Komentáře

Státní rozpočet: Plány versus realita

17. listopad 2016 četba na 3 minuty

Minus 70, nebo plus 127 miliard? Na letošní rok byl schválen státní rozpočet se schodkem 70 miliard korun. Od ledna do konce října ovšem vláda hospodařila s přebytkem 127 miliard korun. Aniž bych podceňoval pracovní nasazení a kreativitu ministrů současné vlády, asi těžko se jim podaří v posledních dvou měsících roku utratit ušetřených 197 miliard korun.

Jak je možné, že se realita tak výrazně liší od návrhu rozpočtu? Makroekonomická prognóza, na níž byl návrh rozpočtu připraven, se zdá být poměrně přesná. Loni v červenci Ministerstvo financí odhadovalo, že letos vzroste HDP o 2,5 procenta.

Většina současných odhadů pro letošní rok je podobná. Částečně lze zlepšení rozpočtu připsat lepšímu výběru daní. Nedochází-li k významným změnám v sazbách daní, potom by výběr daní měl zhruba kopírovat vývoj ekonomiky. HDP v běžných cenách by se letos měl zvýšit o 3,5 až 4 procenta. Daňové příjmy (včetně pojistného na sociální zabezpečení) se zvýšily o 7,1 procenta.

Hlavní důvod ovšem leží na straně výdajů. Oproti loňsku celkové výdaje klesly o 5,6 procenta, kapitálové výdaje jsou prakticky poloviční. Jistě, letos se neopakuje dramatické dočerpávání prostředků z EU fondů, s tím se ovšem počítalo. Přesto kapitálové výdaje zaostávají za předpokládaným čerpáním.

Když spotřeba nahrazuje investice

Samozřejmě je pozitivní, že poprvé od roku 1993 bude státní rozpočet v přebytku a státní dluh klesá. Veřejné finance díky tomu přispívají ke stabilitě české ekonomiky. Ta kdysi trpěla dvojím deficitem (vedle veřejných financí byl v minusu také běžný účet platební bilance), což před 19 lety přispělo k měnové krizi. Nyní je situace opačná, veřejné finance i běžný účet jsou v plusu.

Pozitivní také je, že fiskální politika konečně plní také svou stabilizační roli, tj. že působí proticyklicky. Ekonomika je v dobré kondici a není nutné ji stimulovat deficitním rozpočtem. Naopak dobrých časů je vhodné využít ke snížení dluhu a vytvořit si prostor pro další recese či krize. Však ony někdy přijdou.

Ekonomika je v dobré kondici a není nutné ji stimulovat deficitním rozpočtem.

Co není dobře, je změna struktury výdajů, kde jsou investice nahrazovány spotřebou nebo výdaji stimulujícími spotřebu. S blížícími se volbami existuje riziko, že se tato tendence bude dále prohlubovat.

Za této situace je obtížně pochopitelné, proč je na příští rok plánován rozpočet s deficitem 60 miliard korun. I když se vrátí investiční výdaje na loňskou úroveň, deficit by rozhodně neměl být tak vysoký. Je ale dost dobře možné, že realita příštího roku bude výrazně odlišná od navrhovaného rozpočtu. Stejně jako letos.