vsadila na porážku brexitu 100 000 liber.

Sázkaři však netvoří reprezentativní vzorek společnosti a usuzovat z jejich chování na celkovou náladu v zemi je ošidné. Všechny sázkové kanceláře před referendem varovaly: „I favorit může prohrát a outsider vyhrát!" Tahle stará sázkařská pravda se Britům připomněla už před referendem, když naprostý outsider Leicester City vyhrál letošní fotbalovou Premier League. Před sezonou vypisovali sázkaři na vítězství tohoto týmu kurz 5000:1.

Možná bychom si měli peripetie britských průzkumů veřejného mínění a sázkových kurzů připomenout nejen s blížícími se volbami amerického prezidenta, ale i s volbami, v kterých budeme lístky vhozenými do uren rozhodovat o budoucím politickém kurzu naší vlastní země. Ani „předem jasný" výsledek se nakonec nemusí dostavit.