Komentáře

Zeman, Babiš a Zimola ve službách proroka Mohameda

28. červenec 2016 četba na 5 minut

Diskuse okolo církevních restitucí názorně ukazuje, že se přední čeští politici rozhodli hrát dvojí populistickou hru. Tvrdě brojí proti islámu a zároveň napomáhají k „vyzmizíkování“ křesťanství. Čeho vlastně chtějí dosáhnout?

Nejdříve trocha odlehčené prognostiky: píše se rok 2060 a na náměstí Jiřího Zimoly v Českých Budějovicích (nově Türk Budejovice) se sjíždějí vládní limuzíny. K ruinám někdejší katedrály svatého Mikuláše kráčejí dvě sympatické dámy v burkách. Ministryně kultury Kateřina Bamberg-Zemanová a ministryně pro místní rozvoj Vivien Agrofert-Babišová.

Přítomným novinářům představují nový dotační program – Nová zelená mešitám. Bude financován z prostředků Osmanské unie v rámci operačního programu Věda a šaría pro inovace. Cílem je revitalizace chátrajících sakrálních objektů.

Za potlesku přihlížejícího publika je prezentován i typizovaný projekt, počítající mimo jiné s přestavbou Černé věže na minaret. Předlohou je istambulská Hagia Sofia…

Vakuum je vždy naplněno

Nikdo z nás nemůže samozřejmě tušit, jakým směrem se bude v příštích desetiletích ubírat rozkolísaná Evropa a v čem budou nuceny žít naše děti. Jisté je jedno: ani starý kontinent nezůstane bez náboženství (nějakého), tak jako bez něj po celý lidský věk nezůstávaly a nezůstávají jiné civilizační okruhy, byť se to mnozí vládci snažili změnit. Často i násilně. Ukazují to i zkušenosti z Albánie, v roce 1967 Enverem Hodžou fanfarónsky vyhlášené za první ateistický stát na světě.

V tomto směru totiž neexistuje žádné vakuum, respektive dříve či později se naplní novým „vzduchem“. Uspokojování spirituálních potřeb patří k lidské přirozenosti, navzdory názorům a úsilí různých marxistických filozofů i diktátorů napříč novodobým světem.

Paradoxem v Česku je, že ti samí politici, kteří se teď derou za „tradiční evropské hodnoty“ a až agresivně brojí proti islamizaci starého kontinentu, zároveň dělají vše pro to, aby oslabili vliv křesťanských církví ve společnosti. Jako by Evropa nikdy nestála a nepadala právě s křesťanstvím.

Jihočeský sociálnědemokratický hejtman Zimola, podporován prezidentem Zemanem, Babišovým hnutím ANO, Okamurovým SPD, Úsvitem a komunisty teď ve vzácné jednotě tlačí na dodatečné zdanění náhrad za církevní budovy a pozemky, které nemohly být vydány v restitucích. Přitom z dlouhodobých postojů mnohých těchto protirestitučních aktivistů je zřejmé, že by nejraději církve a náboženská společenství vykázali z veřejného prostoru. Katolíky na prvním místě.

Když pastoři hlásají „carpe diem“

Ano, mnozí z nás si jistě myslí, že právě sekulární společnost je v dnešní postmoderní době onou pravou evropskou hodnotou, která nám dává skutečnou svobodu, zbavuje nás starých pout a vytváří větší prostor ke kreativitě. Případně lze oprávněně uvažovat i o tom, zda by církev nebyla autentičtější, kdyby se vrátila k chudobě, jak tomu bylo v římských katakombách. (Co ale s těmi nákladnými kostely? Zbourat?)

To vše je možné. Odpovědní a nepopulističtí politici, kteří neuvažují jen o blížících se volbách, by se ale měli poctivě zamyslet i nad tím, zda také fatální problémy, s nimž dnes bojujeme – zhmotněné zejména v populační krizi a závislosti hospodářské sféry na importu zahraniční pracovní síly –, nesouvisejí právě s naším zpohanštěním. A s absencí autorit, které lidem po celá staletí napomáhaly s hodnotovou orientací. Místo těch, co každou neděli kázali o morálce a poctivosti, o významu rodiny a výchově dětí, dostali totiž široký prostor jiní novověcí „pastoři“, kteří hlásají hlavně o životě typu „carpe diem“.

Vede to k jedinému – ke stále menší ochotě brát na sebe závazky a obětovat se pro druhé. A následně i k onomu demografickému deficitu a závislosti na imigrantech. A ti k nám zcela přirozeně přicházejí se svým vlastním náboženstvím a svým hodnotovým systémem, nezadržitelně vytlačujícím zbylé ostrůvky evropského křesťanství a křesťanské morálky.

Je třeba si vybrat

Nevíme, zda v něco věří Zeman, Babiš, Zimola, Okamura, Filip a ti další. A ani nás to nezajímá. To je každého osobní věc, nutit ke křtu je asi nikdo nebude. V zájmu vlastních dětí by si ale tito politici měli konečně vybrat, jaké zemi a jaké Evropě dají přednost. S kostely a synagogami, nebo spíše s mešitami? Z toho, co dělají a jak dvojznačně se chovají, to totiž vůbec není jasné – navzdory neustálým antiislámským výlevům.

Nějaké svatyně tu vždycky budou, ať se nám to líbí, nebo ne. Přestavět je na kina, kulturáky a tělocvičny, jak to udělal Hodža v Albánii, se nejeví jako moudré řešení.