Komentáře

Roboti jako lék ekonomiky

9. červenec 2016 četba na 6 minut

Česká ekonomika má nízkou produktivitu a zároveň nám docházejí pracovní síly. Řešením obou problémů může být větší využívání robotů. Státem podporovaná společnost by je mohla pronajímat do malých a středních podniků, aby si je draze nemusely kupovat. To by šíření inovací výrazně pomohlo.

Už v roce 2000 napsal spoluzakladatel firmy Sun Microsystems Bill Joy pro magazín Wired článek s titulkem Why the Future Doesn't Need Us (Proč nás v budoucnu nebude potřeba). Je to brilantní vize časů, kdy nás v práci zastoupí roboti. Dnes se pro tuto éru a inovaci vžilo označení Průmysl 4.0 a díky této iniciativě je robotizace nejrůznějších odvětví směr, kterým se náš průmysl jistě bude ubírat. Roboti mají mnoho výhod: jsou produktivnější, přesnější, pracují 24 hodin denně atd.

Rychlost nástupu robotů bude ovlivněna poměrem ceny dělníka k ceně robota.

Jedním z hlavních kritérií průmyslu je produktivita a schopnost rychle reagovat na potřeby průmyslu a zákazníků. Odpovědí na tyto požadavky jsou nové výrobní linky vybavené inteligentními roboty, které budou výrobu dynamicky měnit podle potřeb trhu.
Centrální roli bude hrát cloud, ke kterému budou tyto linky připojeny. Budou schopny se adaptovat na různé vlastnosti materiálů, nástrojů, robotů, na skladové zásoby atd. Jednotlivé nástroje, materiály a postupy budou popsány v cloudu. Senzory na výrobní lince budou sledovat postup výroby a aktualizovat virtuální reprezentaci od suroviny až po hotový výrobek. Cloud bude znát požadavky zákazníků a bude vědět, jaký materiál je na skladu.

Všechny tyto informace využije k optimalizaci. Naplánuje v jakém pořadí, z jakých materiálů na jakých konfiguracích robotů se bude vyrábět. Takovéto výrobní linky zvýší kvalitu, sníží cenu produktů, budou schopny výrobky přizpůsobovat personalizovaným požadavkům apod.

Nové učení

Roboty a algoritmy umělé inteligence budou nahrazovat lidi v opakujících se, rutinních činnostech. Zavádění robotů vyvolá změny ve struktuře ekonomiky podobně jako na přelomu 19. a 20. století luditté ničili stroje. Jejich „válka" přesto nezabrzdila vývoj. Stejně tak v současnosti si efektivnější a lacinější způsoby výroby najdou svou cestu.

Počet lidí pracujících „u pásu" se bude snižovat. Rychlost nástupu robotů bude ovlivněna poměrem ceny dělníka k ceně robota. Jakmile se jazýček na miskách vah vychýlí ve prospěch robota, je to nevyhnutelný směr vývoje, protože cílem jakékoli firmy je optimalizovat náklady a kvalitu.

Když se mě mladí lidé ptají, co by měli studovat, radím jim, ať se zaměří na kreativní činnost, nikoli na rutinní práci, což je i programování.

Logicky se nabízí otázka, jak budou lidé snášet, když jim roboti budou brát práci? Když se ve společnosti díky technologickému pokroku změní poměry cen a práce, restrukturalizuje se ekonomika, a to přináší změny, které jsou pro řadu lidí nepříjemné. Nepříjemnost může spočívat v tom, že práce, kterou dělali doteď, zanikne, protože ji bude dělat robot.

Tyto změny na druhou stranu vyvolají potřebu kvalifikovaných programátorů robotů, seřizovačů a mnoha dalších nových profesí. Nová zaměstnání budou mít jeden nový společný rys, budou od pracovníků vyžadovat tvořivost. Proto, když se mě mladí lidé ptají, co by měli studovat, radím jim, ať se zaměří na kreativní činnost, nikoli na rutinní práci, což je například svým způsobem i programování.

Státní roboti

V porovnání se západními státy vykazuje česká ekonomika nízkou produktivitu a zároveň víme, že nám docházejí pracovní síly ve všech segmentech hospodářství. Tohle jsou dva problémy, které lze řešit pomocí robotů.

V naší zemi je řada velkých podniků, které mohou do robotů investovat ve chvíli, kdy jim to dává větší ekonomický smysl než najmout nového dělníka třeba z Ukrajiny. Robotizace je ale velmi těžká pro malé a střední firmy. Takové podniky mají málo volných investic, a je proto obtížné investovat do velmi drahého robota. Malé a střední společnosti si navíc musí zachovat flexibilitu a schopnost rychle reagovat na změnu poptávky.

Další obtíží pro takovou firmu někde v Horní Dolní je sehnat dobrého technika, který jim robota bude programovat, protože lidé s vysokým technickým vzděláním se soustřeďují v centrech, nikoli na vesnicích a malých městech.

Řešením této situace by mohl být soukromý, ale státem podporovaný podnik, který by půjčoval roboty na dobu, po kterou je malé a střední podniky potřebují, a zároveň by takový podnik zprostředkovával programátory k obsluze takových robotů. Za roboty by se platilo podle potřeby. Tím bychom významným způsobem mohli podpořit tuzemský rozvoj robotizace.

Průmysl 4.0 je jednou z priorit vlády a určitě se do ní bude investovat.

Průmysl 4.0 je jednou z priorit vlády a určitě se do ní bude investovat. Toto je jedna z metod, kterou by bylo možné roboty do malých a středních firem rozšířit. Zároveň to není cesta nijak revoluční, je již osvědčená, na stejném principu dnes díky cloudu fungují výpočetní centra. Jako firma nemusíte dělat iniciální investici do počítačů, ale platíte jen za spotřebovanou výpočetní kapacitu. Navíc v cloud computingu se vám o techniku stará dodavatel, on dělá backupy, chladí stroje, zajišťuje konektivitu… Podobný servis by mohl být k dispozici i u průmyslových robotů.

Česko je historicky známo vyspělou průmyslovou výrobou. I v současnosti je u nás řada dobrých firem, o kterých se bohužel mluví málo, častěji se zmiňují ty průšvihové. Dobré firmy jsou řízené chytrými lidmi. Jakmile pro ně budou roboti ekonomicky výhodní, takové firmy je samy od sebe angažují. O tom není sebemenších pochyb.

Více k tématu se dočtete v článku Hi-tech požírá práci.