Turecký puč, resp. jeho důsledky, úspěšně pokračuje a již přes 50 tisíc lidí musí opustit svá pracovní místa. Mezi nimi i přes 1500 děkanů tureckých univerzit, což – světe div se – odnesla turecká lira několikaprocentním oslabením.
V součtu tak lira za jeden týden od pátečního večera oslabila o slušných 5 procent, přičemž hlavní turecký akciový index ztrácí 8 procent. To nejsou zrovna malé propady.
Vývoj kurzu turecké liry vůči euru
Na grafu je patrné oslabení liry v pátek 18. 7. kdy byl vyhlášen puč, který však byl potlačen.
Graf: Vývoj kurzu turecké liry vůči euru od 15.7. 2016 do 22.7.2016.
Zajímavé přitom je, že potíže na tureckých trzích neznamenají prakticky žádnou nákazu pro zbylé emerging markets. To konec konců platí i o střední Evropě, která jakoby události v Ankaře a Istanbulu vůbec nevnímala.
Akcie v regionu vesele posilují dál a měny zůstávají velmi stabilní, což se možná poněkud překvapivě týká dokonce i polského zlotého, jenž byl v posledních měsících zřejmě nejlepším regionálním barometrem tržní nálady na emerging markets.
Poláci jedou!
Zůstaneme-li pak chvíli u zlotého, tak jeho stabilita možná neodráží jen to, že obavy z důsledků tureckého puče nejsou na globální úrovni až tak silné, ale možná i vylepšující se konjunkturální data u našich severních sousedů.
Červnová tvrdá čísla z polské ekonomiky byla opravdu velmi silná a lze je Polákům jenom závidět. Například reálné mzdy v korporátním sektoru rostly meziročně v červnu o 6 procent, přičemž stejným tempem upalovaly minulý měsíc i maloobchodní tržby a průmyslová výroba.
Připočteme-li k tomu fakt, že se platební bilance Polska (tedy jeho běžný účet) průběžně vylepšuje, tak se zlotý opravdu nemusí eventuální nákazy z emerging markets bát. Stejně tak se polská měna nemusí bát ani ratingových agentur, které zdá se už vstřebaly skutečnost, že polští voliči loni „překvapivě" rozhodli o výměně vlády.