Proč on-line pokladna v hotelu, který provozuji, ničemu nepomůže? Téměř 59 procent kapacity prodávám přes rezervační portály. Ty mi každý měsíc posílají provizní fakturu, takže tady nic zatajit nelze.

Většina hostů platí svůj pobyt platební kartou či fakturou. Ani tržby, které se objeví na bankovním výpise, nejde obelstít. Většina z klientů vyžaduje účet, který si mohou uplatnit i ve vlastním účetnictví, takže zatajení těchto příjmů je rovněž dohledatelné.

Za rok přijdou „z ulice" maximálně dva tři hosté, zaplatí předem v hotovosti a nechtějí účet. Musel bych být zrovna na recepci, abych tento příjem mohl zatajit. Čili EET u mne zabrání pokušení zkrátit tržbu v řádech tisícikoruny. V porovnání s náklady, které budu muset vynaložit, mi to nepřijde adekvátní.

Předpokládám, že ti, co nepřiznávají všechny tržby, nepotřebují služby daňového poradce. Budou je tedy krátit i nadále, takže EET nebude takovým přínosem, o jakém slyšíme.

Jsem proti tomu, aby každý řidič byl trvale monitorován, protože u něho hrozí, že by mohl překročit povolenou rychlost. Jsem i proti tomu, aby občané museli povinně nosit na hlavách kamery kvůli tomu, že hrozí nebezpečí, že by mohli něco odcizit.

Více by pomohla specializace finančáků

Pracovníci finančních úřadů mají už dnes dostatek pravomocí a možností, jak mnohem méně invazivním způsobem zjistit, zda někdo tržby krátí. Stačilo by, kdyby se větší pozornost věnovala jejich vzdělání v oblastech, které kontrolují, aby se v nich mohli snadno orientovat. Ne, že by pracovníci finančních úřadů dělali něco špatně. Oni jen dělají to, co mají nařízené.

Od spuštění kontrolních hlášení jsou zejména řadoví pracovníci finančních úřadů přetíženi. Snaží se napravit chyby, které vznikly systémem kontrolního hlášení. Není jejich chybou, že se již dávno nepřistoupilo ke specializaci kontrolorů na konkrétní odvětví.

Pokud by se například pracovník finančního úřadu specializoval na hoteliérství, měl by povědomost o provizních fakturách rezervačních systémech a znal by běžné hotelové rezervační softwary.

Pak by mu zjištění, zda jsou či nejsou kráceny tržby, zabralo maximálně několik hodin. U hotelu, kde by se objevily indicie naznačující takové krácení, by zahájil běžnou daňovou kontrolu. Ostatní - ti poctiví - by ale nemuseli poskytovat citlivé údaje.

Zákon šitý horkou jehlou

V zákoně o EET je řada nejasností, přitom daňoví poradci svým klientům nepomohou. Není jasná hranice mezi stravovací službou, zařazenou do první vlny zavádění EET, a prodejem s sebou (tzv. take away).

Občas čtu názory pracovníků ministerstva financí, že stánkaři restaurační službu neprovádějí, a první vlna EET by se jich týkat neměla. Takže stánkař prodávající pivo postižen EET nebude a vedle stojící kamenná provozovna ano. To je naprosto proti všem záměrům a důvodům, proč se EET zavádělo.

Podobně není vytyčena přesná hranice mezi ubytováním a pronájmem nemovitosti s doplňkovou službou. Opět není zřejmé, kdo má v první vlně povinnost EET, a kdo nikoli. Jde o natolik zásadní věci, že nemohou být řešeny nějakými výklady.

Konkrétně u hotelů není jasná otázka poplatků, které hotel vybírá pro město. V jednom paragrafu se uvádí, že EET podléhají pouze příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu. Jiný paragraf tvrdí, že předmětem EET jsou i příjmy, které podléhají zúčtování.

Zákon dále zcela ignoruje možnost plateb ve valutách. Ze zákona nevyplývá, jestli pod pojmem „částka" můžeme chápat při příjmu 20 € „dvacet", nebo zda má být tato částka převedena kurzem na koruny.

S tím je pochopitelně spojen problém, jaký kurz použít. Zda kurz, který používá účetní jednotka, či kurz, kterým reálně daňový subjekt zákazníkovi částku přepočítával. Údajně toto bude řešeno informací ministerstva financí. Jde ale o tak podstatné záležitosti, že to má zahrnovat přímo zákon.

Obávám se, že podobně jako u kontrolních hlášení přinese největší nesrovnalosti až praktická realizace. Jsou tu i další nebezpečí.

Jak vydírat zaměstnavatele

Firmy zcela jistě budou brzy řešit problém, kdy ačkoliv EET zavedou, zaměstnanci se pokusí tržby zkrátit a kontrolní orgán je přitom přistihne. Sankce v zákoně o EET mohou být pro podnikatele likvidační. Bude mít zaměstnavatel absolutní zodpovědnost za své zaměstnance, když později prokáže, že systém EET zavedl, zaměstnance vyškolil a ti buď úmyslně, či neúmyslně zkrátili tržbu? Nebudou nyní zaměstnavatelé vydíratelní? „Takže šéfe, jestli to nahlásíš na policii, tak já to nahlásím správci daně a ten ti může dát až 500 tisíc korun pokutu."

Přes ujištění, že je možný náhradní způsob, se jako ostatní podnikatelé obávám výpadků serverů nebo internetového připojení. Všichni máme v živé paměti problémy s registrem motorových vozidel a stanicemi technické kontroly, což byly zcela evidentně chyby na straně státní správy.

Zákon řeší výpadek internetu ve směru podnikatel–ministerstvo financí. Ale je běžné, že podnikatel provozuje systém u dodavatele softwaru, a pokud vypadne internetové spojení, nebude schopen vystavit ani náhradní doklad.

Navíc si nedokážu představit, jak bude postupovat podnikatel, když mu přestane tiskárna pracovat, dojde toner nebo vypadne elektrický proud. Opravdu musím v takovém případě nechat odejít zákazníky bez zaplacení?